Přišel, viděl, zvítězil. Není pravidlem, že hráči, kteří dorazí na turnaj v roli favorita, z něj odjedou s tučným šekem a vítězným pohárem. Jamie Donaldson to dokázal. Velšský golfista byl jedním z velkých favoritů srpnového D+D Real Czech Masters 2014, na Albatrossu chtěl hrát co nejlepší golf. V ideálním případě vyhrát, aby si zajistil premiérovou účast v Ryder Cupu.

Jak si umanul, tak se také stalo. Přehrál konkurenci a zajistil si letenku do Gleneagles. Po boku slavnějších evropských kolegů však nebyl jen do počtu, ze čtyř možných bodů získal tři, vyhrál rozhodující zápas a definitivně potvrdil, že nejslavnější golfová týmová trofej zůstává v moci Evropanů. Slušná vizitka, nemyslíte?

Vítězný bod a bouřlivá party
Velšské město Pontypridd. V roce 2011 v něm žilo asi 32 tisíc obyvatel. Mezi ně už se nepočítal Jamie Donaldson, místní rodák, který však má nyní rezidenci v anglickém Macclesfieldu. A právě on rozpoutal nejen v Pontypriddu, ale v celém Walesu, v celé Velké Británii a vlastně v celé golfové Evropě velkou a dlouhou oslavu.
Evropský tým byl před zahájením letošního Ryder Cupu favoritem. Aby taky ne, když měl v týmu suverénního vládce roku a šampiona z letošních dvou majorů Roryho McIlroye. Navíc když Američané přijeli bez Woodse.

Hráči ze starého kontinentu tahali od začátku za delší konec, od samého úvodu šli vstříc třetí výhře v řadě. Výraznou měrou se pod to podepsal i Donaldson. Ač nováček, v Gleneagles se rozhodně neztratil. Co na tom, že v jeho golfovém životopise dosud chybí výrazný úspěch typu triumfu na majoru, že nevyhrál žádný turnaj z kategorie WGC, že nezvítězil na žádném podniku z PGA Tour a ve sbírce má „jen" tři výhry z evropské túry. Nevadí, Donaldson, jeden z nejméně zkušených Evropanů v týmu a jeden z jeho nováčků, hrál jako starý mazák.

Na začátek se postavil po bok Lee Westwooda a ve foursomu porazili dvojici Jim Furyk a Matt Kuchar. V sobotních fourballech sice s Westwoodem podlehli duu Furyk a Hunter Mahan, v odpoledních foursomech ale opět s Westwoodem zvítězil. Tentokrát udolali Kuchara a Zacha Johnsona.
Evropa vstupovala do posledního dne ve výhodné pozici a poté, co Justin Rose vybojoval bod s Mahanem, měl Donaldson mečbol. Nezalekl se Keegana Bradelyho, vítěze PGA Championship z roku 2011, velšský golfista dominoval a Evropa mohla začít slavit hattrick.
„Vyšlo to, že jsem to ukončil já, ale je to o týmu. Každý z nás dal do hry srdce a díky tomu se nám povedlo Ryder Cup obhájit. A o tom to je," radoval se Donaldson. A pak přišla bouřlivá noc. Když se následující ráno zeptal Jamieho jeden reportér, zda je schopný přijmout a uvědomit si, že je tím, kdo Evropě zajistil rozhodující bod, opáčil jen: „Ne..., jsem ještě opilý." Co dodat...

Skvělý start
Okamžiku, kdy si Donaldson mohl vychutnávat nekonečnou slávu a dlouhý pocit euforie, předcházela tvrdá léta dřiny. Dřiny talentu, který se po 14 letech mezi profesionály stal rydercupovým šampionem. Za tu dobu ušel obrovský kus cesty. Za sebou má úspěšnou amatérskou kariéru, kterou posunul o stupeň dál v roce 2000, kdy se stal profesionálem.
Hned ze startu se snažil projít kvalifikační školou European Tour. Marně, a tak ho čekal rok na Challenge Tour. Ten zvládl skvěle. Vyhrál BMW Russian Open a švédské Telia Grand Prix, díky čemuž skončil na celkovém druhém místě série. K tomu všemu přidal ještě pět cutů na sedmi turnajích European Tour, dvakrát se dokonce umístil v top 10. Úspěšný rok jej posunul do elitní stovky finančního žebříčku, což mu zajistilo vysněnou kartu a vstupenku na evropskou sérii.
V té působil následujících šest let. V roce 2004 ho ale začaly trápit problémy se zády a po dalších třech letech byl zpět na Challenge Tour. Nepoložil se, naopak odhodlal se k cestě vzhůru a na Abierto Telefonica de Guatemala přidal třetí vítězství. Rychle tak zamířil zpět do elitní evropské společnosti, z níž už nevypadl.

Desátý šampion
O Anglii se hovoří jako o kolébce golfu. Severní Irsko se pyšní McIlroyem či McDowellem a Wales nechce zůstat pozadu. Pravda je, že za ostatními zeměmi Velké Británie trochu zaostává. A právě to se nyní snaží Donaldson změnit.
Nebyl jedním z těch, který po pár turnajích vylétl jako kometa. Na první výhru z European Tour čekal dlouhých 254 turnajů. Až ten následující proměnil v premiérový triumf. Bylo to v roce 2012 na Irish Open. Do posledního kola vstupoval s náskokem dvou ran, v neděli nezpanikařil, počínal si jako ostřílený borec a třem nejbližším pronásledovatelům utekl na rozdíl čtyř úderů.
„Bylo to pouze o tom pokračovat v započaté práci. Věděl jsem, že to, co dělám, dělám dobře. Netušil jsem ale, že to bude trvat tak dlouho," vykládal šťastně poté, co převzal vítězný šek. Za sebou nechal plejádu zvučných jmen – McIlroye, McDowella či Padraiga Harringtona a stal se desátým golfistou z Walesu, který triumfoval na European Tour.

Vražda v Abu Dhabi
I když čekal na první triumf z elitní série hodně dlouho, bylo zřejmé, že se nejedná o poslední zápis mezi šampiony. Výkony velšského sympaťáka naznačovaly, že by brzy mohl přijít další. Ve stejném roce, kdy zvítězil v Irsku, poprvé v kariéře prošel cutem majoru, dostal se do elitní dvacítky finančního žebříčku European Tour a dělil 60. místo na Open. Další, a to výrazný, posun se dostavil na PGA Championship, kde dokonce dělil sedmé místo, deset ran za suverénním vítězem McIlroyem.
A pak to přišlo! Na začátku roku 2013 vyhrál druhý turnaj – prestižní a štědře dotované Abu Dhabi HSBC Golf Championship. Už vstup prozrazoval mnohé, dělil se o první místo, do finálového kola šel ale v roli lídra favorit Justin Rose. Donaldson však ukázal, že nějaké zkušenosti už získal, a parádním nedělním výkonem opět poskočil do čela.

Když už se zdálo, že mu titul nikdo nevezme, pořádně si zavařil. Místo pohodového finiše zahrál na osmnáctce bogey a dal šanci pronásledovatelům. „Je to opravdu bizardní. Celý týden jsem hrál opravdu dobře, ale na poslední jamce jsem to málem všechno zabil," vrátil se k finálové „vraždě" Donaldson, který byl přesvědčený, že Rose nebo Thorbjørn Olesen pošlou mač do rozehrávky.
Bylo to drama jako hrom, oba patovali na birdie, shodně ale těsně minuli a Jamie mohl začít slavit. „Jsem velmi šťastný, že zde mohu stát s trofejí," prohlásil tehdy sedmačtyřicátý hráč světa krátce poté, co Roseův míček sklouzl po hraně jamky, aby skončil mimo. Z Abu Dhabi Donaldson odjížděl o 337 tisíc euro bohatší.

Doktor doporučil konec
V Abu Dhabi se vrátil myšlenkami o necelých deset let nazpět. Golfistu z Walesu tehdy trápily bolesti zad. Dokonce tak silné, že mu jeden doktor sdělil tvrdý ortel – měl byste skončit s golfem. „Tehdy, v roce 2004, jsem se bál," přiznal golfista. Jeho zdravotní stav byl hodně špatný, záda ho neskutečně bolela, nevěděl, jak budou reagovat na jednotlivé pohyby. Psychicky i fyzicky byl na dně. Ale nevzdal se, zabojoval a tvrdá dřina se mu vrátila.
„Strávil jsem celý rok v posilovně, pracoval jsem na základních stabilizačních cvičeních, která mi umožňovala ovládat pohyb," vrátil se k těžkému období, během něhož se vzepřel doporučení lékaře a makal na tom, aby se vrátil na greeny. Povedlo se!

„Teď hraji každý den, někdy pod léky. Občas mám každý den fyzioterapii, ale cítím se, jako bych neměl žádný problém. V posledních čtyřech pěti letech rozhodně ne," vzkázal po výhře v Abu Dhabi. „Trvalo mi tři nebo čtyři roky, abych se dostal zpět tam, kde jsem skončil před zraněním. Ztratil jsem kartu, hrál jsem Challenge Tour a od roku 2008, od toho je to prostě proces přestavby," uzavřel nepříjemné téma z minulosti a v hlavě už začal spřádat myšlenky na Masters, na kterém zaznamenal další významný milník své kariéry.
V Augustě sice nevyhrál, v prvním kole ale dokázal na šesté, 165 metrů dlouhé jamce zahrát jako pátý muž v historii hole-in-one. Jednalo se o 24. eso Masters.

Z Albatrossu do Gleneagles
Loňský rok Donaldson ukončil skvělým pátým místem v žebříčku Race to Dubai. V letošním roce zahrál coby nečlen dobře i na PGA Tour a získal kartu pro sezonu 2015. Na Masters skončil čtrnáctý, na PGA Championship čtyřiadvacátý, na zbylých majorech sice neprošel cutem, i tak ale přijel na konci srpna do České republiky jako horký kandidát na vítězství D+D REAL Czech Masters.
Věděl, co je ve hře. Vysněná účast v Ryder Cupu byla blízko a on potřeboval předvést dobrý výkon. V neděli si mohl říct, že misi splnil. Už po úvodním kole se dostal do čela, a třebaže do finálového dne vstupoval se ztrátou dvou úderů, nezpanikařil a podobně jako loni v Abu Dhabi vybojoval vedení rychle zpět.

V úvodu se blýskl třemi birdie, dostal se zpět na špici a svůj náskok si udržel až do finiše. „Mám za sebou skvělý týden a považuji to za velké vítězství," radoval se osmatřicetiletý šampion. „Jsem z toho nadšený. Je to impozantní. Doufám, že do týmu zapadnu a předvedu dobrý golf jako tady," dodal k rydercupové pozvánce, se kterou si devětadvacátý hráč světa odvezl z Albatrossu vítězný šek v hodnotě 166 tisíc euro.
Právě díky nim využil předposlední šanci a v žebříčku přeskočil v té době čtvrtého Sergia Garcíu, což ho katapultovalo do Gleneagles. A příběh o tom, jak den po rydercupovém vyvrcholení nemohl ještě „radostí" téměř mluvit, už dobře znáte.

Převzato z časopisu GOLF 11/2014
Text: Petr Sobol
Foto: Globe Media/Action Images

STRUČNÁ VIZITKA JAMIE DONALDSONA
Datum narození: 19. října 1975
Místo narození: Pontypridd, Wales
Bydliště: Macclesfield, Anglie
Pro od roku: 2000
Na EPGA Tour od roku: 2000
Profesionální vítězství: 7 (EPGA Tour – 3, Challenge Tour – 3, ostatní – 1)
Umístění na světovém žebříčku: 25. (k 16. 10. 2014)
Pořadí v Race to Dubai: 3. (k 16. 10. 2014)
Týmové soutěže
Ryder Cup 2014
World Cup (Wales) 2009, 2011
Seve Trophy (Velká Británie & Irsko) 2011, 2013
EurAsia Cup (Evropa): 2014

Amatérská kariéra
Eisenhower Trophy (Velká Británie & Irsko) 2000
St. Andrews Trophy (Velká Británie & Irsko) 2000

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript