Chcete si zahrát absolutní klasiku Rakouska, v tom nejdůstojnějším golfovém prostředí, jaké si umíte představit? Vítejte na Murhofu! Kdo jednou okusí, nemá nikdy dost... Vydali jsme se tam letos znovu a poštěstilo se nám hovořit s Danielem Simonem, bývalým špičkovým golfistou a dnes manažerem resortu. Kolem původního hřiště Murhof za 62 let od zprovoznění původního hřiště vznikl obří komplex hřišť a hotelů. Skupina se jmenuje Murhof Gruppe a čítá skoro třicet hřišť v Rakousku a desítku v Německu. Sám resort Murhof však zůstává stále v centru celého dění.

Na úvod si můžeme dát zkrácené Danielovo vyprávění o historii Murhofu. Kdysi dávno před evropským golfovým boomem zde vzniklo první hřiště Štýrska. To se psal rok 1962 a skupina štýrských hráčů vedená velkým příznivcem golfu hrabětem Carlem Antonem Goess-Saurau se rozhodla postavit si vlastní stánek...

Logickou základnou se stal dřívější statek, ležící na menším ostrově vytvářeném řekou Mur kousek od Grazu, kde dřív chovali koně, prasata a pěstovali ovoce. Většinu statku použili, postupně vybudovali klubovnu, restauraci i menší útulný a velmi tradiční butikový hotel. Celý areál v sobě nese punc zvláštní výjimečnosti – klid, staré budovy porostlé psím vínem, ticho, chce se vám šeptat, abyste tu atmosféru nenarušili.

Daniel má dodnes nízký hendikep, jeho pohled na hřiště se tak může v mnohém lišit od průměrného hráče, ale přesto – nejtěžší jamka? Prý nejtěžších je prvních šest. Nejraději má čtrnáctku, naopak nejmíň mu sedí tříparová třináctka s dlouhým greenem. Vyzdvihl, že přechody mezi jamkami jsou jen kratičké, vše na sebe pěkně navazuje. A nejlépe o hřišti vypovídají fotky...

Hřiště leží v rovině přerušované jen menšími umělými vyvýšeninami z materiálu získaného vybagrovámím centrálního jezera. Je obklopeno horami, sytě zelené, se skupinami a alejemi vysokých stromů, často o mnoho starších než samo hřiště a patřičně mohutných, plných cvrlikajících ptáků. Jamky jsou mezi nimi propletené, zpočátku si stále všímáte pěkných průhledů na okolní kopce, než vás pohltí golf.

Podívejme se podrobněji na první devítku, to napoví, jak to tady chodí. Jednička je téměř přímá, jednoduchá, plochá, s rozšířenou dopadovou zónou, na rozehrání. Pan architekt měl soucit s těmi typy hráčů, kteří se na prvním odpalu moc necítí.

Pak čeká dlouhý třípar, na green je to ze žlutých 180 metrů, před ním dva bankry. Ale to je tady zvykem. Vyvýšené odpaliště, zleva prvních sto metrů voda, rána jde těsně u břehu nebo spíš lehce nad vodou. Začíná to být zajímavé. Tráva před greenem je vysekaná do hladka, skoro jako sám green.

Trojka je čtyřsetmetrový čtyřpar, vede zpět kolem vody, pak se fervej cyklicky zužuje a rozšiřuje. Ferveje velice dobře běhají, je potřeba s tím počítat při odhadu délky rány. U greenu jabloňová alej.

Následuje zase třípar, tentokrát krátký, ale green lemují ze tří stran obří kulaté bankry, celkem hluboké. Když do nich sestoupíte, což mě potkalo, z písku sálá vedro. Přesto jde o nejlehčí jamku první devítky.
Pak dvě těžké jamky. Pětka skoro čtyřstovkový čtyřpar, tentokrát dogleg, kolem greenu sice ani kousek písku, ale green je ohromně modulovaný. Další fervej vede kolem centrálního jezera, lehce se klikatí a není moc široká, 393 metrů, nejtěžší, krásná.

Pak konečně pětipar. Fervej vysekali až daleko, ale z rafu před ní vyčnívá půlka míčku, takové tady mají rafy. Osmička je dogleg zatáčející kolem špice lesa doleva v ďábelském úhlu, nejmíň o 90 stupňů. Ten lesík je naštěstí řídký, tak se v něm zvesela hraje. Zleva greenu bankr velký málem jako sám green.

První devítka končí příjemným rovným pětiparem, vlajka je vidět už od odpaliště. A jsme u klubovny. Jedno z pěti WC, které na hřišti mají, teplá voda, venku ještě kohoutek na studenou.

Byli jsme zvědaví na Geraldovu oblíbenou čtrnáctku. Podle skórekarty jde o až osmou nejtěžší jamku. Ale je to pětipar, z něhož jde strach už zdálky: fervej se obtáčí doprava kolem velikého jezera, jehož hladina leží hluboko pod úrovní terénu, přirozeně se šikmými břehy. Tady je to o přesnosti, zleva lemují fervej husté keře a před greenem je proklatě úzká.

Krása hry na Murhofu a decentní, skoro slavnostní prostředí určitě stojí za výlet. A protože je to přece jen kousek cesty, není špatné přidat si ještě jedno hřiště. Rovnou se nabízí nedaleko ležící Gut Murstätten, hřiště patřící k Leading Golf Courses of Austria.

Text: Ivo Doušek, foto: GC Murhof
Převzato z časopisu GOLF 7-8/2025

Kontaktní údaje:
Golfclub Murhof
Adriach-Rabenstein 53
A-8130, Frohnleiten
+4331263010
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
www.murhof.at