Český profesionální golf procházel vloni roce pernou zkouškou. Stejně jako jiné sporty se potýkal s covidovými restrikcemi, nicméně navzdory mnoha omezením se golf hrál. A paradoxně, v tom vrcholovém provedení zažil i dosud největší úspěch v podobě celkového vítězství Ondřeje Liesera na Challenge Tour, což mu vyneslo i kartu do první evropské ligy a jako bonus navíc téměř jistou účast na olympijských hrách v Tokiu. Jaký byl loňský rok a co přinese ten letošní na profesionální golfové scéně, o tom jsme hovořili s prezidentem české PGA Romanem Svobodou.

Jsme na prahu sezony 2021. Jak moc ji ovlivní covidová omezení?

Domnívám se, že na každého z nás nejvíce dopadá skutečnost, že žijeme v nejistotě. Nevíme, co bude zítra, co bude za týden, za měsíc či za půl roku. Nevíme, jak dlouho tady budeme muset s touto pandemií žít. Hromadně se testuje, očkování je nejspíš jedinou správnou cestou, jak vše zvládnout, ale jak dlouho to bude trvat a jak dlouho nás budou omezovat vládní nařízení a omezení, to dnes nikdo nedokáže říct. Proto je i velice těžké cokoliv plánovat.

Vraťme se ještě nejprve k loňskému roku. I do něj zasáhla tvrdě covidová opatření...

Přestože s námi covid 19 byl loni v podstatě tři čtvrtě roku, protože první velká omezení přišla už v polovině března, podařilo se nám celým rokem poměrně úspěšně projít. Uskutečnila se většina z naplánovaných turnajů, i když ne všechny. Některé jsme museli zkracovat na menší počet kol nebo omezovat počet účastníků z řad hostů a partnerů v doprovodných akcích na turnajích. A když mluvím o partnerech, musím jim poděkovat za to, že nás ve složitém roce 2020 podrželi. Bez jejich podpory bychom turnaje nebyli schopni uspořádat.

Jakou měl nakonec turnajový kalendář 2020 podobu?

Původně jsme mluvili o větším počtu turnajů, ale všechno záviselo na jejich zajištění a získání nových partnerů. Projekty, které jsme měli stoprocentně pokryté, se uskutečnily. Ty, které jsme měli v plánu zejména v nových lokalitách, ale nebyly dotažené do konce, se nám bohužel nepodařilo odehrát. Ale na to, jak jsem měl ještě během března obavy, že neodehrajeme ani jediný turnaj, tak mě nakonec velice těší, že jsme jich zvládli odehrát pět v období, kdy restrikce nebyly tak tvrdé.

Jak vypadá letošní kalendář?

Mám radost, že na letošní rok už máme plán turnajů naší série Czech PGA Tour hotový. Počítáme minimálně se šesti turnaji a doufáme, že budeme mít šanci je také všechny odehrát. A třeba přidat i nějaký další.

Zatím jsme mluvili o turnajích Czech PGA Tour, ale jak pandemie a omezení ovlivnily další činnost?

Jako golfistu mě těší, že se golf během loňských omezení hrál. A hraje se i letos, samozřejmě při striktním dodržování všech nařízení a opatření. Věřím, že skutečnost, že můžeme chodit na hřiště a hrát golf, vydrží. Pozitivní je fakt, že ta nešťastná pandemická situace měla tak trochu paradoxně kladný dopad na golf u nás. To proto, že část hráčů, kteří si tuhle krásnou hru v minulosti vyzkoušeli, ale časem přestali, se k ní zase vrátili. Navíc golf v této době oslovil i řadu nováčků. Zaznamenaly to golfová hřiště, Česká golfová federace i naše PGA. Ale samozřejmě, k jistým omezením došlo.

Například?

Získali jsme do naší správy od ČGF projekt Hraj golf, změň život, ale bohužel jsme nemohli pořádat hromadné akce, na nichž bychom oslovovali zájemce o golf. Nebyli jsme schopni navázat na road show, kterou jsme rok předtím uskutečnili v některých obchodních centrech, například v Palladiu a Šestce, v Premium Prague Outlet u letiště nebo třeba v rámci lesnického dne VLS či dětského dne s integrovaným záchranným systémem. Takové hromadné akce bohužel neproběhly, ale i tak se nám do nich loni přihlásily téměř dvě stovky nových zájemců o golf. Pro mě je to adekvátní výsledek vzhledem k tomu, kolik do projektu investujeme.

Nakolik jsou právě investice limitujícím faktorem?

Zásadním. Jsem přesvědčený, že pokud by měl projekt Hraj golf, změň život desetkrát vyšší rozpočet, byl by i výsledek desetkrát vyšší. Ale protože jsme spolek, který hospodaří s rozpočtem, jehož největší příjmová část jsou členské příspěvky, nedokáži v dnešní době, kdy nevíme, co bude za týden, za měsíc či za rok, prosadit, abychom na tuto náborovou aktivitu použili desítky nebo stovky tisíc do marketingu, jaký bychom potřebovali. Pracujeme na tom tak trochu „pionýrsky", prostřednictvím vlastních sil a kanálů, které už máme vyzkoušené z jiných aktivit. Stále ale věřím, že to může být úspěšný projekt.

Za jakých podmínek?

Potřebujeme získat partnery, které projekt oslovil a mají zájem být aktivní. Některé potenciální partnery ze strany hřišť projekt dlouhodobě neoslovuje. Zřejmě se nám nepodařilo důkladně jim ho představit včetně všech možných synergií. Dokonce máme připravený manuál pro trenéry i golfové areály. Na druhém protipólu jsou ta hřiště, která zájem mají a projekt tam funguje včetně očekávaných přínosů. Samozřejmě do hry vstupuje i další faktor, ten lidský. Konkrétně dva lidé – většinou zástupce resortu či hřiště a ten, kdo provede samotnou golfovou zkoušku, uvedení do světa golfu v podobě tří základních lekcí po padesáti minutách, což je trenér. Jisté je to, že v základní podobě, tedy tři lekce golfu pro nové zájemce, bude projekt Hraj golf, změň život fungovat i letos a věřím, že osloví velký počet nových partnerů a zejména začátečníků.

Základním zaměřením PGA je vzdělávání, výuka a produktem profesionální trenér. V mnohem větší míře než v minulosti, se ale objevují profesionálové, jejichž ambicí je golf hrát na nejvyšší možné úrovni. Je na to PGA připravena?

Ano, pro hráče každoročně připravujeme sérii Czech PGA Tour, přesněji posledních pět let MONETA Czech PGA Tour. Dlouhodobě a ambiciózně říkáme, že je třetí nejvyšší soutěží v evropském profesionálním golfu. Vděčíme za to zejména Karlu Skopovému seniorovi, který tuto značku a sérii uvedl v život a dostal ji na vrchol někdy kolem roku 2010. Po ztrátě tehdejšího klíčového partnera, kterým byl plzeňský Prazdroj, prošla sice série krizovým obdobím, ale v posledních letech se ji snažíme opět dostat na nejvyšší možnou úroveň.

Máte představu, jak by měla série vypadat?

Ideální představou je osm až deset turnajů ročně, minimálně dvoukolových se třetinou tříkolových, abychom mohli oslovit i vrcholové amatérské hráče, kterým by se turnaje započítávaly i do světového žebříčku WAGR. Pravda je, že s kolegy ve výboru často diskutujeme o tom, zda má být PGA pořadatelem vrcholných turnajů, nebo ne. Ale pokud je poptávka ze strany hráčů a pokud se podaří sehnat dostatek partnerů a finančních prostředků, tak bychom byli sami proti sobě, kdybychom turnaje nepořádali.

Czech PGA Tour ale není jedinou sérií pod taktovkou české PGA...

To je pravda. Czech PGA Tour je jednoznačně naší vlajkovou lodí, ale organizujeme i další série. Naši dva členové, Jan Juhaniak a Jiří Moučka, každoročně organizují Czech Pro-Am Teaching Tour a i pro letošek už je kalendář turnajů připravený. Série je určená prioritně pro trenéry golfu a je velice úspěšná. Za její organizaci patří oběma velký dík a mají i můj obdiv, protože odvádějí skvělou práci. Pořádáme i Czech Senior PGA Tour, o kterou se dlouhodobě stará Oldřich Nechanický. I jemu patří velké poděkování. V posledních letech se hrálo minimálně šest turnajů ročně. A další sérií je Czech PGA Junior Tour. Nemáme ambici touto sérií konkurovat jiným dětským sériím, ale chceme tím oslovit širokou veřejnost.

Letošní rok může přinést historický okamžik pro český golf v podobě startu Ondřeje Liesera na olympijských hrách v Tokiu. Věc, která ještě před několika roky vypadala jako zhola nemožná. Může Ondrův start na OH přivést nové zájemce do golfu?

Rozhodně ano. Bez vzorů podle mého názoru nefunguje žádný sport. A český golf by nějaký impuls určitě potřeboval. Pokud bychom v Česku měli někoho podobného jako kdysi svět v Tigeru Woodsovi, ohromně by to golfu u nás pomohlo. Nejen tím, že by se zvětšila členská základna, ale také by to přineslo vyšší příjmy nejen pro hřiště, třeba i nové partnery, zvýšila by se kvalita Czech PGA Tour atd. Těch efektů by mohlo být víc. Budeme Ondrovi, ale i Kláře Spilkové, která se snad dostane na olympijský turnaj také, držet palce.

V minulosti nebyla spolupráce PGA a ČGF vždy ideální, tu a tam to zaskřípalo. Jak vypadá dnes?

Za sebe bych rád řekl, že spolupráce funguje. Ku prospěchu golfu u nás musíme spolupracovat dlouhodobě. Vlastně si ani nedovedu představit, že by profesionálové v některém sportu nespolupracovali s řídícím orgánem v dané zemi. Spolupráce by mohla být ještě užší, ale hoříme na tom, že jediným placeným pracovníkem našeho řídícího aparátu je sekretář PGA. Všichni ostatní vykonávají své funkce na dobrovolné bázi a vzhledem k vlastnímu pracovnímu vytížení nejsou schopni věnovat spolupráci s ČGF tolik času, kolik by bylo opravdu potřeba. Je to náš problém, víme o tom. Ale i tak se nám podařilo řadu věcí, troufám si říct milníků, s federací domluvit.

Jakých například?

PGA vzdělává všechny trenéry v ČR a spolupracujeme na vzdělávání amatérských trenérů golfu. To byl náš dlouhodobý cíl a podařilo se nám na tom s federací dohodnout. Také jsme si od federace propůjčili projekt Hraj golf, změň život. Už opakovaně. Měli jsme ho nejprve na zkušební období a letos už pojedeme třetí rok. Bavíme se i o dalších společných projektech, ale jak už jsem říkal, chyba je na naší straně. Doplácíme na to, že nejsme schopni věnovat projektům víc času.

Zhodnoťte sám za sebe, co se za loňský rok povedlo a co stále vnímáte jako jistý dluh?

Začnu tím dluhem. Mrzí mě, že pořád nedokážeme ke golfu přivést ještě větší počet nových zájemců. A co se povedlo? Určitě získání certifikace od evropské PGA. Celkově prošel náš vzdělávací systém svižným refrešem a zajistili jsme fungování studijního režimu. A samozřejmě to hlavní – sportovní úspěchy našich hráčů. Především Ondry Liesera, jeho zisk karty na European Tour a téměř jistota startu na olympijských hrách. Stále více se ale prosazují i další čeští profesionálové. To nás těší i přesto, že nejsme schopni je nějak zásadně finančně podporovat. Snažíme se, ale možnosti jsou omezené, jako náhradu či benefit poskytujeme například náš mediální prostor pro oslovení nových partnerů.

Dovolím si trochu odbočit, našel jsem si, že jste začínal hrát golf s holí svařenou z trubek. Jak jste k ní přišel?

Měl jsem kus pásoviny, mohlo to mít loft tak sedmičky železa. Na hranolu byla nasazená trubka z hliníku jako grip. Dal mi to dohromady soused pan Žák. On toho dal dohromady víc, mně třeba i kuši se spouští. Já se ke golfu dostal díky svému strýci, který dlouhodobě žije v Rakousku. Vzal mě na golf, který mně na první pohled učaroval. To bylo v létě 1991. První opravdu golfovou hůl, dámskou osmičku železo, jsem získal až po sedmi měsících. Tu dobu jsem překlenul díky šikovnému sousedovi.

Jak fungovala?

Třeba tak, že druhému sousedovi jsem prostřelil skleník naskrz. Myslel jsem si bláhově, že se na to nepřijde, ale neprošlo to. Druhý den u nás soused zvonil s míčkem v ruce.

Dnešní generace má asi mnohem lepší podmínky pro start golfové kariéry...

Já bych to až tak nehodnotil. Dnes jsou samozřejmě jiné možnosti, ale je také jiná konkurence. Netrpěl jsem nedostatkem, byl jsem šťastný, že můžu hrát. Nevěděli jsme toho o golfu tolik, co dnes, neměli jsme takové technické vymoženosti. Ale když se podívám zpátky do doby, kdy jsem s golfem začínal, obdivoval jsem tehdy hráče, kteří měli podmínky ještě horší.

Zahrajte si na prognostika. Co přinese rok 2021?

Už jsem to říkal, nejsložitější na současné situaci je to, že lidé žijí v nejistotě a nevědí, co bude za den nebo za měsíc. Proto je těžké něco předpovídat. Přál bych si, aby byl rok 2021 pro všechny příjemnější než ten předchozí. Věřím, že golfisté budou moci hrát, resorty budou fungovat a naši trenéři budou moci provozovat své živobytí. A věřím tomu, že budeme mít v Tokiu dva zástupce, že se jim tam bude dařit a že budeme zase o krok dál než v roce 2020.

Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Romana Svobody
Převzato z časopisu GOLF 3-4/2021