Podařilo se mi identifikovat jedno nebezpečí pro rekreační golfisty, jemuž jsou vystaveni zvláště ti, kteří soustavně hrají na jednom domácím hřišti. Zatímco bludní „všudyhrálové" střídají hřiště a jsou tak postaveni před nutnost hrát pokaždé z jiných situací a vzdáleností, golfisté, kteří „hoblují" stále stejné hřiště, jsou ohroženi rizikem, že budou užívat jen několik holí a jejich herní technika bude stagnovat a zhoršovat se.

Tenhle důležitý poznatek mi vnuklo hřiště Clube de Golfe de Brasília, které bylo po uplynulé čtyři roky mým jediným hřištěm, protože široko daleko v okolí brazilského hlavního města prostě jiné není. A toto hřiště, jehož autorem byl slavný Robert Trent Jones Senior, je hodně dlouhé. Jeho čtyřpary se blíží 400 metrům a rovněž pětipary jsou obtížné, pokud jde o délku ran. Takže jsem si uvědomil, že seznam holí, jež užívám, se scvrknul. Na čtyřparech to byla soustavně kombinace drajvr – dřevo 3 – a potom nějaká wedge. Ostatní železa dostávala příležitost pouze v případech, kdy se nějak nepovedla rána z odpaliště nebo druhá rána.

Tato zkušenost je platná pro významnou část golfistů, kteří zůstávají především na jednom domácím hřišti. A zvláště užitečná je tato identifikace rizika pro golfisty a golfistky seniorní, protože u nich se délky ran zákonitě zkracují. I když jejich domácí hřiště třeba není obzvláště dlouhé, stejně hrozí nebezpečí, že skončí u minimalistické kombinace: drajvr – dřevo – a potom nějaká wedge. Pokud takoví senioři dokáží reflektovat tuto situaci a reagují na ní zdokonalením hry s wedžemi, může se nějakou dobu zdát, že je vše v pořádku, protože výsledky nadále zůstávají přijatelné. Jenže ono to v pořádku není.

Pokud jste ohroženi stejným nebezpečím omezení hry na několik málo holí, doporučuji při tréninkových kolech zásadně změnit strategii. Po drajvu hrajte druhou ránu střídavě železy 5, 6 a 7. To vám nabídne další rány, při kterých využijete zbývající železa v bagu. Jedině tak udržíte celou škálu vaší herní techniky v dobré formě. Pozor na to, železa „rezaví", i když mají grafitové šafty!

Text: Ondřej Kašina