Jak na to jdou, že jim to tak frčí? Stačí namíchat tyglík z jedinečné přírodní kulisy, kvalitního hřiště, ubytování na úrovni a perfektních služeb. Podívejte se s námi, jak německý podnikatel vybudoval v Rakousku špičkový šestatřicetijamkový golfový resort snů, který se o klientelu nemusí obávat. A naplánujte si pár letních dnů...

K nejrenomovanějším golfovým klubům Tyrolska, největší ze spolkových zemí Rakouska, patří Golfclub Dolomitengolf v historické osadě Lavant, těsně u pitoreskního, turistice a sportu propadlého „slunečního města" Lienz. Lienz leží ve východní části Tyrolska, což je část oddělená od vlastních Tyrol proužkem Salzburska.

Tato podivnost souvisí s roztrháním kdysi o hodně větších Tyrol, ke kterým patřila i část Itálie, na tři kusy – došlo k tomu po první světové válce. Dva kusy zůstaly Rakušanům, třetí je v Itálii a Rakušané ho dodnes označují „Südtirol", Jižní Tyroly.

Říká se, že v Lienzu, menším městě na rovince uprostřed hor, je tlak moderní civilizace poloviční, údajně jsou tak 20 až 30 let pozadu. Je tu dobře a klid, snad proto se z něho stal oblíbený cíl dovolených. Není divu, že se do města a jeho okolí během prázdninových pobytů zakoukal německý podnikatel Werner Hamacher, který už vlastnil hotel v nedalekém horském údolí Defereggental.
Jako golfista trpěl absencí hřišť v okolí. To bylo před nějakými 20 lety a v té době rostlo v Rakousku jedno hřiště za druhým. Jen tady nic. A tak se do toho pustil. Po údajně velmi krátkém váhání přistoupil k činu, spojil se s dvěma místními, kteří sehnali pozemek, on dodal potřebné finance a v roce 1999 otvírali pod impozantní kulisou špičatých hor 18jamkové hřiště Dolomitengolf.
Okamžitý úspěch – hřiště v rovině, nepříliš fyzicky náročné, přitom včleněné do nádherné kulisy, super kvalita, na světě byl nový hit. Pověst se rychle šířila, netrvalo dlouho a na hřišti začali pociťovat přetlak. Před 13 lety proto přistavěli třetí devítku, naštěstí na ni měli místo i finance.

Řadu let lákala tato golfová oáza hráče na 27 jamek, kombinovatelných do tří různých, ale obtížností rovnocenných osmnáctijamkových variant. Spoustu let se ale přitom mluvilo o další, čtvrté devítce.
A opět se našlo místo těsně u hřiště, dlouho se vyjednávalo s úřady, následně se pilně budovalo a loni v květnu, zároveň se zahájením sezony, rozšířila čtvrtá devítka, nazvaná VOLVO Course at Dolomitengolf, nabídku resortu na 36 plnokrevných jamek. Tím se stal resort největším v celém Tyrolsku.
Majitelé, rodina Hamacherova, bydlí v Kolíně nad Rýnem a mají další hotelové aktivity i v několika německých městech. Peter Hamacher, syn zakladatele Wernera Hamachera, dostal resort na starost, a samozřejmě nechyběl ani na slavnostním otvírání nové části hřiště.

Velká sláva. Kromě rodiny, zaměstnanců a klubových hráčů nechyběla ani spousta politiků, od místních až po nejvyšší patra rakouské politické scény. Hřiště je milníkem v jinak negolfovém Východním Tyrolsku.
Sedm let trvaly přípravné práce a výstavba, ale trpělivost se vyplatila. Novou devítku vymodeloval architekt Diethard Fahrenleitner, který designoval i tři předchozí, udělal ji ještě o maličko náročnější, přitom přinejmenším stejně rozmanitou a zajímavou.

Proč náročnější? Například proto, že se na ní hráči musí vyrovnat hned se dvěma ostrovními greeny. Jeden z nich představuje signature hole celého hřiště, je to stotřicetimetrový překrásný par 3.
Najdete tu rozlehlé vodní plochy s elegantním ohraničením z přírodního kamene, z původní roviny vznikly zajímavé kontury fervejí a hladkých kopečků mezi nimi, jsou tady bankry nepřehlédnutelné velikosti s tím nejjemnějším bílým pískem.

Ale kvůli novým devíti jamkám nemůžeme přehlédnout ty tři déle sloužící devítky. Protože jsou do sebe docela slušně namíchány, museli je označit barevně, aby se hráči dokázali orientovat. A tak tu máme devítku červenou, jmenuje se podle firmy KEUCO, pak modrou (Kleine Zeitung) a zelenou (Falstaff). Nových devět jamek se mezi ty ostatní (naštěstí) necpalo, leží na západní straně resortu, těsně přimkluté k modré devítce, a jsou značeny šedě (nebo, chcete-li, stříbrně).
Dalo by se říct, že 36 jamek naskládaných dost blízko u sebe v téměř absolutní rovině musí být nuda. Kdyby... Těch kdyby je v případě Dolomitengolfu Osttirol celá řada. Architekt nešetřil kapsu investora, už od prvních jamek se mohutně bagrovalo, přemisťovalo, odváželo a naváželo. Ze zeminy vybudovali kopečky a návrší, z prohlubní vznikla jezera. A vysadili tisíce stromů a keřů, které doplnily původní řídký stromový porost. Některé solitérní stromy jsou impozantní, několik set let staré. Málokde vidíte víc než jamku, na jejíž trase právě hledáte svůj míček.

Hrává se zde od konce března do konce října. Každá jamka má pět odpališť. Manažer klubu Hermann Unterdünhofen popisuje hřiště dosti pragmaticky: „Jezírka vypadají romanticky, ale hlavně se nezakoukat, musíte se jim vyhnout, greeny vyžadují přesné přibližovací údery a samotné patování je docela výzva, greeny jsou často jemně tvarované. Nudit se určitě nebudete."
Resort má i dostatek tréninkových ploch – driving je zčásti krytý a vejde se na něj spousta hráčů, nechybí tréninkové bankry, putting, plochy pro chipping a pitching. Vyvýšená klubovna uprostřed květin shlíží na poslední green červené devítky, za ní se tyčí pohlednicové panorama hor. Z terasy před klubovnou se na to všechno po hře krásně kouká.

Resort leží asi pět kilometrů od Lienze, u vesničky Lavant, jejíž název odkazuje na dobu, kdy kohorty římských vojáků obsadily podstatnou část Evropy. Tady se Římanům zjevně líbilo, vybudovali zde posádku. Ještě tam leckde najdeme zbytky římského osídlení.
Okolí bere dech i tomu, kdo sem jezdí hrát pravidelně, natož návštěvníkům – novicům. Kulisa Lienzských Dolomit s ostrými skalními vrcholky je jedinečná. Ne, není to omyl, tato část Dolomit leží v Rakousku, kus na východ od těch „pravých" italských. Hory zaplňují celý obzor, poctivých 360 stupňů, mezi tím vším nádherně zelené údolí, které vytvořila řeka Dráva. Okolní lesy vracejí ozvěnou vaše údery...
Kostel v Lavantu se svou špičatou věží ve svahu nad hřištěm nastoluje měřítko. Při pohledu ze hřiště vypadá překvapivě malý, kopce nad ním jsou tedy obrovské. Nedotčená příroda, zvířena, rostlinstvo bující v teplém klimatu kotliny nevídaným tempem. Zeleň hřiště má mnoho odstínů, ferveje a greeny se hlavně ráno a večer neskutečně vybarvují. Ráno bývají vápencové skály růžové, to ale hráči nevidívají, protože ještě spí...

Když se podíváte na mapku hřiště, padne vám na první pohled do oka voda, vypadá, že je všudypřítomná. Ale tak tomu zdaleka není, voda nevstupuje do hry nijak agresivně, většina jamek je „suchých". Nejvíc je jich, a to asi není náhoda, na modré devítce. Zato jsou zde jiné radovánky, které se starají o to, aby se hráči nezačali nudit – zúžená místa, lesíky, doglegy, rány přes vodu, ferveje přerušené pásmy rafu, kopečky. Ale protože vše leží na rovině, celkový charakter hřiště zůstává příjemně rovinatý.

Hermann Unterdünhofen mi dodal základní čísla. Klub má v současnosti 500 řádných a 2 400 vzdálených členů, stále přibývají další, ti vzdálení jezdí jen na týden, maximálně na dva, takže se na hřiště lehce vejdou i fíčkaři.
„Vzdálené členství využívají hlavně Němci z rovin, kteří sem napřed jezdili na dovolenou do velkých hor a občas si zahráli, teď už ale jezdí převážně coby plnohodnotní hráči, pro něž je golf stěžejním programem dovolené. Vzdálené členství je levné, vyplatí se už při týdenním pobytu a hře, a tak nemáme o vzdálené členy nouzi, často jsou to celé rodiny," vysvětlil vysoký počet zdejší manažer.

Hotely
Když vybudovali hřiště, nebylo tady kde spávat. Krásná klubovna, hřiště s razantním startem mezi elitu, ale žádný hotel, až v pět kilometrů vzdáleném Lienzu. Škoda nechat hráče utrácet jinde, když mohli spát tady a zdržet se více dní. Tímto směrem uvažoval pan Hamacher a rozhodl se pro další investici.
Staví se tu rychle, během necelého roku už těsně u klubovny otvírali Dolomitengolf Hotel & Spa****S. Není nijak obrovský, za pár let už se tady musel objednávat pobyt rok dopředu. Tak se stavělo dál, tentokrát o pět set metrů dál od klubovny. Druhý hotel se jmenuje Dolomitengolf Suites, je o poznání luxusnější, pětihvězdičkový designhotel, nemá pokoje, nýbrž suity, což je spíš apartmán než pokoj. Italský design s domáckým flairem, čisté klidné linie, dubové obložení teplých barev doplňuje přírodní kámen. Dvě největší suity o rozloze 156 m2 patří k nejobsazenějším.

V Dolomitengolf Suites vládne celý den klid. Určen je těm, kdo klid a luxus vyhledávají. Ráno u snídaně jsou všichni tiší a decentní, celý den je prázdno, všichni na golfu, využívají „golf total" a s buginou hrají i tři osmnáctky denně. A večer je to zase jako u snídaně. Hosté se chovají patřičně, tichý hovor sem zapadá lépe než halasení, každý na to přijde od první chvíle. Suites mají atmosféru s velkým A. Když se chcete ukrýt před běžnými starostmi a užít si, je jen málo lepších „zašíváren".
Pokud nejsou na golfu, potulují se hosté po okolních kopcích, zkoumají pozůstatky římského osídlení u kostelíka v Lavantu či vedle v Arguntu, případně si dají zmrzlinu před četnými cukrárnami v centru Lienzu. Jen pár jedinců se odpoledne zdržuje u bazénu. Ty jsou u obou hotelů, vyhřívají je na 29 stupňů, nechce se z nich ven.

Pro gurmány
Vyvrcholením pobytu, přinejmenším té negolfové části, jsou kulinářské zážitky. Restauraci Vincena v Dolomitengolf Suites ohodnotil Gault&Millau 15 body a dvěma čepičkami. Jídelní lístek není potřeba popisovat, maximální využití čerstvých místních produktů je považováno za samozřejmost. Vinný lístek obsahuje víc než 200 položek, vybrat vám pomůže sám ředitel hotelu Florian Steiner, který je zároveň sommelierem.
Wellness hotelu je o hodně větší, než by odpovídalo počtu suit, saunový svět, rozličné masáže s využitím značkových kosmetických produktů od celé řady renomovaných výrobců.

Vraťme se ještě do Dolomitengolf Hotel&Spa. Ten je pro ty, kdo se cítí líp v živějším prostředí. Kromě golfistů se tady objevují i další návštěvníci, gurmáni, vyznavači wellness a lenošení, cyklisté... 90 pokojů a suit, hotelové wellness o rozloze 1 500 m2, dva bazény, sanový svět, fitness s profi přístroji atd. Pokoje jsou zase maximálně pohodlné, vybavené v moderním stylu venkovských sídel, s využitím přírodních materiálů. Restaurace opět disponuje rozsáhlou nabídkou vín.
Na webu resortu jsou trvale umístěny nabídkové balíčky, nejčastěji s neomezeným golfem. Nejběžnější pobyty jsou čtyřdenní se třemi noclehy nebo týdenní, ale je možno sjednat si individuální pobyt libovolné délky.

Příjezd
Když si zadáte do navigace cestu do Lavantu, je to z Prahy i Brna skoro stejně daleko, ale cesta se liší. Pražská vede přes Budějovice a Salzburg, z Brna jedete přes Vídeň a Klagenfurt. Poslední úsek, údolí Drávy, je skoro osmdesát kilometrů dlouhý, údolí je tu užší, onde širší, ale pořád malebné. A pak už jste tam...

Převzato z časopisu Golf 3/2018
Text: Ivo Doušek, foto: Ivo Doušek, archiv resortu

Kontaktní údaje
Dolomitengolf Hotel & Spa, 4-Sterne Superior
Dolomitengolf Resort
Hamacher Hotel- & Beteiligungs GmbH
Am Golfplatz 1
A-9906 Lavant
T 04852 61122
www.dolomitengolf-resort.com