Spa Hotel Ulrika

Leadbetter-HallyCesty na golfový trůn bývají spletité i různě dlouhé. Mnohé z hráček si cestu za profesionální kariérou prorážejí i skrze americké univerzity. Uspějí jen ty nejlepší. Co všechno se může odehrávat v předsálí „velkého golfu", to nám v rozhovoru s Hally Leadbetter přiblížila naše zahraniční korespondentka a dvojnásobná účastnice dámského US Open Jana Peterková.

S Hally jsem se viděla na večeři, v rybí restauraci Roys v Sarasotě. Právě se připravovala na návrat na univerzitu do Orlanda a chtěla se se mnou před odjezdem rozloučit. Neviděly jsme se cele léto, neboť cestovala po turnajích. Jde o velmi dobrou golfistku, dceru Davida Leadbettera, z čehož plyne řada výhod.
Normálně na schůzkách mluvím více já, ale tentokrát jsem se ke slovu dostala až na konci našeho setkání. „Začátkem léta jsem si užila golfu až dost!" zahájila své vyprávění Hally. „První prázdninový turnaj, na který jsem letěla do Oklahomy, byl Southern (Southern Amateur Championship 2014). Vloni jsem ho vyhrála, ale letos mi přišlo, že jsem tam z nějakého důvodu neměla být! Je to ale nepsaný úzus, pokud vyhraješ, měla bys přijet obhajovat."

V prvním zápase Hally prohrála na 19. jamce, tudíž se propadla do flightu „útěchy", kde opět prohrála na 19. jamce. „Ušetřila" tím skvělým výkonem pár dnů... A protože měla volno ještě pár dalších dnů, rozhodla se pozdravit své bývalé spolužáky studující na univerzitě v Arkansasu.
Odtud se přesunula do Severní Karolíny na Eastern (Eastern Amateur Championship), kde skončila na 16. místě, a hned pospíchala na letadlo, aby stihla Western (Western Amateur Championship) na hřišti, jež letos uspořádá dámské US Open – Lancaster Country Club.

Využila jsem pauzy, kdy se Hally chystala nadechnout, a zeptala se, jak obtížné hřiště bylo. „Nebylo výrazně těžší, než na co jsem zvyklá. Délka pouhých 6 201 yardů. US Open bezpochyby proběhne za daleko těžších podmínek a hřiště se určitě prodlouží," domnívá se Hally, kterou na Western Championship potkalo i jedno nedorozumění.
Dokonce se do toho musel vložit i její otec. „Máma mi objednala letenku do Londýna na páteční odpoledne. Původně nám bylo řečeno, že poslední zápas se bude hrát nejpozději v pátek ráno."
Jenže věci se měly jinak. V kvalifikaci první dva dny (pondělí a úterý) hrála Hally dle svých slov příšerně, 80 a 78. Dostala se do rozehrávky, v níž bohužel neuspěla. Tím pádem se nekvalifikovala do nejlepšího flightu turnaje a měla hrát v druhém nejlepším flightu.

Od středy už hrála skvěle a ničila jednu hráčku za druhou. Dostala se až do pátečního finálového kola, jenže najednou – velké překvapení! Zbývaly ještě dva duely, jeden ráno, druhý odpoledne.
„Odpoledne jsem měla letět do Londýna, takže jsem zpanikařila. Netušila jsem, jak to vyřeším. Ranní zápas jsem jako na potvoru vyhrála. Takže co teď? Místní rozhodčí a turnajový výbor mě „masírovali", jak důležitý jejich turnaj je, že se musí dohrát. Nechtěla jsem nikomu ublížit nebo se zachovat nevhodně, ale nezbývalo mi nic jiného, než finálový zápas vzdát."
Zkušenost to byla nepříjemná. Hally nicméně neměla na výběr, letenka do Londýna je drahá. Sice samozřejmě napsala omluvný dopis pořadatelům turnaje, ale asi na ni nevzpomínají v dobrém.

„V Anglii mám mnoho přátel. U jednoho z nich jsem se ubytovala. Říká ti něco jméno Charlie Bull?" Lovila jsem v paměti, ale marně. Měla jsem se s ním potkat v době, kdy jsem pracovala u Davida Leadbettera v Orlandu, ale vybavit jsem si ho nedokázala.
„S Charliem se známe už od mých 13 let. V současné době přešel k Playing Pro. Bydlí hned vedle Wentworthu, vedle místa naší první kvalifikace na Open. Kedit mi přijel další kamarád, kterého znám odmalička, Jack Halsey. Vytvořili jsem skvělý tým. Samá legrace, udržoval mě v dobré náladě. A s výsledkem dvě pod par jsem se kvalifikovala do druhé závěrečné kvalifikace," prozradila Hally.

Mezi první a druhou kvalifikací byl týden volna. Jak přiznala, na druhou kvalifikaci se nepřipravovala, jak by měla, což ji trochu mrzelo. Na druhé straně navštívila kamarádku Roxanne, se kterou se poznala na střední škole v IMG na Floridě. Roxanne nyní studuje na univerzitě v Londýně, který pak spolu pěšky prochodily.
„Vlastním takový náramek, který ti určí, kolik kroků denně bys měla ujít. Je legrace, že až v Evropě jsem každý den splnila svůj cíl, zatímco v USA nezvládnu ani pětinu. Doma toho moc nenachodíme. Při tom šlapání jsme samozřejmě dost nakupovaly. Ale podívaly jsme se i do vyhlášeného muzea historie."
S Roxanne a kamarádem Mitchem Farrerem, který Hally přijel kedit na závěrečnou kvalifikaci, zajeli i na Wimbledon. Chybět nemohly jahody se šlehačkou a „tuny" sladkostí...

Kvalifikace se blížila, a tak Hally nasedla na vlak a vyrazila do jejich domu v Rustingtonu. Je to malé městečko na anglickém kanálu. Dva dny odpočívala a trénovala, aby poté s Mitchem vyrazili autem do Skotska (Turnberry, Ayrshire), kde se dámské British Open konalo. Druhá kvalifikace se hrála hned vedle.
„Na hřišti nám to moc nefungovalo. Nebyli jsme tak sehraní jako s Jackem. Mitch už na druhé jamce zjistil, že zapomněl naměřit vzdálenosti, takže jsem já sama běhala a měřila, což trvalo dlouho. Byla jsem nervózní a obávala se penalizace za pomalou hru," popsala skutečnost, která ji rozhodila a poznamenala další vystoupení.

Škoda, protože hned na úvod zahrála birdie. Jenže pak se dostavila nervozita, kdy vás něco vykolejí a pomalu ztrácíte pohodu. Okamžitě ztratíte koncentraci. A všude kolem spousta lidí. „Myslím, že jsem byla ve formě, bojovala jsem a po devítce byla jednu nad. Přišel se podívat i táta, což bylo fajn. Jeho přítomnost mě vždycky uklidní."
Stále to vypadalo nadějně, až do chvíle, než za nimi přišla Michelle Wie. Na sedmnáctce z toho byl tripláč! „Nechci se vymlouvat, ale fakt, že se za mnou přišla podívat holka, která vyhrála US Women's Open, mě rozhodil. Věřila jsem, že mám šanci se kvalifikovat, ale bohužel s triplem, a ještě k tomu na 17. jamce... To už není šance na nápravu. Bylo potřeba zahrát dvě pod par."

Po kvalifikaci putovaly hole na šest týdnů do skříně. Dovolená začala. Během dámského British Open šla Hally s otcem a s hráčkami tréninková kola. Sledovala, jak se připravují, a snažila se od nich okoukat různé tipy, na co se během majoru soustředit.
Michelle Wie neprošla cutem, a tak spolu vyrazily do Londýna, kde navštívily koncert Eminema. Úžasný zážitek. Na závěr ještě stihly v akci poslední flighty. A v pondělí s tátou vyrazila na pánské Open, kde opět zůstali celý týden.
David Leadbetter sledoval při cvičných kolech převážně kamarádský flight Jiménez, García, Rafa Cabrera Bello. Pokaždé hráli spolu a byla to docela legrace. Jeden z fanoušků měl Hally dokonce za mladou přítelkyni jejího otce. Té představě jsem se musela smát. Lidé mají bujnou fantazii. Vím, že David je šťastně ženatý, a představit si ho s mladou přítelkyní mě opravdu pobavilo. Zvlášť když ho Hally svou podobou (jen v dobrém) rozhodně nezapře.

David pomáhal komentovat turnaj pro BBC 5 live. Když ho Hally navštívila ve studiu, narazila na komentátora Andrewa Murrayho. Nabídl jí, že může kdykoliv přijít a sledovat ho při práci na hřišti nebo v redakci.
Mezi komentátory byla i žena, o níž Hally do té doby neslyšela, v Británii je však Clare Balding považována za hvězdu, absolutní celebrita. Kdykoliv s ní procházela kolem hloučku lidí, neustále ji žádali o autogram. „Clare mě překvapila velkou trpělivostí. S každým mile komunikovala a vždy se nechala fotit, jako by šlo o první fotku dne. Absolutní profesionálka! Dokonce mi nabídla, zda bych s ní občas nechtěla spolukomentovat."
Když v jeden moment Hally na iphonu googlova a ukázala jí obrázek zajímavého místního ptáčka, Clare se o něm ihned rozhovořila do éteru. Úžasně pohotová, vtipná. Hally od ní dostala úkol hledat v publiku rodinné příslušníky hráčů a zajímavé osobnosti. Objevili například Johna Singletona, miláčka místního publika, civilním povoláním dělníka v továrně, který se v roce 2014 dokázal na Open kvalifikovat!

Během týdne s otcem zašli i na výroční večeři Asociace golfových spisovatelů, kde narazili na hvězdy jako Gary Player nebo Maureen Madill (komentátorka SkySports). Ostatně i David má svoji rozhlasovou stanici. Její vedoucí Justin Wear pozval Hally do místního radia ESPN. Dostala od něj VIP vstupenku, „badge", kde se psalo, že je členkou rádia ESPN, a od té doby měla na turnaji přístup úplně všude.
Díky tomu se poslední hrací den ocitla na ferveji 18. jamky hned za finálovým flightem. „Od Roryho mě dělilo jen pár kroků. Nádhera. Jinak jsem vše sledovala ze stanu Rolex hned vedle greenu." Přístup měla díky tátovi, chodili tam na jídlo a jednou ji překvapil i Gary Player. Zrovna dělal rozhovor pro Skyp Sports, ležel na zemi a jako vždy předváděl sedy-lehy. Stále se udržuje ve výborné kondici.

Po Open s tátou strávili ještě pár dní doma v Anglii, kde si Hally lehce zatrénovala, a potom už zamířila do Číny za bratrem. Andy tam žije už šest let a za tu dobu v zemi otevřel čtyři akademie. Je hodně pracovitý a místní lidé si ho velmi oblíbili. Trénování ho baví a vede si dobře, jablko nepadlo daleko od stromu. Dokonce trochu komunikuje i v čínštině.
Cesta trvala dlouho a Hally na návštěvě strávila devět dní. Začala s nákupy a jak přiznala, je to jiný svět. A trochu šok. „Všechny ty produkty, co člověk sežene, jsou až bizarní. Koupila jsem si třeba obal na mobil, který vypadá jako flakón od Chanelu."
V Hong Kongu se dá jakž takž pohybovat, domluvíte se, což však neplatí o zbytku Číny. „Vyjeli jsme si lodí z Hongkongu na Macau, což je takové čínské Las Vegas. Lidé tu vydělávají sedmkrát víc než v USA. Problém je ale s komunikací. To abys mluvila portugalsky. Původně to byla právě portugalská kolonie a ještě dnes se hodně věcí píše v portugalštině," vysvětlila mi Hally.

Po výletě strávila několik dní u bratra v akademii, nedaleko Hong Kongu. Čínský driving range se dost liší od těch, co známe z USA či Evropy. Ani tentokrát se Hally nevyhnula při odletu potížím. Andy jí sdělil nesprávný čas odletu, a tak na letišti s úžasem zjistila, že její letadlo odletělo před čtyřmi hodinami. Nedobrovolně si tak cestu prodloužila přes kanadský Vancouver. Domů se však musela dostat včas, neboť měla jediný den na aklimatizaci. Začínala stáž u firmy Game On.
Tu znám, úžasná věc. Zavzpomínala jsem na program, který IMG v minulosti nabízela klientům, převážně v letních programech. Zkušenost k nezaplacení. „Učíme se tolik věcí! Zejména jak funguje business. Dozvídáme se, jak psát správně emaily, jak důležitou roli hraje písmo, gramatika, stylizace... Učíme se předávat informace efektivně. Komunikovat s klienty tak, aby neměli pocit, že na ně útočíme, naléháme, aby neměli pocit, že se nás musí bát. Za velký přínos považuju různé způsoby organizování věcí," svěřovala se s nadšením Hally, které už za pár dnů znovu začínala škola.

Náš večer se opravdu protáhl a na dlouhé loučení nezbýval čas. Se slovy „Pozdravuj rodinu, Hally" a „Ty také, Jano" jsme se rozloučily. Účet za večeři už byl dávno zaplacený.

Text: Jana Peterková, foto: archiv Hally Leadbetter
Autorka je komentátorkou časopisu Golf


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...