Tento pojem se velmi vžil, i když je spíš takovým paradoxem, protože na jaře se začíná příroda probouzet a bujet, tudíž není důvod si myslet, že by to pro člověka mělo být jinak. Ale to by nebyl člověk člověkem, aby si svým chováním nevytvářel jiná pravidla, mnohokrát na úkor sebe sama.

S únavou se již každý setkal, takže není nutné širokosáhlé vysvětlování. Stačí se jen fyzicky či duševně vyčerpat, nedostatečně se prospat nebo být nemocný a únava se dostaví. Avšak na únavu se nemusíme dívat hned negativně, jelikož je velkou pomocnicí, která nás vlastně chrání a upozorňuje, že je něco tzv. přes čáru. To, že si někdo zaběhne třeba maratón a pak je unavený, je velmi přehledná rovnice a rozhodně bychom v tomhle případě proti únavě nebojovali nějakými prostředky, ale dostatečně bychom si odpočinuli.

V běžném životě bohužel kolikrát ani není prostor k odpočinku, navíc když prostor je, mnozí ho zase využívají aktivně. Tak jako ve všem je potřeba najít tu pravou míru. Faktem také je, že mnohdy přecházíme různé signály, a kupříkladu „tikající biologické hodiny" přisuzujeme jen postarším slečnám, kterým jakože ujíždí vlak. Avšak kdo naslouchá biologickým hodinám, neboli biorytmům, má vyhráno.
V zimním období se příroda ukládá ke spánku a klidu, takže i my bychom měli tomuto stavu přizpůsobit svůj každodenní program. Tělo si tak díky odpočinku dobije baterky. Pokud i přes zimu někdo jede na plný výkon, není divu, že se objeví jarní únava.

V dnešní době, kdy je kladen velký důraz na výkon v kombinaci s nezdravým životním stylem, si mnoho lidí zadělává na tzv. chronickou únavu nebo také chronický únavový syndrom (CFS). Při něm může docházet k abnormálním stavům, jako je přílišná spavost nebo paradoxně nespavost, mohou se přidružit bolesti svalů a kloubů, snižuje se koncentrace, přidává se bolest hlavy apod. To vše omezuje fungování v běžném životě, takže může docházet i k pocitům zmatenosti, dezorientace. Co je na chronické únavě zjevné, to je skutečnost, že se po odpočinku nezmírňuje. Jelikož při chronické únavě údajně nesehrávají roli žádné somatické nebo zdravotní příčiny, léčí se spíše psychoedukačně a psychoterapeuticky.

Pokud jste se přes zimu neuložili ke spánku jako medvěd, jak tedy s jarní únavou zatočit? Sáhněte po hořčíku. Nejenže zvyšuje fyzickou výkonnost, ale snižuje i projevy deprese, bolesti hlavy, svalů, srdce a omezuje křeče. V souvislosti s hořčíkem je nutné vypíchnout fakt, že je nejvýznamnějším kationem v lidském těle a důležitým prvkem kostní látkové výměny, který má vliv na pevnost kostí. Dnešní typ stravování hořčíku neprospívá, neboť se ztrácí průmyslným zpracováním potravin a třeba i šlechtěním. Hořčíku také významně ubývá, pokud potraviny smažíme či konzervujeme.
Uvádí se, že doporučená denní dávka (DDD) je v rozsahu od 300 do 420 mg a jeho přijaté množství se mění v závislosti na věku, pohlaví a dalších faktorech. Avšak dle statistik dosáhne tohoto příjmu stěží třetina dospělé populace. Chcete zjistit, jak na tom s hořčíkem jste? Udělejte si orientační test, který je volně dostupný na webových stránkách (www.vitalia.cz/clanky/test-mate-dostatek-horciku).
Aby se hořčík dobře vstřebal, potřebuje v trávicím traktu dostatečnou hladinu vitamínu D. Ten najdete například v semínkách, ořeších, tmavé čokoládě, černých fazolích apod. Také jarní sluníčko nám ho poskytne dostatečnou dávku.

A zkusili jste už mladý ječmen? Pokud ne, nechte se „nakopnout" jeho povzbuzující energií. Velmi dobře pomáhá i po bujarém večírku. Můžete ho zakoupit sušený nebo si ho můžete naklíčit sami. V tomto nadcházejícím období je velmi příznivé nechat si naklíčit různá semínka a obohatit si jimi pokrmy.

Ovšem taková vydařená jarní procházka na golfu je nad zlato. Užívejte si jaro a pěknou hru!

Text: Magda Jochmanová