Poysdorf leží nějakých 15 kilometrů od našich hranic, na spojnici Brna a Vídně. Z Brna necelá hodinka. Je proto přirozené, že místní hřiště je už od jeho otevření cílem našich hráčů. A už déle než deset let tu můžete uplatnit vouchery našeho časopisu 1=2, a to dokonce po všechny dny týdne. Dost důvodů popovídat si s manažerem klubu Michaelem Frankem o tom, jak on a klub vnímají české návštěvníky.

První otázka nemůže být jiná: jak důležití jsou pro klub čeští návštěvníci?

Čeští hráči dělají v „normálních" letech kolem 15 % green fee hostů. Tím jsou přirozeně důležitou součástí našich obchodních toků.

Jak se tento podíl vyvíjel v posledních letech?

V posledních letech podíl českých hráčů stagnoval, velmi pravděpodobně kvůli covidu. I českých turnajů trošku ubylo. Běžně jich bývá pět až sedm ročně. Ale domácí green fee hráči ten propad víceméně vyrovnali, s oběma roky jsme nakonec byli spokojeni.

Máte české členy?

Ano, ale ne nějak moc – kolísá to mezi deseti a patnácti.

Jak dlouho už existuje spolupráce s časopisem Golf, respektive možnost využít naše vouchery?

Upřímně řečeno, nevím. Nejméně dvanáct let. Přede mnou se vystřídali dva nebo tři manažeři a tam se to tehdy dohodlo. Já jsem to převzal jako hotovou věc, jen se to za mě rozšířilo z pěti na všech sedm dnů v týdnu. Pro informaci – normální green fee je u nás 65 euro, od pátečního poledne do neděle 75 euro.

A jak ovlivňují vouchery 1=2 návštěvnost Čechů u vás?

Různě – přirozeně jsou hosté, kteří přijedou s voucherem a bez něj by možná nepřijeli, ale jsou další, kteří platí plné green fee nebo využívají jiný druh kooperace, například s kluby.

Máte české štamgasty?

Samozřejmě máme – speciálně ty, kteří jezdí na „crazy Wednesday", bláznivou středu. Tady přijíždějí velmi často ti samí hráči.

Můžete crazy Wednesday trochu přiblížit?

Crazy Wednesday znamená, že hráč platí za green fee tolik, jaký je jeho hendikep, třeba při HCP 22 platí ve středu 22 euro (ale minimum je 15 euro). Ta akce je mezi českými golfisty už dobře známá a ve středu přijedou nějací pokaždé – někdy víc, jindy míň.

Jaký je váš pohled jako manažera na české golfisty?

Samozřejmě jsme za ně rádi, vítáme je. V proshopu jsou často dobrými zákazníky, ale etiketa je u určité části českých golfistů velký problém. Pomalá hra, často alkohol na hřišti, hlasité pokřikování, to je jen pár příkladů.

A jak vnímají tyto zahraniční hráče vaši členové?

Členové jsou v pohodě – jen občas si na recepci někdo postěžuje na pomalou hru nebo na nešvar, že pomalejší flighty nerady pouštějí před sebe za nimi hrající rychlejší flight.

Takže jsou skutečně pomalejší, jak člověk občas slyší?

Rozhodně, čtyřflight českých hráčů potřebuje na hřiště minimálně něco přes pět hodin, Rakušané těsně přes čtyři hodiny. Důvodů může být víc – třeba že víc měří na greenu nebo nechtějí na hřišti nechat míček, který zahráli mimo fervej... Naše hřiště taky není lehké, dlouhé čtyřpary, skoro na každé jamce aut, a když to tady nemáte nachozené, nastupuje respekt.

Vnímáte obsazení recepce česky mluvící osobou jako důležité?

To je velice důležitý bod – naši čeští hosté se jednoduše cítí přátelsky přijímáni, když je sekretářka pozdraví v jejich řeči. Také to enormně ulehčuje průběh odbavení na hru a při turnajích.

Převzato z časopisu GOLF 3-4/2022
Za rozhovor děkuje Ivo Doušek
Foto: Archiv Michaela Franka

STRUČNÁ VIZITKA
Michael Frank pracuje v GC Poysdorf už dvanáctou sezonu. Po dvaceti letech v IT potřeboval změnu, novou výzvu. Tehdy hledal klub manažera, Michael dostal nabídku a přijal ji.
Je dodnes pilným hráčem, jeho nejlepší HCP byl 8,4, dnes 10, hraje Poysdorf asi třikrát měsíčně, ale k tomu hodně turnajů jinde, plus dolnorakouská a rakouská mistrovství. Jeho nejoblíbenější jamka je (jak jinak, ti, co byli, potvrdí) osmnáctka s nádherným výhledem z odpaliště na Poysdorf a okolí.