Fotbalový obránce David Limberský se znovu vrací ke golfu. Přesněji řečeno, rád by letos odehrál několik turnajů a také si vylepšil HCP. Rodák z Plzně, který se s fotbalem podíval do světa, aby přes pražskou Spartu zakotvil ve svém rodném městě, hodlá na trávníku vydržet ještě pár let. Tedy na tom fotbalovém.

O tom golfovém se vyjadřuje velmi přívětivě. Aby také ne, když je golf pro něj sportem číslo dvě na žebříčku popularity. Na chuť mu přišel před několika lety, a jelikož je nadšeným golfistou, zastihli jsme ho po fotbalovém tréninku na golfovém hřišti v Darovanském dvoře u Plzně.
David je metodik. Rád se kvalitně připraví jak na fotbalový zápas, tak na ten golfový. Z mého pohledu je to nadšenec, který si věří. Když se něco opravdu povede, dokáže projevit spontánní radost, byť to se podle jeho slov stává v poslední době zřídka.

V naší fotbalové lize patří k nejlepším hráčům. S fotbalem se podíval do různých koutů světa a nepochybně bude na vrcholu ještě několik sezon. K jeho oblíbeným světovým golfistům patří Camilo Villegas a Tiger Woods. Na ryze golfové dovolené ještě nebyl, ale již delší dobu uvažuje o tom, že navštíví hřiště v Turecku. Rád by si také zahrál na některých hřištích v USA. K tomu ale pravděpodobně dojde, až ukončí aktivní fotbalovou kariéru. Jeho hlavním golfovým cílem je stlačit HCP pod 10.

Čas bývá zásadní překážkou každého sportovce, který se tu a tam golfu věnuje. U vás to nejspíš bude podobné...
Je to hodně složité, ale golf hraju už tak sedm let a strašně mě to chytlo. Dřív jsem chodil hrát nebo trénovat každý den, teď tolik času není, za poslední rok jsem byl tak třikrát, protože fotbalových zápasů je strašně moc. Pokud jsem však na golfovém hřišti, dokonale si odpočinu, je to prostě relax.

Máte pocit, že golf je vhodným doplňkovým sportem pro vrcholového fotbalistu?
Pravda je, že golf mi doktoři nedoporučovali. Hlavním důvodem je velký tlak na kolena, která potřebuju mít ještě dlouho v pohodě, ale golf hraju sedm osm let, aniž jsem zaznamenal jakékoliv potíže, takže nevidím důvod, proč bych měl přestat. A k té vaší otázce, myslím, že ano. Golf je opravdu dobrý doplněk nejen pro fotbalisty, ostatně pro důkazy nemusíme chodit daleko, věnujeme se mu řada vrcholových sportovců.

Golf sice není týmová hra, ale téměř nikdy ho člověk nehraje sám. Co vy a golfoví parťáci?
Mým nejčastějším parťákem na golfu je můj spoluhráč Václav Procházka. S ním hraju celou svou golfovou kariéru. Poslední dobou je sice docela komplikované se sejít, ale najdem si tu a tam čas. Dalším je pak samozřejmě Pavel Horváth.

Známý narušitel golfových greenů a velký šprýmař. U toho bych se ještě zastavil...
Tak s Pavlem jsme chodili hodně, když jsem se golfu věnoval víc. Můžu ovšem potvrdit, že s ním se ten golf moc hrát nedá, protože vás hodně rozptyluje. Když jsem mu ale říkal, že s ním hrát přestanu, tak se umírnil a docela jsme si to užili. Ale někdy to bylo hodně komplikované. Dám příklad. Chystáte se soustředit a následně odpálit ránu a on vám do toho něco řekne... Co vám mám povídat, prostě Pavel...

Kdysi jste na sebe prozradil, že jste při golfu soutěživý. Platí to dodnes, nebo se situace změnila?
To má člověk v sobě prostě nějak zakódované. Já chci vyhrávat, zvlášť když se o něco hraje. Většinou jde samozřejmě jen o drobné, ale hře to dodá nádech prestiže, soutěživosti, rivality. Tak to prostě je... Cílem je vždy předvést jen tu nejlepší hru, otázka je, zda se mi to daří...

Převzato z časopisu GOLF 6/2015
Za rozhovor děkuje Petr Bürger