Do finálové rundy letošního Masters vstupoval Rory McIlroy s náskokem čtyř ran, ale v zeleném saku neodjel. Čtvrté kolo  totálně zpackal, zahrál 80, a s Augustou se loučil zlomený a deset úderů za vítězem. Druhý den uronil i pár slz, přiznal nyní pro agenturu Reuters.

„Neobrečel jsem to. Tedy ne hned, až druhý den ráno. Ani jsem nemluvil s rodiči. Určitě by mi řekli, že to bude dobré, ale řekl bych, že nebude. V tu chvíli jsem si myslel, že to mohla být moje poslední šance vyhrát major, a já ji totálně zazdil. Hlavou mi tehdy prolétlo tolik myšlenek, prožíval jsem tolik emocí,“ řekl s odstupem 22letý McIlroy.

„Chtěl jsem všem dokázat, že se mýlí, když říkají, že to ve čtvrtém kole nezvládnu. Zkrátka jim ukázat, že nejsem jeden z těch hráčů, kteří se sesypou. Nerad to přiznávám, ale na Masters jsem se opravdu sesypal,“ uznal také.

Bude ještě někdy na hřišti brečet? „Doufám, že to už budou jen slzy štěstí. Navíc, golf je jen hra, za pláč nestojí,“ doplnil McIlroy, který si sen splnil o pár týdnů později, když vyhrál US Open. „Jedním z největších rozdílů mezi Masters a US Open byla přítomnost mého táty na hřišti. Na US Open byl se mnou, před čtvrtým kolem jsme posnídali a tehdy mi řekl pár správných věcí,“ přiznal rodák ze Severního Irska.

a po Masters na tom byl ještě hůř...