Adamstal má dvacet sedm jamek. To každý ví, přesto se naprostá většina návštěvníků soustřeďuje jen na mistrovskou osmnáctku. Původních devět jamek, dnes devítka zvaná Wallerbach, zůstává stranou zájmu. Neprávem. Právě to tvrdí majitel a duše hřiště Adamstal Franz Wittmann. Říká, že kdo chce poznat Adamstal, měl by si zahrát všech 27 jamek. A nabízí variantu, jak to udělat: přijet jeden den odpoledne, projít si původní devítku, přenocovat v jednom z nedávno renovovaných pokojů resortu a druhý den se vydat na populární osmnáctku.

Z historie Adamstalu
Franz rád vypráví, jak vůbec došlo k tomu, že se v Adamstalu usídlil golf. Co se prostoru týče, nejeví se možnost najít ho v úzkém údolí předhůří Alp na golf dostatek příliš reálně. Ale kde je vůle, tam je cesta – a kdo hledá, najde. Franz hledal.
Začalo to nenápadně. Kdysi byla cesta do údolí Adamstal obtížná. Jediná možnost – s koňským povozem po úzkých lesních cestách. Hluboké lesy inspirovaly Franzova dědečka, v roce 1915 koupil kus pozemku, postavil pilu a se synem obchodoval se dřevem. I sám „současný" Franz se učil dřevařem. Pak ještě přibyl hotel, ten se stal útočištěm pro unavené měšťáky, ti si tady užívali naprostého klidu v téměř nedotčené přírodě. Ale postupně zájem o pobyty ustal, v 80. letech Franzovi rodiče hotel zavřeli.

Franz Wittmann, už jako vynikající rallye jezdec, se rád vracel do rodného údolí, ve stráních trénoval na lesních cestách s auty, jichž vystřídal bezpočet. Během tréninku na Novém Zélandě náhodně objevil golf a těžce mu propadl, brzo hrál všude, kde jen našel při svých cestách příležitost. A tak nebylo daleko k myšlence, aby si pár tréninkových jamek vybudoval „za barákem".

Zrození devítky Wallerbach
Napřed to vypadalo na tři jamky, na ně byl prostor na velké louce u dnešní klubovny. Pak ale přišel Hans Zöchling, podnikatel z nedalekého Hainfeldu, a navrhl udělat něco pořádného. Prochodili divoké údolí potoka Wallerbach nad původní loukou a postupně našli možnost, kam umístit, i když trošku krkolomně, dalších šest jamek.
Designérem Wallerbachu byl Kanaďan Jeff Howes, žák Jacka Nicklause. „Splnil svou úlohu perfektně," chválí ho Franz Wittmann. „Jamky pět až devět, které doprovázejí potok, napasoval Howes do krajiny s úžasnou fantazií." Vzniklo hřiště s délkou 4 952 metrů ze žlutých a parem 70. O co kratší, o to zajímavější a náročnější, hlavně na přesnost.
Vybudování devítky proběhlo rychle, zrenovovali starý dům na kraji louky na současnou klubovnu, vestavěli tam tři první pokoje, založili klub, v květnu 1995 otevřeli a do roka měli pět stovek členů! Právě začínal golfový boom, nováčky určitě lákalo jméno Wittmann, ale ještě víc pověst příjemných a zajímavých jamek v prostředí, kam se jinak málokdo vypraví – úplně odlišné od jiných golfových hřišť.

Wallerbach s Franzem Wittmannem
Projeli jsme si s Franzem hřiště a on vyprávěl o každé jamce. Na první pohled se zdá, že se bez buginy neobejdete, první green je vysoko nad vámi, ale pak už je to všechno bez větších stoupání.
Jednička je krátký čtyřpar (244 m ze žlutých), vede celý do kopce, před greenem se sklon svahu ještě zvýší. „Green je velice férový, téměř rovný, jen zespod obtížně odhaduju, jak daleko od kraje je jamka. Za greenem je naštěstí bankr, ten už mi zachránil nejednu ránu, za ním je aut." Aut vede také po celé levé straně jamky, za ním najdete driving range. Ale levá strana je hodně vyvýšená, tak velké draw zahraje málokdo. „Ten kopec nad námi, to je Unterberg, jamka se jmenuje po něm. Pověst praví, že skrývá veliké podzemní jezero."

Druhá jamka je zase velice krátká (230 m), delší hráči se snaží drajvovat rovnou na green. „To se často nevyplatí," usmívá se Franz, „kolem greenu leží čtyři bankry, ten vlevo před ním dost velký a hluboký." Fervej začíná dost daleko, po její pravé straně jsou ještě další bankry. Chytají míčky, které by jinak seběhly strmým svahem do lesa. Vlevo opět les, moc se rozmáchnout se nedoporučuje. „Tohle bylo oblíbené místečko Antonie, manželky Antona Adama, který vybudoval v roce 1887 hotel Adamthal, z něhož je dnes klubovna. Jamka se jmenuje po ní," připomíná.

Trojka (290 m) je zázrak Howesovy fantazie. Mohl zůstat nahoře, vysoko nad údolím, nechat zde třípar, ale on vymyslel ostrý dogleg, originální přechod dolů k potoku. „První část, dlouhá 200 metrů, vede bez velkého převýšení po ferveji k ostrému zlomu terénu. Vlevo sráz dolů, vpravo podobný stoupá, fervej je úzká, u konce se ještě zúží. Dlouzí to dají na jednu ránu, kratším se doporučuje přihrát si krátkou druhou ránu na okraj srázu. Pro všechny platí – přesnost je důležitější než délka."
Z okraje je vidět hluboko dolů na green, napoprvé se tomu nechce uvěřit. „Tady chybí odhad, jak to hrát – je to asi stejně do hloubky jako na délku," směje se Franz. „Jamka se jmenuje Bärenschlucht, Medvědí strž. Když jsme jamku budovali, našel na čerstvě osetém greenu greenkeeper řádku medvědích stop..."

Čtvrtá jamka (304 m) konečně délkou přesahuje 300 metrů, je rovná jako šňůra. Vpravo vysoký les, vlevo podélná voda. „Tady ráno vídám srnce, pokud jdu pěšky. Moje oblíbená." Specifikum – velice úzký odpal. Ferveje jsou tady obecně o dost užší než naproti na osmnáctce. Druhá rána se zdá kratší, než je ve skutečnosti, green má tvar hrušky, jamku greenkeepeři dávají většinou na zadní, širší konec. „Za greenem stojí veliký buk, jamka se po něm jmenuje Grenzbuche, stojí na hranici pozemku kláštera Lilienfeld," vysvětluje Franz.

Pátá jamka stoupá dál údolím Wallerbachu, po odpalu přechází na jeho pravý břeh. Potok tvoří přirozenou hranici tohoto 176 metrů dlouhého tříparu. „Velmi malý prostor na chybu, my nepřesnější si tady musíme dát velký pozor." Green je ale slušně velký, na místní poměry i dost široký. Jamka se jmenuje Wasserradl, vodní kolo, které najdete vpravo těsně za greenem na bočním přítoku.

Šestka (297 m) je další místní pozoruhodnost. Odpal jde do dost široké plochy, její kraje jsou jako tady všude nebezpečné. Tentokrát máme potok zleva, vpravo prudký sráz s vysokým lesem. Kdo zahraje na ferveji doprava, nevidí na pravou půlku vyvýšeného greenu, ta se schovává za hřbítkem, stoupajícím doprava z ferveje. „Kdo tady postojí na odpalu, pochopí, proč téhle jamce říkáme Märchenwiese, Pohádková louka. Nechali jsme ji bez jakýchkoli zásahů, jak tu byla."

„Tohle byl pro nás největší oříšek," komentuje Franz sedmičku. A je to patrné na první pohled. Vrchol toho, kolik obtíží se může naskládat na pouhý třípar. Jamka vede z levé strany potoka na pravou, ale tak, že rána letí nad potokem snad polovinu ze své 160metrové délky. Potok, respektive divoká rokle, kudy teče, je ve hře po celou dobu, před greenem je něco jako malá fervej, sám green je ale velký, jak se na třípar sluší, má 30 metrů na délku. V půli trasy po pravé straně potoka umístili dropzónu, protože do rokle se nesmí – biozóna. Tahle jamka se jmenuje stejně jako celá devítka – Wallerbach.

Osmá jamka nabídne nejvíc golfu. Pětipar, 464 metrů, dvakrát zalomená. Zase není široká, vyplatí se přemýšlet. Drajv jde k velké jedli, stojící osaměle v pravé části ferveje. Nalevo se v tom místě fervej zužuje, následuje menší terénní zlom, z něj dokáže míček vytéct doleva do lesa, následuje dlouhý bankr. V těch místech se jamka stáčí doleva, před greenem zase doprava, green se schovává za pravým vyvýšeným svahem. „Tady se hrávají nejrůznější čísla, od birdie do desítky, dá se tady několikrát zamotat,"směje se Franz.

Devítka už je brnkačka, aspoň na pohled – ale rána z odpaliště v lese musí najít průchod na louku, která vede ke klubovně. „Ten odpal se tady zdá lehký, každý se rozpřáhne, a když rána uhne, chytí ji stromy u potoka. V něm a v houští kolem něj je pořád vidět míčky." Louka je široká, rána na green vede přes bankr, vlevo u greenu je další bankr, vpravo voda – Wallerbach. Pár metrů za greenem vede cesta a hned za ní stolky terasy klubovny, odkud máte nad snažení borců na devítce perfektní přehled. „Občas doběhne míček až na terasu, to je pak haló," uzavírá Franz Wittmann procházku Wallerbachem.

Převzato z časopisu Golf 6/2020
Text: Ivo Doušek, foto: archiv klubu

GC ADAMSTAL
Adresa: GC Adamstal, Gaupmannsgraben 21, A-3172 Ramsau bei Hainfeld, Austria
Web: www.adamstal.at
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tel.: +43 2764 3500
Championship Course
Počet jamek: 18 | Par: 70
Délka (m): 5 919 (černá) | 5 604 (bílá) | 5 285 (žlutá) | 5 173 (modrá) | 4 414 (červená)
Fee: 85 € (po–pá) | 95 € (so–ne)

Wallerbach
Počet jamek: 9 | Par: 70
Délka (m): 5 338 (bílá) | 4 952 (žlutá) | 4 608 (modrá) | 4 366 (červená)
Fee – 18 jamek: 40 € (po–ne)