Spa Hotel Ulrika

ComptonSvět sportu je krutý. Nikoho nezajímá, kdo skončil druhý. Historie pamatuje jen vítěze. Své o tom ví i druhý muž z letošního US Open Erik Compton. Odjakživa toužil měřit síly s nejlepšími hráči na PGA Tour. A vyhrát. Co vyhrát, vyhrávat! Ale i kdyby si nakonec svůj sen nesplnil, troufám si tvrdit, že na tohoto chlapíka fanoušci jen tak nezapomenou.

Nikdy se nelituj!
Odjakživa snil o životě profesionálního sportovce. „Když mi bylo osm, říkal jsem každému, že budu hrát v MBL (nejvyšší baseballová liga – pozn. red.). A myslel jsem to naprosto vážně," vzpomíná Erik. První vážnou trhlinu však dostal jeho sen už o rok později, kdy se dozvěděl o vážném onemocnění srdce. Na vině byla virová kardiomyopatie, onemocnění postihující srdeční sval, který tak nemůže účinně pumpovat krev. První transplantaci musel podstoupit už v roce 1992. Navzdory nepřízni osudu zarputile tvrdil, že dál půjde za svým cílem. Dokonce když jej odváželi z operačního sálu, trval na svém: „Budu baseballistou!"
Kdekdo by čekal, že po takovém zákroku budou rodiče syna hlídat s až úzkostlivou starostlivostí. Chyba lávky. Však si také Erik dodnes připomíná větu, kterou mu táta řekl krátce po první transplantaci: „Nelituj se a nedělej ze sebe oběť, pohlížej na to tak, že máš obrovské štěstí!"

Rodiče ho nikdy nezrazovali od sportovních aktivit. Chtěli, aby měl dětství jako každý jiný kluk. A tak se s úspěchem věnoval baseballu, americkému fotbalu i basketbalu, později jako součást rehabilitace zařadil mezi své sportovní aktivity i golf.
Ten mu šel víc než dobře. A když k tomu přidáte jeho tak trochu drzou sebedůvěru, není divu, že se poměrně brzy vypracoval mezi přední amatéry v zemi, což stvrdil i vítězstvím na Monroe Invitational, kde mimo jiné triumfovali třeba Chris DiMarco, D. J. Trahahan, Michael Siem či Dustin Johnson.
Na univerzitě v Georgii patřil k lídrům svého týmu. S úspěchem dokázal čelit hráčům jako Matt Kuchar, Luke Donald, Adam Scott či Charles Howell, ověnčeným dnes již řadou titulů z PGA Tour. Nejen to dodává Erikovi víru, že by se i on mohl jednou zapsat mezi vítěze.

S novým srdcem, nová láska
Mezi profesionály vstoupil po dokončení univerzity, v roce 2001, aby o rok později zkoušel štěstí na Nationwide Tour, dnešní Web.com Tour, což bylo ve své době jakési předsálí nejprestižnějšího profesionálního okruhu. V letech 2005 až 2007 se na Nationwide Tour vrátil, když mezitím působil v kanadské sérii (2003, 2004). Na půdě severoamerických sousedů o sobě dal hodně vědět, ve svém druhém roce se zde dočkal titulu a opanoval i Order of Merit.

Vyhrát turnaj, zahrát si na Masters, získat major nebo se dokonce stát nejlepším golfistou světa – ve svých snech se rozhodně nedržel při zemi. V době, kdy si „kroutil" třetí rok v řadě na Nationwide Tour, ovšem přišly další komplikace. 24. září 2007 neprošel cutem na Albertsons Boise Open a odletěl domů. Když o den později usedl za volant, cítil, že jeho srdce přestává pracovat.
„Věděl jsem, co se stalo. Cítil jsem to, a tak jsem okamžitě zamířil do nemocnice. Došel jsem na pohotovost a klidně vysvětlil sestře, že mám za sebou jednu transplantaci srdce a myslím, že jsem prodělal srdeční infarkt," vzpomíná na okamžiky, kdy nebyl daleko od toho, aby přešel „na druhý břeh". Ještě stihl zavolat rodičům, jen proto, aby je ještě jednou viděl. Člověk nikdy neví...
Do nemocnice to stihli včas, ale vyhlídky, s nimiž je seznámil ošetřující lékař, nebyly zrovna povzbudivé. Srdce, které Erikovi voperovali před šestnácti lety, vypovědělo službu. Verdikt byl neúprosný: Abys přežil, potřebuješ nové srdce! Otázka zněla, zda stihnou nalézt vhodného dárce do té doby, než stávající srdce nepřestane pracovat.

Dostal defibrilátor i kardiostimulátor a byl propuštěn domů, protože víc se v tu chvíli dělat nedalo. Dokonce i v takovém stavu hrál golf a zvítězil v lokálním pro-am turnaji, když nastřílel 66 ran. Ovšem žít s vědomím, že vaše srdce může najednou přestat bít, není snadné. Nejistá budoucnost přispěla i k rozpadu vztahu s přítelkyní, kterou však Erik z ničeho nevinil. „Už toho na ni bylo prostě moc," konstatoval věcně.
Ostatně netrvalo to dlouho a našel si náhradu. Sedět doma a plakat nad nepřízní osudu? S tím na Comptona nechoďte. I se srdcem pracujícím tak na dvacet procent se trousil do tělocvičny ve svém činžáku, kde jednoho dne potkal dívku, s níž zatoužil prohodit víc než pár slov.
Šel na to se svou typickou drzostí. „Odkud může být holka s tak strašným přízvukem?" spustil pěkně zhurta. Tomu teda říkám seznámení! Barbara se ale nelekla a kontrovala slovy: „Co myslíš? Zkus si tipnout." To ostatní už je historie. Jisté je, že syn Američana a Norky si vzal za ženu tuto Argentinku a dnes už spolu vychovávají dceru Petru.

Na dosah vysněné metě
Erik věří, že Barbařina přítomnost sehrála nejdůležitější roli v tom, že přežil dobu, dokud pro něho nenašli vhodného dárce. Věděl, že druhá transplantace bude o poznání obtížnější, proto nedokázal v klidu ležet na lůžku, v noci nedokázal spát a svůj neklid se snažil utišit riskantní jízdou ve vypůjčeném bavoráku, kdy tlačil plyn k podlaze v míře větší, než pravidla povolovala.
„Mnohokrát se ručička tachometru přehoupla přes 250 km/h, byly okamžiky, kdy jsem se choval úplně bezohledně. Koketoval jsem se smrtí, protože mi bylo jedno, kdy a jak se to stane. Podobné myšlenky vás dohánění k šílenství."

Na seznamu příjemců srdce najdeme ve Spojených státech na 3 000 jmen. Erik tudíž musel čekat na vysvobození z nejistoty osm měsíců. Operace proběhla 20. května 2008 a trvala zhruba devět hodin. Ještě další čtyři hodiny ale strávil na operačním sále pro případ, že by tělo nové srdce odmítlo. Naštěstí se tak nestalo. Za dva dny opustil nemocnici, aby za nějaké dva měsíce opět uchopil golfovou hůl.
„Tehdy můj život znovu začal," vzpomíná. „Věci se začaly vyvíjet správným směrem." Když koncem roku potkal svého kamaráda ze studií Camila Villegase, oddal se plně svým dávným myšlenkám o úspěchu na Tour. Viděl, že Kolumbijec, se kterým hrával vyrovnanou partii, prošel přes Nationwide Tour až na PGA, kde ovládl dva z podniků play-off FedEx Cupu, a na konto mu připluly 4 miliony dolarů.

Konečně nastal pozvolný vzestup. Pro sezonu 2011 si vybojoval podmínečný status na Nationwide Tour, na které oslavil v Mexiku první výhru. Právě ta mu dopomohla k místu na vysněné PGA Tour pro sezonu 2012. V ní šestnáctkrát v šestadvaceti případech prošel cutem, na udržení karty to nicméně nestačilo, takže musel do kvalifikace.
Jejích šest kol dá zabrat i zcela zdravým hráčům, natož Comptonovi, který den zahajuje tím, že spolkne deset prášků, k obědu o tři víc a před usnutím další desítku! K tomu přidejte občasné bolesti hlavy, alergické reakce, někdy bojuje i s nedostatkem energie. Nyní musel obstát v šestikolové zkoušce a v obrovské konkurenci hráčů bojujících o pár vysněných karet. Za dělené sedmé místo před ním musíme smeknout.

Poprvé v desítce
Za něco takového jej ovšem nechvalte. Odbude vás slovy ve stylu: „Vždycky jsem věděl, že jsem dost dobrý na to, abych mohl hrát na Tour. Jenže to nebyl můj cíl. Chci zvítězit. A pak klidně znovu. Jasně, zní to trochu namyšleně, ale věřím, že to dokážu."
Sezona 2013 mu v tom dala alespoň trochu zapravdu. Uhájil kartu pro příští rok, ale hlavně poprvé proklouzl mezi desítku nejlepších – na Honda Classic dělil čtvrté místo, k tomu přidal další čtyři umístění mezi pětadvacítkou nejlepších.

Jak vážně to myslí s naplněním své vize, to názorně ukazuje letos. Na turnaji legendárního Arnolda Palmera si solidně vedl už vloni, kdy dělil 16. místo. O rok později potvrdil, že mu hřiště sedí, a své umístění o devět příček vylepšil, aby dělené 5. místo zopakoval zhruba o měsíc později na Zurich Classic.
To hlavní představení ale sehrál v půli června na náročném hřišti Pinehurst č. 2, hostitelské osmnáctce US Open. Na turnaj se sice bude jednou vzpomínat jako na one man show v podání nezastavitelného Martina Kaymera, ale i když byl Erik Compton „odsouzen" jen k (úspěšnému) boji o stříbro, ze srdcí fanoušků, již do Pinehurst letos zavítali, jeho příběh nikdo nevymaže.

Když jej Tiger poprvé pozval na svůj AT&T National a šli spolu cvičné kolo, neubránil se Woods otázce: „Co myslíš, jak dlouho tvé srdce vydrží?" Erik s odpovědí neváhal ani vteřinu: „Dost dlouho na to, abych tě porazil." Jak vidno, tenhle chlapík se svého snu jen tak nevzdá!

Převzato z časopisu GOLF 8/2014
Text: Petra Prouzová, foto: Globe Media/Reuters, Globe Media/Action Images

STRUČNÁ VIZITKA
ERIK COMPTON
Datum narození: 11. listopadu 1979
Místo narození: Miami, Florida, USA
Bydliště: Coal Gables, Florida, USA
Pro od roku: 2001
Na PGA Tour od roku: 2012
Počet výher: 7 (Nationwide Tour – 1, Canadian Tour – 3 ostatní – 3)
Umístění na světovém žebříčku: 74. (k 17. 7. 2014)
Pořadí v hodnocení FedEx Cupu: 53. (k 17. 7. 2014)
Týmové soutěže
Palmer Cup 2001
Wolker Cup 2001
Amatérská vítězství
2001 Monroe Invitational


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...