Hlupáci mají svým způsobem snadný život. Významná část z nich přijme nějaký jednoznačný soubor názorů a hodnot a s tím si vystačí po celý život. Člověk moudrý, schopný sebereflexe a nezávislého pohledu na svět naopak trpí. Často je zmaten, protože zabloudí v labyrintech hledání, ve snaze najít nové odpovědi. Svět se mění a měníme se i my. Na nové výzvy nám často nestačí staré recepty. Proto jsem se rozhodl přijmout úlohu ďáblova advokáta a navštívit některé teorie golfu a nezávisle s nimi polemizovat.

K dobrým výsledkům vede jen maximální motivace a silné ambice

Stejně jako mnozí z vás jsem již znechucen a unaven lacinými radami motivačních kouček a koučů. V souvislosti s jejich líbivými ale v důsledku falešnými produkty zdůrazňujícími ambice a sebevědomí mne napadá citát z Evangelia podle Matouše: „Mějte se na pozoru před nepravými proroky: přicházejí k vám převlečeni za ovce, ale uvnitř jsou draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. Copak se sklízejí z trní hrozny nebo z bodláků fíky?"

Zcela určitě nelze naordinovat všem golfistkám a golfistům koňskou dávku ambicí a sebevědomí, nafouknout jim ega a očekávat, že jim to automaticky pomůže k lepším výsledkům a větší radosti ze hry. Některým to prospívá, jiným škodí. Golfisté mohou být neuvěřitelně odlišní ve vztahu k tréninku a ambicím a současně zůstat vynikajícími v žáru soutěže.

Pokusím se to vysvětlit na příkladu absolutní rozdílnosti Waltera Hagena a Bena Hogana. Walter Hagen byl v podstatě zakladatel profesionálního golfu a vyhrál 11 majorů (třetí za Nicklausem a Woodsem v historických análech). Byl známý velkým egem a svojí zálibou v rychlých autech, krásných ženách a drahých likérech. Ověřený je jeho výrok dokumentující vztah k tréninku: „Proč plýtvat dobrými ranami na driving range, když je člověk potřebuje v turnaji."
Byl to muž zářící charismatem, provokativní, sebevědomý a současně okouzlující. Když hrál důležitý turnaj nebo duel o velké peníze dokázal se řídit vlastní poučkou, podle které jedna hrozná rána, jedna průměrná, jedna dobrá a jedna skvělá – pořád ještě dělají par. Hřešil na svůj talent a na své osobní kouzlo a vycházelo mu to.

Naprostým opakem byl Ben Hogan, který je na čtvrté příčce historických tabulek. Drobný introvert, který nebyl oblíbený kvůli své zamlklosti, soustředěnosti a pedantské povaze. Rozdíral si v ústraní driving range ruce do krve nesčetnými hodinami tréninku a řídil se zásadou, že den, kdy tvrdě netrénujete, vás vzdaluje o jeden den od dosažení herního mistrovství. Walter Hagen špatné rány přijímal jako část hry, Ben Hogan obsesivně hledal dokonalost. Ale také on byl obdivuhodný, pouze jiným způsobem.

Najděte si v golfu svoji cestu. Je lhostejné, zda vám vyhovuje sebevědomí a velké ambice nebo raději dřete mlčky a nenápadně v ústraní. Každý si musí najít svoji cestu a svoji strategii.

Převzato z časopisu GOLF 11-12/2020
Díl čtvrtý, závěr