Významné rekreační středisko Pattaya leží asi 150 kilometrů jižně od thajského hlavního města Bangkok. Tato turistická metropole je známá především svým bohatým nočním životem. Milovníci diskoték, nočních klubů, go-go barů a dalších podobných radovánek budou z tohoto místa nadšeni, příznivci polehávání u moře však zažijí přinejmenším rozčarování. A co golfisté?

Rozdováděné centrum města utichá až kolem páté hodiny ranní a moře je tu dost špinavé. Za bílými plážemi a průzračným mořem se musí cestovat lodí na nedaleký ostrov Ko Larn. Ve městě a blízkém okolí ovšem narazíte na řadu památek, zábavních parků, muzeí, kabaretů a dalších atrakcí, takže nudit se tu nebude nikdo.
Mě nejvíc zaujala socha Wat Phra Yai na kopci Khao Pattaya, botanická zahrada Nong Nooch a samozřejmě noční Walking street. Byla by škoda neokusit jedinečnou atmosféru thajského nočního života se vším, co k němu patří. Také bych rozhodně doporučil vyzkoušet místní kuchyni a navštívit některý ze stovek masážních salónů. Je neuvěřitelné, co dokáží ruce thajské masérky s unaveným tělem za pouhou hodinu.

Golf v Thajsku
Zdejší obyvatelé neřadí golf mezi úplně nejpopulárnější sporty. Daleko větší oblibě se mezi nimi těší fotbal (na hřišti i u televize), thajský box, tenis a takraw, což je akrobatické „čutání" do malého ratanového míčku. Golf je pro běžného Thajce příliš drahý, kromě toho se odehrává pod pálícím sluncem, čemuž se většina místních, nosících celý den kalhoty a dlouhé rukávy, snaží usilovně vyhnout.
O zdejší golfová hřiště je ale velký zájem ze strany zahraničních nadšenců, tudíž na fervejích kolem Pattaye vládne vcelku tlačenice. Nejvíce golfistů přijíždí z Koreje a Japonska, další velkou skupinou tvoří Evropané trvale žijící v okolí.
Všechna tři hřiště, která jsem navštívil, byla plně vytížena a před prvním odpalištěm vždy čekalo na svou rundu větší množství golfistů. V hodinové dojezdové vzdálenosti napočítáme 30 hřišť a pod celou řadou z nich se podepsali významní golfoví architekti jako Jack Nicklaus, Peter Dye nebo Nick Faldo.

Protože jsem si ve svém nabitém programu při cestě po Thajsku dokázal najít čas pouze na tři golfové hry, chtěl jsem vyzkoušet hřiště různých úrovní. Volil jsem podle cenových relací, ale musím s potěšením konstatovat, že rozdíly v kvalitě byly minimální.

Všechna hřiště byla velmi dobře udržovaná, samozřejmostí byla výborná kvalita fervejí a překvapivě vysoká rychlost greenů. Společný prvek všech tří hřišť? Perfektní zázemí a servis.
Hned po příjezdu se na náš automobil vrhl vždy celý dav personálu. Jedna z děvčat odnáší bagy s holemi, další mi dává do ruky číslo mého caddyho, jiná mě tlačí do recepce a následně do šatny. Za chvilku už sedím v bugině vedle caddyho ve frontě před prvním odpalištěm.

Všude je vidět pečlivost a snaha, aby vše běželo rychle a přesně. Hraje se sedm dní v týdnu a ve všední dny zde obvykle mohou nastupovat pětičlenné flighty. Na hřišti Plutaluang jsem dokonce viděl pohromadě šestici golfistů. Když se vám pak na greenu sejde šest hráčů a šest kedíků, bývá tam už celkem přeplněno.
Cena fee se v oblasti Pattaya pohybuje v rozpětí od 800 do 4 000 bathů ve všední den, o víkendu je samozřejmě vyšší, někde až dvojnásobně. K tomu přičtěte poplatek za buginu 400 až 750 bathů za osobu a caddy fee 250 až 400 bathů (a následně spropitné ve výši minimálně 300 bathů).
Podmínky na jednotlivých hřištích se mírně liší, ale na většině z nich jsou caddy i vozítko povinné. Protože kvalita hřišť byla dobrá na všech mnou odehraných hřištích, doporučuji vybírat spíše v nižší a střední cenové relaci. Dostanete za výrazně méně peněz „srovnatelně hodně muziky".

Agentura
Starost o vše spojené s golfem jsem hodil na bedra agentuře a totéž doporučuji i dalším zájemcům o golf v této zemi. Na internetu jich najdete dost a za nevelký příplatek vám zajistí v podstatě vše, od ubytování přes fee až po dopravu na hřiště.
Zejména doprava by mohla být pro našince problém. Hustota provozu ve městě předčí i tu pražskou, takže ve špičce se na dopravních tepnách tvoří dlouhé kolony, okořeněné stovkami (možná tisíci) různých skútrů a mopedů a „přisolené" jízdou po levé straně vozovky.

Caddy
Asi rozporuplnější pocity jsem měl z místních „nosiček holí". Ano správně, pokud mohu soudit ze svých skromných zkušeností, typickým kedíkem je žena ve věku 18 až 50 let, negolfistka, pro kterou je tato činnost pouze zaměstnáním.
Abych byl přesný, tak na hřišti Plutaluang byli za kedíky muži i ženy, na zbylých dvou hřištích vypomáhala výhradně děvčata. I proto jsem začal pro tyto golfové pomocnice používat počeštělý a nepříliš poetický výraz „kedice".
Na jednotlivých hřištích se jejich práce mírně lišila, ale obecně zahrnovala řízení buginy, hlášení vzdáleností (v yardech), podávání a čištění holí, sledování dopadu míčku, chválení každého úderu, okamžité zasypání výseků pískem, čistění míčku na greenu, vypichování pitchmarků, informování o sklonu greenu, případně o ideálním směru úderu patrem.

Jejich pomoc mi na jedné straně výrazně ulehčovala hru. Děvčata vždy našla mnou odpálený míček a dokázala dobře poradit se vzdálenostmi k vodě nebo jiné překážce. Také znala velmi přesně sklon greenu. Na druhou stranu jsem musel překonávat trapné pocity, když mi postarší žena v podstatě posluhovala podáváním holí, vypichováním mých pitchmarků a čištěním mého míčku. Navíc mi nevědomky narušovala předúderové rituály.
Nejvíc mi ale vadilo, že jsem se při golfu cítil osaměle. Tohle nebyl ten golf, který si užíváte s přáteli, živě komunikujete a společně se dělíte o radost z dobré rány. Tady je hráč sám pouze s kedíkem-negolfistou, jehož nezná a který nemá velkou anglickou slovní zábavu. Komunikace je tedy silně omezena a společná témata se rychle vyčerpají.

Se svou spoluhráčkou jsem se potkával prakticky jen při patování, případně pokud naše míčky ležely blízko sebe na ferveji. Jinak má golfová partnerka seděla na druhé bugině či u svého míčku desítky metrů ode mne. Pro společný pokec nebo pochválení dobré rány jsme měli čas pouze při patování. Jakmile skončily míčky v jamce, bylo třeba uvolnit green pro další flight a nechat se odvézt každý na své odpaliště.
Přestože jsme se shodli, že hra by pro nás byla příjemnější bez golfových pomocnic, všichni golfisté kolem využívali jejich služeb zcela přirozeně. Je tedy pravděpodobné, že po delší době bych si i já zvykl a nalezl v jejich pomoci více pozitiv.

Plutaluang Navy
Toto hřiště mě zaujalo, protože je majetkem Thajského královského námořnictva, a já jsem dosud na žádném vojenském hřišti nehrál. Mimochodem námořníci Jeho Veličenstva vlastní další hřiště v Bangkoku a tamtéž najdete i Royal Thai Army Center, jehož součástí je i 36 golfových jamek. Nedovedu si představit podobný počin v českých podmínkách, ale kdo ví, třeba jednou budeme jezdit hrát golf na Libavou nebo do Boletic.
Plutaluang Navy Golf Course bylo vybudováno v roce 1969. Za projektem nestojí žádný významný architekt, ale Výbor Thajského královského námořnictva. A podle mého názoru se tento počin místním mariňákům opravdu povedl. Vybudovali celkem 13 076 yardů fervejí, rozložených na mírných svazích kolem jezera Phoot Anan. Kromě této vodní plochy hru ovlivňuje několik menších rybníčků, potůčků, spousta vzrostlých stromů lemujících většinu fervejí a velké množství bankrů.

Jedná se o klasický typ hřiště s mohutnými starými stromy, navozujícími pocit úcty a historie. Hřišti dominuje obrovská, velmi dobře zařízená klubovna, velikostí připomínající spíše zimní stadion okresního města. Zaujme zejména sociální zařízení, kde celkem 18 sprch a 290 šatních skříněk nabízí zázemí pro opravdu velký zástup golfistů. Restauraci upravili v tradičním thajském duchu a nabízí se z ní nádherný výhled na hřiště.
Samotná hra je pohodová, velké množství stromů poskytuje příjemný stín, ferveje jsou celkem široké a zajímavě tvarované, greeny velké a poměrně rychlé. Jsme na armádní půdě, takže nepřekvapí, že se všechny čtyři devítky jmenují stroze, podle světových stran.
K původním dvěma, pojmenovaným North a South, byly v roce 1990 dobudovány West a East. Charakteristickou jamkou je třípar na devítce North s vlastním majákem a ostrovním greenem. Tu jsem sice nehrál, ale zajímavé jamky jsou i na devítce South. Třeba pětipar číslo šest, kde jsem pálil třetí ránu nad hladinou velkého jezera na poloostrov s greenem, nebo čtyřparová devítka, jejíž odpaliště se nachází na nejvyšším místě celého hřiště. Cesta na jamkoviště vede dolů poměrně úzkým průsekem mezi stromy. V každém případě jsem si hřiště užil jak výsledkově, tak pocitově.

Siam Country Club, Old Course
Siam Country Club Pattaya nabízí tři hřiště: Old Course, Plantation Course a Waterside Course, všechna vzdálená zhruba 25 minut jízdy od Pattayi. Jedná se však o tři samostatné resorty. Přestože spolu víceméně sousedí, každý má své vlastní zázemí, to jest klubovnu, šatny, restauraci, parkoviště i vše ostatní.
Já jsem si kvůli tradici vybral nejstarší Old Course, kde v minulosti hostili řadu turnajů Asijské PGA, čtyřikrát Thailand Open a od roku 2007 je každoročně domovem pro turnaje LPGA v Thajsku. Že je hřiště velmi oblíbené a přeplněné hráči i létajícími míčky, to jsem poznal hned na první jamce.
Na úvodním pětiparu byly natěsnány čtyři flighty, navíc jsem byl hned dvakrát ohrožen míčkem odpáleným hráči jdoucími za námi (jednou opravdu dost těsně) a pronikavé výkřiky „Fóóóóóór" se často ozývaly ze všech stran.

Protože byl náš flight pouze dvojčlenný, museli jsme v podstatě před každou ranou čekat. Nebylo to sice dobré pro plynulost hry, ale alespoň jsem si mohl dobře prohlédnout hřiště. To se rozkládá v pozvolném svahu nad jezerem Takiang a celé je zasazené do krásného přírodního prostředí. V roce 2007 prošlo kompletní renovací. V duchu moderní doby se zbavili některých stromů, stále jich ale zbylo dost, aby trestaly nepřesné rány.
Typické pro Old Course je velké množství rozsáhlých a hlubokých bankrů, takže jsem si připadal jako na exotické variantě Kunětické Hory. Téměř všechny ferveje jsou lemovány řadami stromů a roste zde i mnoho dalších užitečných rostlin. Jedna z kedic si ve volných chvílích odbíhala natrhat sem tam nějaký plod, listí či bylinu do polévky. Všechny greeny vyvýšili nad okolní úroveň a jsou modelovány tak, aby z nich voda odtékala do kanálků a nedržela se na greenech ani při prudších deštích.

Hřiště bylo velmi dobře udržováno, přesto jsem na odpalištích i fervejích viděl velké množství opravovaných výseků, což přisuzuji opravdu mimořádné vytíženosti. Hra není zprvu příliš obtížná, přituhovat začíná až na patnáctce, kde fervej křižuje v dopadové zóně potok a cestu na jamkoviště komplikují vysoké stromy.
Šestnáctka je nejdelší třípar s těžko zasažitelným greenem a sedmnáctku opět chrání příčná voda a sestava pískových překážek. Opravdovým bonbónkem je pak závěrečný pětipar. Tento levý dogleg stoupá do kopce a úspěch závisí především na umění vyhnout se pískovým pastem, které číhají už na druhou ránu a především okolo greenu. Ani já jsem se hře z bankru nevyhnul a byl jsem rád, že mi kedice zapsala sněhuláka. Dojem z krásného a tradicí vonícího hřiště mi nicméně nepokazil.

Golf Club Burapha
Podle mého názoru asi nejhezčí z trojice navštívených hřišť. Jedná se o rozsáhlý resort s hotelem, dvěma restauracemi, tenisovými kurty, bazénem a mnoha rezidenčními domy, rozesetými podél fervejí, podobně jako třeba na Floridě. V prospektu dokonce nabízejí ubytování s vlastním cvičným greenem pod oknem.
Klubovna je nádherná přízemní budova, postavená spíše v evropském stylu. Pro hru je k dispozici 36 jamek. Já jsem hrál první dvě devítky nazvané American Wood a British Links, které jsou prý hratelnější a standardně na ně pouštějí návštěvníky.
Druhá osmnáctka (devítky Crystal Springs a Dunes) je údajně určena pro zkušené hráče, profesionály a turnaje. Pravděpodobně jde o pravdivé tvrzení, neboť se zde hrálo Thailand Open 2010 a od roku 2002 se tu pravidelně koná Singha Pattaya Open (součást Asean PGA Tour).

Během hry jsem často žasnul nad citlivě sladěnými kompozicemi různých druhů palem, sukulentů a ostatních dřevin, umně zasazených mezi leknínová jezírka a rybníčky. Člověk si místy připadal jako v botanické zahradě. Hřiště bylo v den mé návštěvy méně obsazené a připadalo mi pohodovější, na druhou stranu mělo asi nejobtížnější greeny z celé trojice hřišť.
Ty byly opravdu velmi rychlé a pro mě těžko čitelné, což jsem vnímal pozitivně a snažil se od své nosičky holí přiučit něco o sklonu a tvarování místních greenů. Během hry jsem také potkal celou řadu vodních ploch, zejména na druhé devítce.
Na čtyřce jsem pálil přes jedno jezírko drajvrem a druhé na mě pak čekalo na levé straně greenu. Šestku a sedmičku odděluje z větší části právě vodní překážka a na jamkoviště nádherného tříparu s číslem osm se dostanete opět jen přes příčnou vodu. Všechna ta leknínová jezírka ale slouží spíše k dokreslení atmosféry a zpříjemnění prostředí, než že by výrazně komplikovala hru.
Burapha je prostě taková veliká golfová zahrada, po níž vás vozí na bugině, zatímco vy si jen užíváte golf a nádhernou exotickou přírodu.

Co říci závěrem?
Golf jsem si báječně užil a jsem opravdu rád, že jsem se do této destinace vydal a zdejší hřiště vyzkoušel. Na základě zážitků si troufám tvrdit, že golfová hřiště v okolí města Pattaya jsou opravdu velmi dobrá. Slouží především pro zahraniční klientelu, čemuž odpovídá jak cena, tak nadstandardní servis a jejich vysoká kvalita. Pokud sem zavítáte, můžete si být jisti, že vám tu vytvoří dokonalé podmínky pro jedinečný golfový zážitek v exotickém prostředí.

Převzato z časopisu GOLF 1-2/2018
Text: Jaroslav Malec, foto: Petra Švamberková

UŽITEČNÉ INFORMACE
PLUTALUANG ROYAL THAI NAVY
Adresa: Plutaluang Royal Thai Navy Golf Course, Moo 6, Plu Ta Luang, Sattahip, Chonburi 20180, Thailand
Tel.: +66 2 466 1180
Web: www.plutaluangnavygolfcourse.com
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
South-East
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (yardy): 6 882 (bílá) | 6 449 (žlutá) | 6 000 (modrá) | 5 444 (červená)
Green fee: 800 THB (po–pá) | 1 200 THB (so–ne)
North-West
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (yardy): 7 063 (bílá) | 6 727 (žlutá) | 6 093 (modrá) | 5 641 (červená)
Green fee: 800 THB (po–pá) | 1 200 THB (so–ne)

SIAM COUNTRY CLUB
Adresa: Siam Country Club, 50/6 Moo 9, T. Pong, A. Banglamung, Chonburi 20150, Thailand
Tel.: +66 38 909 600
Web: www.siamcountryclub.com
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Old Course
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (yardy): 7 162 (bílá) | 6 553 (žlutá) | 6 006 (modrá) | 5 278 (červená)
Green fee: 4 000 THB (po–pá) | 5 000 THB (so–ne)

BURAPHA GOLF CLUB
Adresa: Burapha Golf Club, 281 Moo 4, Tambol Bung, Sri Racha, Chon Buri, Thailand
Tel.: +66 89 888 0648
Web: www.buraphagolfthailand.com
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
East Course
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (yardy): 7 613 (bílá) | 7 185 (žlutá) | 6 174 (modrá) | 5 504 (červená)
West Course
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (yardy): 6 947 (bílá) | 6 491 (žlutá) | 6 030 (modrá) | 5 421 (červená)
Green fee: 2 200 THB (po–pá) | 2 700 THB (so–ne)

Související články:

Pakasai CC aneb Thajská golfová překvapení Jindry Štěpánka Dovolenou bez hry si většina golfistů pochopitelně představit nedokáže. Kromě toho úžasného požitku, kdy míč... Hend vyhrál v Thajsku, Els 14. Skvělé 4. kolo přineslo Scottu Hendovi triumf na turnaji Asian Tour v Thajsku. Australan na Chiangmai Golf Classic v neděli zahrál 64 a o ... Výhru na domácím místrovství slavil Thajec skokem do vody Prayad Marksaeng se stal teprve třetím Thajcem, který dokázal vyhrát národní mistrovství své země. Po třetím kole vedoucí Brazilec Lucas Lee v ... Thajsko: Pravý golfový ráj 2 Pokusím se vás přesvědčit, že golf v Thajsku, zejména v Chiang Mai, báječné kedíky, výborné jídlo a golfové...