parenica-1-250Na sklonku minulého roku jsem vzal poprvé na golf jednu kamarádku. Seznámení s touhle krásnou hrou jsme si slibovali už dobře dva roky a v polovině října na něj konečně došlo. Těšila se a tak trochu na ní bylo vidět, že si v duchu říká, jak mi ukáže, že ona, sportovně poměrně nadaná ani ne třicátnice, si s „nějakým" golfem hravě poradí.

Jak asi už tušíte, protože nejspíš sami dobře úskalí téhle hry znáte, čekalo ji vystřízlivění. Když to zkrátím, na akademii s parem 54 nasázela rovnou stovku přes par, a z výsledku další shodou okolností připadlo přesně 54 ran jen na paty. Začátky jsou krušné pro každého a marně jsem ji chlácholil, že skoro navlas stejný výsledek jsem měl na stejném hřišti kdysi poprvé i já.
Nakonec ale řekla jednu důležitou věc. „Měla jsem z toho stejně dobrý pocit. A hlavně, bylo tam hrozně krásně. Víš, ta zelená tráva, zlátnoucí a červené listí na stromech kolem... To bylo jako z nějakého obrazu." Zkrátka a dobře, věřím, že nejpozději na jaře pojede na golf ráda zase.

Velmi příhodně tím naťukla jedno z ústředních témat vydání, které právě držíte v ruce. Protože golf a umění mají k sobě opravdu blíž, než platí o většině jiných sportů. Vezměte si třeba jen golfový švih – zástupci málokterého odvětví umí při sportu vypadat tak elegantně jako golfisté, když to alespoň trochu umí. V mých očích se golfu v noblesnosti základních pohybů blíží snad jedině tenis, i v něm ale v posledních desetiletích začíná hrát prim spíš hrubá síla. S tou na golfu nepochodíte, základní hráčskou výbavou slušného golfisty je (zdánlivě až nedbalá) elegance.
O tom, že mnohá golfová hřiště jsou uměleckým dílem sama o sobě, netřeba dlouze debatovat. Na tom fotbalovém věru mnoho romantiky nevykouzlíte, ale golf v paprscích zapadajícího slunce mezi bankry vykrouženými do fervejí v bělostných oblinách, to bývají pohledy skoro až kýčovité. Však také ty nejslavnější areály projektují věhlasní architekti, kteří se mohou považovat naprosto právem za svého druhu umělce.

Další důkazy o provázanosti golfu s uměním? Věděli jste třeba, že ten úplně první díl slavného amerického seriálu M.A.S.H. začíná hned v prvním záběru, prvních vteřinách, právě pohledem na golfový míček? Zahrát si tam mezi minová pole v Koreji vyrazili kapitáni Pierce a McIntyre, golf se pak v seriálu objevil ještě mnohokrát a s oblibou mu holdoval i velitel jednotky plukovník Henry Blake.
A jinak? Postačí třeba jen pár aktualit z poslední doby. Objevilo se totiž hned několik netradičních uměleckých děl vzniklých právě na golfové motivy: britský malíř Matt Landers se na sociálních sítích pochlubil pozoruhodnými stylizovanými portréty Tigera Woodse a Phila Mickelsona, pozadu nezůstal Američan Blake Byers, který pro změnu vytvořil obří portrét Arnolda Palmera, sestavený z více než pětatřiceti tisíc golfových týček!

Člověk věci neznalý si možná řekne, proč by měl mít doma na zdi reprodukci, na které americký golfista pózuje v kostýmu francouzského mušketýra, ale pro golfové fandy je to rarita – a klidně také zajímavá investice, jež se jednou může mnohonásobně vrátit. Věřím totiž, že golf, podobně jako umění, tady s námi bude věčně.

Převzato z časopisu GOLF 11/2019


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
100 Kč,-

Nejnovější edice nejdéle a nepřetržitě vycházejícího průvodce po českých golfových hřištích je opět k dispozici. ...