Spa Hotel Ulrika

OpenPřejdete-li s bagem na zádech kamenný mostek přes říčku Swilcan Burn, otevře se před vámi asi nejznámější pohled. Majestátní klubovna golfového klubu Royal & Ancient tu střeží rozlehlou fervej, o níž se dělí první a poslední jamka hřiště právem považovaného za domov golfu.

OPEN 2015 – LEADERBOARD ZDE

Vpravo od vás se rozléhá starobylé proslulé akademické město, vlevo leží nekonečný pás Západních písčin (West Stands), který končí až tam, kde se řeka Eden vlévá do moře. Právě jste prošli osmnáctku Old Course v St. Andrews. Prošli jste hřištěm, které je samo o sobě kronikou golfové hry a na kterém se již po devětadvacáté v dějinách uskuteční v červenci nejstarší major, Open Championships.

The Open (Britové neuznávají leckde vžitý název British Open, ale svému turnaji říkají jednoduše pouze Open.) patří neodmyslitelně k St. Andrews, stejně jako St. Andrews a jeho Old Course je synonymem pro Open.
Nevadí, že na rozdíl od Masters se zde turnaj poslední dobou koná pouze zhruba jednou za pět let. Nevadí, že pradávná historie Open je spjata s hřištěm v Prestwicku a že Open zavítalo do St. Andrews poprvé teprve v roce 1873, kdy se zde hrál třináctý ročník nejstaršího majoru planety.

Posvátná golfová půda v St. Andrews v průběhu historie vyšperkovaná nekonečnou řadou zvyklostí a puncem vznešenosti „Královského a starodávného" golfového klubu dala v minulosti zapomenout na tu nejstarší historii Open a stala se symbolem turnaje, jehož vítěz letos opět pozvedne nad hlavu Claret Jug.
Stříbrná trofej byla vítězi udělena poprvé právě v roce 1873, shodou okolností v kolébce golfu. Tehdy ji nad hlavu pozvedl Tom Kidd. Zpětně však na ni bylo dopsáno rovněž jméno vítěze z roku 1872, kterým byl Tom Morris mladší, syn „Starého" Toma Morrise, u kterého to kdysi všechno začalo.

Rozepře Starého Toma Morrise s Allanem Robertsonem kvůli používání gutaperčového golfového míčku místo zavedeného péřáku odvedla v roce 1851 Toma Morrise z domoviny v St. Andrews na hřiště v Prestwicku, kde zastával funkci greenkeepera. V Prestwicku pak stál u zrodu Open, které se konalo poprvé v roce 1860.
Morris byl dokonce horkým favoritem prvního ročníku turnaje, ale nakonec zaostal o dvě rány za Willie Parkem. Přesto v následujících letech dokázal opanovat Open čtyřikrát, naposledy v roce 1867 ve 47 letech. St. Andrews však nakonec Morrise přivábilo zpět. Coby oficiální greenkeeper klubu stál rovněž u prvního přesunu Open z Prestwicku do St. Andrews.

Royal & Ancient Golf Club se sídlem v St. Andrews byl však založen dávno předtím, než sem Open poprvé zavítalo. Již v roce 1754 se první členové klubu shromáždili v krčmě U černého býka a založili společenství s původním názvem Společnost golfistů města St. Andrews. Roku 1834 se však patronem klubu stal král William IV. a od toho okamžiku se klub honosí titulem Royal & Ancient.
Old Course v té době čítalo dokonce 22 jamek, avšak oficiálním výnosem bylo v roce 1844 stanoveno snížení počtu na dnešních osmnáct. Další standard golfové hry byl na světě.

Přestože jde o soukromý golfový klub, Old Course kupodivu nevlastní. To je na základě výnosu parlamentu svěřeno úřadům města St. Andrews, což má zaručit, že hřiště zůstane městským pobřežním terénem (s anglickým názvem „links"), na kterém může hrát každý, kdo si za použití tohoto místa zaplatí.
Ostatně dodnes se zde hraje v neděli v naprosto výjimečných případech. Ten den se ferveje a greeny buďto nechávají odpočinout, nebo slouží místním občanům pro pořádání pikniků a trávení volného času.

Old Course není plné písečných dun, jak je v těchto končinách obvyklé. Specialitou jsou zvlněné ferveje s nevyzpytatelnými odskoky a obrovské, leckdy zdvojené greeny, které rozhodně nejsou rovné. Při prvním odpalu kola mají hráči přímo v zádech nejznámější golfovou klubovnu světa a před očima zhruba sto metrů širokou fervej, sdílenou s dráhou osmnácté jamky.
Člověk by řekl, že fervej musí trefit se zavřenýma očima. Ale s pocitem neuvěřitelné historie v zádech a při Open rovněž s tisícovkami přítomných diváků to musí být docela oříšek. Podobnou scénu jsem kdysi viděl na vlastní oči v Prestwicku, kde rozklepaní hráči z Asie po uvedení startérem neomylně posílali míče přímo do autu na železniční trať...

Ale zpět na Old Course. Rozhodující pro úspěch tu bývá střed hřiště mezi sedmou a jedenáctou jamkou. Zde číhá zrádný třípar High Hole (in), což lze přeložit ve stylu „Vysoká jamka na cestě zpátky". Jde totiž o jedenáctku a hráči se pomalu začínají vracet ke klubovně.
Bobby Jones tu v roce 1921 trefil z týčka bankr a poté se čtyřikrát pokusil vyhrát z písku ven. Ani jednou se mu to nepodařilo a znechuceně hřiště a turnaj opustil. O šest let později tu zahájil svoji pouť za Grand Slamem, a ač by se mohlo zdát, že hřiště nemá v lásce, v průběhu let se jeho postoj k Old Course změnil.
Později prohlásil, že kdyby si měl vybrat hřiště, na kterém bude hrát do konce života, zvolil by si Old Course. V roce 1958 dokonce dostal klíč od města St. Andrews a stal se po Benjaminu Franklinovi teprve druhým Američanem v dějinách, jemuž se této pocty dostalo.

Kromě fervejí hrozících všemožnými odskoky představují hlavní úskalí greeny a bankry. Pouze čtyři jamky mají své greeny (1, 9, 17 a 18). Ostatní se o ně dělí a leckdy jsou rozsáhlé jako polovina fotbalového hřiště. Green v regulaci ještě neznamená výhru. Pro rekreační hráče je zde trojpat téměř samozřejmý.
A bankry? Spolu s greeny další klíč k úspěchu. Netrefit při pouti Old Course alespoň jeden z bankrů, kterých napočítáme přes 110, je prakticky neřešitelný úkol. Pokud se vám to podaří, podobně jako Tigeru Woodsovi v roce 2000, který během čtyř kol netrefil písečnou past ani jednou, máte zaděláno na slušné skóre. Jde o klasické ostrovní pasti, hluboké, s neskutečně příkrou, mnohdy kolmou přední stěnou a s prapodivnými názvy.

Jonesův bankr s názvem Strath jsme si již představili, ale co třeba obrovská překážka jménemm Hell (Peklo) střežící čtrnáctou fervej, Cockle (Plevel) na sedmičce, Coffins (Rakev) na třináctce nebo seskupení bankrů Pricipal´s Nose (Ředitelův nos) na šestnáctce?
Písečné překážky navíc nejsou kolikrát okem viditelné, neboť hřiště se může hrát po směru i proti směru hodinových ručiček. Pokud tak překonáte na šestnáctce jediný viditelný bankr Pricipal´s Nose, může se vám stát, že míček stejně naleznete zabořený hluboko v dalším bankru s názvem Deacon Sime.

A když už jste téměř v klubovně, přijde sedmnáctka, jedna z nejfamóznějších jamek světa. Drajv se hraje přes plot a roh hotelu Old Course, tudíž hráč nevidí, kam míček dopadá. Jamkoviště střeží bankr se stejným názvem jako jamka, tedy Road, umístěný v levé části greenu. Přímo za jamkovištěm vede silnice a za ní stará kamenná zídka.
Tady se v roce 1984 spálil v posledním kole Tom Watson na cestě za svým třetím titulem z Open v řadě. Nejprve se drajvem dostal málem do autu, aby druhou ranou poslal dvojkou železem míček přes silnici dvě stopy před kamennou zídku. Odtud záchrannou ranou přehrál jamku a par již po ohlušujícím řevu z osmnáctky po patu Ballesterose do birdie, které znamenalo vítězství, nezachránil.
I bankr Road na druhé straně greenu hrál mnohdy osudovou roli, David Duval by mohl vyprávět, jak zde před 15 lety ztratil čtyři údery.

A pak už přichází poslední jamka. Na první pohled nezáludný čtyřpar. Po drajvu se musíte dostat daleko za potok Swilcan a příčnou cestu zvanou Pěšina babičky Clarkové. Tam však čeká série proláklin jménem Údolí hříchu, která ve spojení s panoramatem klubovny a tíhou Open přivodí leckdy problémy i těm největším světovým hvězdám.
Všichni, kdo dospějí až sem, však musí přejít na začátku článku zmiňovaný Swilcan Bridge, kamenný mostek, který na Old Course stojí od počátku věků a kterým prošly generace golfistů.

Samotné Old Course se v průběhu oněch osmadvaceti ročníků Open, které se zde za 144 let konaly, změnilo pramálo. Jamky byly sice nataženy tak, aby vyhovovaly vývoji moderní golfové hry, čas od času přibyl nějaký ten bankr, ale jinak hřiště zůstává vesměs stejné jako v dobách, kdy tu o greeny pečoval Old Tom Morris.
Také on přecházel Swilcan po kamenném mostku, jenž se v průběhu let změnil v místo rozlučky golfových legend. Open lze totiž hrát „jen" do 65 let a bývá pravidlem, že na poslední mistrovské cestě se velikáni golfové hry zastaví právě tady, aby byli odměněni nekonečnými špalíry diváků za to, co v průběhu své kariéry dokázali.
V roce 1995 se loučil Arnold Palmer, o deset let později Jack Nicklaus, který prošel své poslední Open ve flightu s Tomem Watsonem a stylově na závěr zahrál birdie.

Letos přichází řada na Toma Watsona, pětinásobného vítěze Open, který ještě v roce 2009 ve věku 59 let v Turnberry málem dokázal uzmout Claret Jug pošesté. Vítězství ztratil teprve na poslední jamce a v následném play-off. Watson, který Open v St. Andrews nikdy nevyhrál, dostal pro tuto příležitost výjimku, neboť již oslavil 66. narozeniny. Swilcan Bridge tak v červenci zažije loučení další golfové legendy.

Od vítězství Toma Kidda v roce 1873 přes dva tituly Jamese Braida (1905, 1910), amatéra Bobbyho Jonese (1927), dva tituly Nicklause (1970, 1978) a Woodse (2000, 2005) i další šampiony jako Snead, Bellesteros, Faldo až k poslednímu vítězi z Old Course Louisi Oosthuizenovi (2010) uteklo v St. Andrews mnoho let.
Během nich se však mnoho nezměnilo. V místnosti s trofejemi jsou v klubovně stále vystaveny stříbrné golfové hole, ke kterým každý nový kapitán klubu přidá po nástupu stříbrný míček. Na emblému hřiště zůstává postava svatého Ondřeje, držícího místo obvyklého svatoonderského kříže zkřížené golfové hole. A čtvrtá jamka nese stále název Ginger Beer podle zázvorového piva, jež si zde v 19. století vždy dopřával „Old Da" David Anderson, druhý muž Open z roku 1888, a s ním i Tom Morris.

Letos je tomu 108 let, co se Morris ve svých 87 letech nezotavil z pádu ze schodů klubovny. Jeho odkaz na hřišti Old Course nicméně žije dál.

Převzato z časopisu GOLF 7/2015
Text: Jan Vlášek, foto: Globe Media/Action Images

OPEN 2015 – LEADERBOARD ZDE


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...