Zahrát hole-in-one, nebo albatros, tedy jamku tři rány pod par, nebo dosáhnout na skóre 59, to jsou okamžiky, které touží prožít každý golfista. Je ale jen málo vyvolených, kterým se to povede. Dokonce i legendární Seve Ballesteros během své profesionální kariéry nikdy eso nezahrál. Byť je tomu těžké uvěřit. Na rozdíl od něj amatérský golfista hrající golf teprve sedm let, už nasázel esa čtyři a tři z nich za poslední tři měsíce.
Pravděpodobnost, že průměrný golfista trefí hole-in-one je zhruba 1 ku 12 000. Jenže Angličan Pete Sawyer, který se golfu věnuje vážně teprve sedm let, nasázel tři esa během tří měsíců. Pokud ale zadáte umělé inteligenci zadání, jaká je šance, že trefíte tři esa v tak rychlém sledu, vyjde vám číslo zcela astronomické – 1 ku 1,95 bilionu. Přesto se to stalo...

„Myslím, že se na mě všechno štěstí sesypalo doslova najednou," přiznal Sawyer, který sezonu začal s handicapem 18 a dnes už se posunul na 3,1. Člen East Herts Golf Clubu své první eso zahrál loni v květnu na svém domácím hřišti – železem pětkou ze 190 yardů. Navíc na závěrečné osmnáctce, takže před terasou plnou přihlížejících členů. O to sladší, ale i dražší.

Téměř o rok později opět na hřišti East Herts trefil tentokrát 9 železem cíl jednou ranou na 15. jamce ze 152 yardů. Navíc si vylepšil osobní rekord na 70 ran na kolo. A opět musel platit drinky na baru. Naštěstí většinu nákladů po zkušenostech z první oslavy už pokryla pojistka.

I tak ho i druhé eso života něco stálo, a to netušil, co bude v krátké době následovat. Další měsíc vyplňoval pojistný formulář opět. To když po perfektní ráně 4 železem zahrál hole-in-one na 14. jamce na hřišti Welwyn Garden City během firemního golfového dne. To byla opět drahá záležitost.

To nejlepší ale teprve přišlo. Společně s dalšími členy svého klubu startoval na Captain's Day na proslulém hřišti ve Woburnu a hned první ranou dne na hřišti Duke trefil železem šestkou ze 193 yardů eso.
„Tohle eso bylo opravdu výjimečné i proto, že Woburn je skvělé hřiště. Každý za mnou chodil a gratuloval mi, greenkeepeři, maršál, ostatní hráči. Dokonce o tom věděli i lidé ve stánku s občerstvením," rozplýval se Sawyer.

Jako správný gentleman přispěl nejprve částku na charitu v rámci klubu a poté musel znovu zamířit na bar. A jak přiznal, obává se, aby nedošlo ke změně v podmínkách pojistné smlouvy pro případ zahrání hole-in-one. Inu, daň za dokonale trefené rány železy.

Připravil: Alois Žatkuliak
Ilustrační foto: IngImage