Slyšeli jsme o něm všichni, ale málokdo tam byl. Island, druhý největší evropský ostrov (po Anglii), přes sto tisíc čtverečních kilometrů, ale obyvatel všeho všudy o kousek méně než Brno. Tři lidé na čtvereční kilometr. Nejzápadnější bod Evropy, tvoří trojúhelník s Británií a pobřežím Norska. Studená země, dotýkající se severního polárního kruhu.

O moc víc toho běžný člověk neví. Snad jen tolik, že hlavní město, v jehož aglomeraci žijí dvě třetiny Islanďanů, se jmenuje Reykjavík, mají slavnou zpěvačku Björk a ve fotbale či házené jsou přinejmenším tak dobří jako my, i když je jich třicetkrát méně.

V posledních letech se ale stalo módou – dokonce také u nás – se na Island vydat. Fotogenické gejzíry, čerstvé krátery, příroda v kvasu kontinuálního zrodu a přeměny, velká severská exotika. A uprostřed toho všeho, světe div se, spousta golfových hřišť! Patnáct tisíc registrovaných hráčů, ale nejméně jednou ročně bere hůl do ruky 40 tisíc ostrovanů!
Sezona trvá pět měsíců, od května do září, ale v některých částech ostrova je mnohem delší. Hřišť je jako máku, celkem 56, z toho jedenáct osmnáctijamkových. Slušná hustota. Představte si to všechno poskládané okolo Brna...

Krátké, ale žhavé dějiny
O dějepis jsem se nikdy přehnaně nezajímal, avšak historie Islandu má něco do sebe. Krátká, ale vydatná. Před pár sty lety si početná skupina vikingských obyvatel Norska řekla, že už má po krk ústrků severské monarchie, sedla na lodě a namířila si to na Faerské ostrovy.
Vítr ale foukal z jiné strany, než čekali, a tak jaksi náhodou objevili Island. Na místě se zamilovali do křehké krásy zdejší krajiny, rychle si to vyřídili s hrstkou irských mnichů, kteří ke své smůle v ten nešťastný moment zrovna meditovali kdesi na západním pobřeží, a zabrali ostrov pro sebe.

To se stalo v 9. či 10. století a jako civilizovaný národ už Vikingové věděli, že monarchie nemá valný smysl, pokud zrovna nejste král či královna. A tak v roce 930 založili demokratický parlament. Po noblesním aktu následovalo několik staletí běžného vládnutí, jaké se praktikovalo v té době, včetně vraždění bratrů či sňatků s vlastními dětmi, několik set let jim vládli Norové a posléze Dáni, až se z toho vylíhl stát Island v podobě, jak ho známe dnes.
Za druhé světové války ostrov představoval strategický bod, v jednu chvíli zde sídlilo až 47 tisíc amerických vojáků. Od té doby je ostrov neutrálním státem bez vlastního vojska.

Během staletí několikrát zredukovaly počet obyvatel výbuchy sopek, ale dnes stát prosperuje, rozvíjí se zde turistický ruch, a to navzdory skutečnosti, že se Island řadí k nejdražším státům Evropy. Pravděpodobně jsou dost šikovní, HDP na obyvatele je čtvrté nejvyšší na světě.

Golfu zaslíbená krajina
A už jsme v současnosti a také u golfu. První hřiště začala vznikat v době, kdy zde sídlily americké jednotky, ale golf vcelku rychle objevili i místní. Hrát na Islandu je zážitek, který si člověk pamatuje celý život. Myslíte si, že nejde hrát o půlnoci na skalami a lávou obklopených fervejích a greenech, poslouchat mořský příboj s výhledem na sněhem či ledovcem pokryté kopce? Proč ne?
Island leží natolik daleko na severu (dotýká se polárního kruhu), že v létě se jen zešeří a už se zase rychle vrací slunce, pokud vůbec zapadlo. Desetina ostrova je pokryta lávovými poli, některá jsou ještě teplá... A o gejzírech jste už zajisté slyšeli. Pokud je dramatičnost krajiny trendem v moderní stavbě hřišť, a to skutečně je, tak zde si architekti libují.

Elfové, jak se s oblibou tvrdívá, stále ostrovem hýbou. Vulkanické aktivity jsou prý jejich dílem a nikdo neví, co si zítra zamanou. Tu nový gejzír, tam se najednou ohřeje nebo propadne zem, aktivní i vyhaslé vulkány, kilometry dlouhé řady menších kráterů, stolové hory, lávová pole. Pořád se to mění.
Nedávno třeba odešel na odpočinek největší gejzír, chrlící vodu do pozoruhodné výšky 70 metrů, ale hned vedle se vzbudil jeho bratr či bratranec, jen je o polovinu nižší. Mimochodem, místní skvěle využívají horkou půdu, ohřívají vzduch a vytápějí s ním své domy a umějí i další kousky. Nezanedbatelnou roli hraje voda i v jiném skupenství – ledovce, řeky, vodopády, nádherné fjordy, téměř zaručená přítomnost velryb...

Hřiště v kráteru
Design hřišť často čerpá z odkazu původních skotských linksů, rodiště téhle naší nádherné kratochvíle, a zdařile jej kombinuje s dědictvím vulkanických aktivit. Nejen s dědictvím. Příkladem jsou třeba osudy třetího nejstaršího klubu Islandu, Golf of Vestmannaeyjar. Založilo jej šestatřicet nadšenců v roce 1938 na menším ostrůvku jižně od Islandu, v malém údolí těsně u mohutného kráteru sopky.
Tři strany kráteru tvoří vysoké svahy poseté skalisky, ze čtvrté, ploché, do něj nakukuje hřiště. Tři z jeho původních šesti jamek se dosud hrají a jde o nejstarší jamky na ostrově. Pak přistavěli klubovnu, rozšířili hřiště na devítku. V roce 1973 přišla katastrofická erupce, jež zhatila plány na stavbu další devítky a nové klubovny. Celé hřiště bylo pokryto sopečným popelem. Čtyři roky ho odstraňovali... Ostrované však jsou zjevně dost zatvrzelí, neradi opouštějí vydobytá území.
O dvacet let později tak došlo na rozšíření na osmnáctku i na novou klubovnu, dnes se zde hrává Icelandic National Championship i mezinárodní Volcano Open Golf Championship, a protože je hřiště položeno v příhodném místě u té části pobřeží, kterou ohřívá Golfský proud, má tak příznivé mírné klima, že se tady často hraje po celý rok!

Ano, i tohle je islandský golf. Kus vedle protéká hřištěm ledovcová řeka, jinde je písek v bankrech černý, lávový, tamhle lemuje fervej kolmá padesátimetrová skalní stěna, tady to vypadá jako v českém středohoří a někde se hraje celoročně. Na pětníku se krajina změní z mírumilovné na drsnou až pochmurnou a zpátky.
Hřiště ležící podle našich měřítek nedaleko od sebe mohou nabízet zcela odlišné podmínky a jinou sezonu, což souvisí hlavně s polohou vůči pobřeží, tedy s Golfským proudem. Najdete zde hřiště, kde se na vás matka příroda často rozzlobí, silné studené větry sbírají chlad z arktických vod, nosí déšť, sníh. Když je člověk pravý Viking, je v tom počasí doma – cizinci mívají pocit, že rodilí ostrované si právě v takovém počasí libují. Ale druhý den svítí i tady sluníčko...
Co je všem hřištím společné? Nedostatek či spíš úplná absence stromů, kterých je pomálu na celém ostrově, nejen na hřištích. Výjimku tvoří pár zakrslých, nepříliš rozšířených druhů.

Půlnoční golf
Hřiště, krajina i atmosféra jsou jiné, když hrajete v noci. Půlnoční golf (platí pro jakýkoli golf v době, kdy není plné světlo) je velice oblíbený, hraje se na spoustě hřišť. Jen je potřeba informovat se, zamluvit si fíčko předem, neboť by se snadno mohlo stát, že na daném hřišti nebude místo, nebo naopak ten den nebude otevřena klubovna či restaurace. Během každého léta proběhne na islandských hřištích celá řada Midnight Golf Open turnajů. Chodí se pěšky, bugin je na ostrově pramálo.

Možná ještě populárnější než noční golf je mezi návštěvníky ostrova noční život. Když je stále vidět, nemáte tendenci jít spát, pojem večer nebo noc ztrácí smysl, a tak si klidně zajdete na večeři v jedenáct, skončíte v jednu a pak ještě absolvujete menší či větší šňůru po barech v Reykjavíku. I ráno je relativní, žádný přechod ze tmy do světla, takže lze spát libovolně dlouho, pokud vás z postele nevytáhne blížící se tee time. Červen a červenec je zde nepřetržitou dvouměsíční oslavou slunovratu...

Golfová hřiště a hotely vytvořily organizaci zvanou Golf in Iceland. Není špatné odevzdat se do jejich rukou a nechat si ušít pobyt a program na míru, ale stejně dobře se dá jít vlastní cestou nebo naopak využít některou evropskou cestovku.

Nejlepší hřiště
Tak jako všude i na Islandu mají svůj žebříček hřišť. Za nejkvalitnější a nejzajímavější je obecně považován Keilir. Leží na poloostrově omývaném Atlantikem, hrát se zde začalo před padesáti lety, postupně vyrostl na současných osmnáct jamek. Z jeho klubovny se nabízí parádní výhled přes záliv na protější břeh, pokrytý obřím ledovcem, kam Jules Verne umístil dějiště své Cesty do středu země.
Jeho ferveje a greeny bojují o místo s lávovými poli a skalami. Tento krajně romantický či spíš dramatický design dostal hřiště mezi stovku nejlepších v Evropě. Pozor na lávu, špatně se po ní chodí a míčky se dokážou schovat do puklin a záhybů. A o hře z lávy si můžete nechat jen zdát...

Oddur je mnohem novější, vloni byl posledním rokem teenager. Zde se setkáte s největším množstvím stromů ze všech místních hřišť. Minulý rok tu proběhlo evropské mistrovství ženských amatérských družstev. Samozřejmě zase láva, skály, obvyklý mix a pěkný kontrast se zelení fervejí.
Geysir Golf Club je jediným hřištěm Islandu, kde odpalujete hned vedle aktivního gejzíru, který vedle klubovny „plive" v pravidelných intervalech proudy vařící vody do islandského nebe. Typický links, sem tam kousek křoví a potok, velice náročné, přes 6 000 metrů, na Island neobvyklý par 74.

Reykjavík Golf Club je nejstarším a největším golfovým areálem ostrova. Dvě osmnáctky, Grafarholt (1963) a Korpa (1997), každá jiná, obě poskytují zajímavé výhledy na Reykjavík a jeho okolí. Zase láva, vřesoviště, nepřesní hráči spotřebují kvantum míčků. Zde se dá použít bugina, půjčují i hole... Obě hřiště měří ze zadních odpališť přes 6 000 metrů. O klubu Vestmannaeyjar v sopce už byla řeč. Proslulý je v celé Skandinávii.

Nemá smysl popisovat další hřiště, každé je jiné, všechna jsou zajímavá. Tak plánujte...! Spoustu informací najdete na stránkách www.golficeland.org/index.php nebo na www.golfer.is.

Převzato z časopisu GOLF 4/2017
Text: Ivo Doušek, foto: archiv golfových hřišť

UŽITEČNÉ INFORMACE

KEILIR GC
Adresa: Golfklubburinn Keilir, Steinholti 1, 220 Hafnafjordur, Iceland
Tel.: +354 565 3360
Web: www.keilir.is
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 18 | Par: 71
Délka (m): 5 852 (bílá) | 5 405 (žlutá) | 5 131 (modrá) | 4 577 (červená)
Green fee: 69 €

ODDUR GK
Adresa: Golfklubburinn Oddur, Urridavatnsdölum, 210 Gardabaer, Iceland
Tel.: +354 565 9094
Web: www.oddur.is
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 18 | Par: 71
Délka (m): 5 979 (bílá) | 5 531 (žlutá) | 4 977 (modrá) | 4 826 (červená)
Green fee: 90 €

GEYSIR GC
Adresa: Geysir Golf Club, Geysir Guesthouse & Golf CourseHaukadalur 3, 801 Selfoss, Iceland
Tel.: +354 486 8733
Web: www.geysirgolf.is
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 9 | Par: 37
Délka (m): 6 070 (bílá) | 5 694 (žlutá) | 4 704 (červená)
Green fee: 25 € (po–pá) | 33 € (so–ne)

REYKJAVÍK GC
Adresa: Reykjavikur Golf Club, Grafarholt, 110 Reykjavík, Iceland
Tel.: +354 585 0200
Web: www.grgolf.is
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Grafarholt
Počet jamek: 18 | Par: 71
Délka (m): 5 478 (žlutá) | 4 669 (červená)
Korpa
Počet jamek: 18 | Par: 72
Délka (m): 5 531 (žlutá) | 4 850 (červená)
Green fee: 49 € (8:00–13:00) | 66 € (13:00–19:00)

VESTMANNAEYJAR GC
Adresa: Vestmannaeyja Golf Club, Postholf 168, 902 Vestmannaeyjar, Iceland
Tel.: +354 481 2363
Web: www.gvgolf.is
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Počet jamek: 18 | Par: 70
Délka (m): 5 218 (žlutá) | 4 640 (červená)
Green fee: 42 €