„Přestěhoval jsem se do ráje," tvrdí Franz Wittmann junior, manažer klubu G&CC Dachstein Tauern. Jeho ráj leží jen tři kilometry od známého lyžařského střediska Schladming v údolí Ennstal, proto ani hřišti neřekne nikdo jinak než Schladming.

Jak jste se ocitl tak daleko od rodného Adamstalu?

Před několika lety naše rodina koupila schladmingské hřiště od stárnoucího majitele, který se už nechtěl o provoz starat. Naši jsou vázáni Adamstalem, mladší bratr hraje golf profesionálně, tak na mne padla logická volba. A jsem spokojen. Můj nový ráj není jen golf: kolem samé hory, spousta lanovek, cyklostezky, řeka...

Říká se o vás, že jste sportovní všeuměl.

To je možná přehnané, ale mám toho víc. První byla samozřejmě auta, po tátovi. (Pozn. red.: Franz Wittmann starší je známý rallye závodník.). V jedenácti jsem v zimě driftoval autem na dvoře, máma se dívala oknem a myslela si, že se táta dočista zbláznil, ale za volantem jsem byl já... O něco později jsem byl v rallye vicemistr Rakouska. Teď mě nejvíc berou vzdušné sporty, parašutismus a padákové létání, tady jsou k tomu ideální podmínky. S padákem jezdím i v zimě na sjezdovkách, natáčíme spoustu videí.

A co golf?

Na hřišti jsem z 95 % pracovně, hraju jednou týdně, když to vyjde. Bez tréninku se člověk moc vysoko nedostane, ještě nedávno jsem měl hendikep 19, teď jsem na třinácti nebo čtrnácti.

Jak vnímáte vaše hřiště?

Já v něm vidím příjemného univerzála. Problémy na něm najde i nejlepší borec, ale je průchodné i pro seniory a začínající hráče. Designoval ho Bernhard Langer a hodně si s ním vyhrál, každý metr je pečlivě vymodelován. Typické jsou mírné kopečky kolem fervejí, které sečeme hodně nakrátko, aby vracely míčky zpátky na fervej.

To je určitě příjemné, ale máte tam i dost vody.

To je fakt, ale ta přijde do hry až později. První jamky jsou příjemné na rozehrání, podle nejlepších tradic. První dvě jdou tam a zpět, sice trochu úzké, ale krátké čtyřpary, bez překážek, pokud nezapočítám les lemující dvojku, kam padají šlajsy. Pokračuje to pětiparem, širokým a s obrovským greenem, zase snadná jamka. Ještě čtyřka je lehká, třípar z kopce podél konce hřiště. Ale musím zdůraznit, že jde o náš jediný třípar bez vody.

To vypadá dobře. Kdy začíná zmiňovaná voda?

Už teď. Pětka je první těžší jamka, kopečky, fervej se mezi nimi vine, green těsně přiléhá k jezeru. A šestka, třípar, se hraje přes jezero zpátky, přes sto metrů vody, pak široký bankr a hned green. Jedna z našich nejspektakulárnějších jamek! Říká se jí beach, kvůli tomu bankru, ale já bych jí spíš říkal jezero.... Tu si každý zapamatuje.
Sedmičkou začíná náš Amen Corner. Těžký par 4, po něm dvěstěmetrový třípar, zase startuje přes vodu, tak zvaná Crocodile Hole. Pak devátá jamka, čtyřistametrový čtyřpar s vodou všude kolem, je nejtěžší z celého hřiště podle výsledků, jaké tu hráči dosahují. Tady se bortí leckteré nadějné vyhlídky.

Není to až příliš hrůzostrašné?

Ne, jen to barvitě popisuju. Dá se to všechno zahrát, kdo si netroufne, jde na bližší odpaliště. Kdo má prvních devět za sebou s dobrým skóre, už může přemýšlet o slušném výsledku. Na 11. až 13. jamce si oddychnete, ale čtrnáctka má asi nejlíp ochráněný green ze všech – jezero, bankry... Pěkný je závěr hřiště. Sedmnáctku nazýváme Duck Hole, Kachní jamka, protože každé léto tady asi sto kačen vyvádí mladé. A poslední jamka, na které se často rozhoduje jamkovka, je skutečným vrcholem, herním i estetickým. Pětipar, fervej se dělí na dvě rovnoběžné části oddělené lesíkem, nakonec rána přes vodu na poloostrovní green. První, kdo tady v sezoně na turnaji zahraje eagle, získává lyžařskou permanentku na příští zimu.

Vaše oblíbená jamka?

Já jsem bojovník. Líbí se mi všechny, ale nejvíc se snažím na těch pro mě nejtěžších, na devítce, čtrnáctce a osmnáctce. A hra přes vodu na našich tříparech, to je vždycky trochu adrenalin.

Jak to u vás vypadá po koronaviru?

Hřiště jsme dali do snad nejlepšího stavu za poslední roky, dotáhli jsme pár větších akcí i spoustu maličkostí. Propad tržeb, respektive návštěvnosti, už letos nedoženeme, ale tak to mají všichni. Teď se provoz rozběhl, ještě to není sto procent, ale objednávek hracích časů přibývá.

Máte nějaké tipy pro české hráče, kde se při výletu do Ennstalu v blízkosti vašeho hřiště ubytovat?

Hotelů je ve Schladmingu spousta. Mám dva tipy, oba trochu zvláštního charakteru. První je malý butikhotel ARX v Rohrmoosu, to je čtvrť Schladmingu o pár set metrů nad údolím, s krásným rozhledem a dobrou kuchyní. Ten vede rodina Veithova, jejichž jméno v posledních letech proslavila manželka Manuela Veitha, lyžařka Anna Veith.
Komu se líbí v centru, tomu doporučím hotel TUI Blue. Moderní pokoje, pohodlné, dobrá kuchyně, pár metrů od dolní stanice lanovky na Planai a od dojezdu proslulého slalomového svahu. Oba hotely dělají pro ubytované golfisty perfektní servis a nemají vysoké schladmingské ceny, tam posílám své kamarády.

Převzato z časopisu GOLF 7-8/2020
Za rozhovor děkuje Ivo Doušek, foto: Archiv klubu

G&CC Dachstein Tauern
Oberhaus 56
A-8967 Haus
+433686 2630
Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript