Spa Hotel Ulrika

Kochova-GM-reutersČlověk je pyšný, pokud jej zvolí kapitánem, zároveň však na sebe bere velkou zodpovědnost. Před podobnou výzvou stojí i švédská golfistka Carin Koch, jež povede Evropu do bojů o třetí solheimcupový titul v řadě. V následujícím rozhovoru prozrazuje, co všechno taková role obnáší, ale zamyslela se také nad postavením golfistek obecně.

Ještě před Solheim Cupem zavítala Carin na Costa Smeralda Invitational, kde spolu s Justinem Rosem pomohla v rámci charitativních projektů nastřádat na 135 tisíc euro. Příležitost vyzpovídat ženu, na kterou budou zanedlouho upřeny zraky všech příznivců dámského golfu, jsem si proto nemohl nechat ujít.
Sama se týmové bitvy mezi Evropou a Spojenými státy účastnila čtyřikrát, a tak dobře ví, co celý podnik obnáší. Pravděpodobně nejslavnější moment v této soutěži zažila hned při své premiéře ve skotském Loch Lomond v roce 2000. Berdíkem z necelých tří metrů zdolala 2&1 Michele Redman. Nejenže jako nováček zůstala neporažena a třemi body ze tří duelů přispěla k výhře svých barev, ale byla to právě Carin, kdo se postaral o rozhodující bod!

Dny plné odpočinku a zábavy, jaké jsme zažívali na Costa Smeralda Invitational, musely být příjemné, zvlášť před Solheim Cupem, který člověka pohltí...
Pevero Golf Club je krásný... člověk jen žasne. Hřiště a výhledy, zejména když se rozhlédnete ze sedmé jamky.

A dorazilo sem hodně golfistek, třebaže podobné akce navštěvují hlavně muži.
Je příjemné potkávat tolik hráček, já osobně jsem si atmosféru hodně užila. Bylo by pěkné, kdyby se podobných akcí někdy zúčastnily jen ženy, protože obvykle je vídáme spíš sporadicky. Spousta z nich se ostýchá přijet na korporátní akce.

Čím si to vysvětlujete? Nemají golfistky z velkých akcí charitativního rázu trochu strach?

Asi ano. Podle mě většina žen není zdaleka tak soutěživá jako muži, sdružují se spíš ze společenských důvodů, hrají pro zábavu, a tak jsou ze soutěží nervóznější.

Proč tomu tak je?

Jsem jednou z ambasadorek Syngenty, která ve Velké Británii provedla rozsáhlý výzkum mapující zapojení žen v golfu. Řeší otázky, proč ženy hrají, nehrají, co je přimělo s hrou skončit. Závěry, které z výzkumu vyplynuly, se nyní pokoušejí aplikovat v klubech tak, aby se ženy do golfu zapojily více. V Británii činí podíl žen jen 14 %, u nás ve Švédsku je to dvojnásobek, přičemž federace přišla s projektem nazvaným 50-50. Ten má momentálně velkou prioritu.
Snad budu více vtažena do dění a spolu se Syngentou se budu podílet na rostoucím počtu golfistek. A nejde jen o zvyšování členské základny, ženy by se měly více zapojit do korporátních akcí, hrát golf i řešit business. Muži se angažují v mnohem větším měřítku. Uvážím-li, že většinu klubů ve Švédsku a zvlášť pak ve Velké Británii vedou muži, kteří detailně neznají potřeby golfistek, čeká nás ještě hodně práce. Změny se přitom musí dotknout každé úrovně, každé části hry.

Co ženy v golfu obecně očekávají?

Ženy hru vnímají jako společenskou událost, netvrdím, že všechny, ale velká část ano. Nejde jim tolik o to, aby se zlepšovaly, chtějí si prostě vyjít na hřiště s kamarádkami nebo s rodinou. Řekla bych, že ženy převážně upřednostňují hru na hřišti před odpalováním na cvičné louce, což je ovšem v začátku potřeba.
A také si nechtějí tolik dělat hlavu s pravidly, a teď nemám na mysli jen ta golfová, máte spoustu dalších pravidel, ať už jde třeba o oblečení... Občas tak mohou mít pocit, že všechna pravidla jsou neměnná a že na hřišti nejsou vítané. Vřelé přijetí, dosažitelnost golfu a akceptování ze strany druhých však ve vnímání žen hraje významnou roli. Řada lidí chce golf vyzkoušet, ale neví, kde začít, když pak někteří začnou, necítí se v klubu dobře, protože nenajdou spřízněnou sociální skupinu. Muži jsou v tomto směru větší individualisté, takže prostě začnou chodit a najdou si kamarády, ovšem ženy se podle mě necítí tak jistě.
Kromě toho jsou některá hřiště těžká, příliš dlouhá a náročná. Ženy obecně neodpálí tak daleko, zejména ženy vyššího věku, takže i tyto skutečnosti stojí za zamyšlení. Teď už zabíhám poměrně do detailů, když zmíním, že na některých hřištích chybí toalety nebo v zázemí nenajdete dámskou šatnu... všechno je navržené pro muže. Musí se proto změnit dost věcí, aby se na hřišti a v klubu ženy cítily komfortně a pobyt a hru si užívaly.

Pojďme od výzev, kterým čelí rekreační hráčky, k elitní úrovni a Solheim Cupu. Jaké zkušenosti jste coby kapitánka týmu získala?

Pochopitelně obrovské. Na jedné straně je to zábava, na druhé pořádný shon! Souvisí s tím i řada administrativních úkonů, které jsem nebyla zvyklá vykonávat. Hodně času teď trávím na počítači i s telefonem. Být kapitánkou je nicméně čest a na pár nadcházejících dnů se už těším. S hráčkami jsem neustále v kontaktu a sleduju, jak si vedou.

Jak jste spokojená s formováním týmu?

Bylo pěkné sledovat, jak dobře si vedou hráčky v zámoří i na Ladies European Tour. Nejde ale o to dát dohromady ty nejlepší, musíte vytvořit skutečný tým. Snažila jsem zohlednit všechny možné faktory, každá hráčka měla možnost mě přesvědčit, že si zaslouží tu šanci, pokud bude mít formu. O účast se bojovalo do posledních chvil, a proto věřím, že si přivezou pohodu i do Německa.

Jak obtížné je vybrat ty správné hráčky, kterým jako kapitánka můžete udělit divokou kartu?

Abych byla upřímná, toho jsem se děsila nejvíc. Před dvěma lety jsem byla s Liselotte Neumann, když si po British Open musela vybrat golfistky, kterým udělí kartu. Byla kapitánkou, zatímco já jen její asistentkou, rozhodnutí bylo tudíž na ní. A nemusím dodávat, že to nikdy nebývá snadné. Tehdy se našlo pár hráček, co se domnívaly, že by v týmu měly být, ale ona si je nevybrala. Sdělit někomu, že ho neberete, není dvakrát příjemné, ale takový je sportovní život.

Asi nebude snadné jít právě ve stopách vaší krajanky Liselotte Neumann, která Evropu dovedla před dvěma lety k výhře 18:10 v Coloradu, nebo Alison Nicholas, jež v roce 2011 uspěla poměrem 15:13 v Irsku.

Ani mi nemluvte! Pokusíme se vybojovat třetí titul v řadě, stejně jako muži na Ryder Cupu. Ovšem Američanky daly dohromady výborný tým, v čele s fenomenální kapitánkou Juli Inkster. Je to legenda, vždycky patřila k mým oblíbeným hráčkám. Má dcery ve věku většiny golfistek v týmu, a tak jim dobře rozumí. Určitě k nim bude mít blíž než řada jejích předchůdkyň. V tom může spočívat jejich síla, ovšem i náš tým v minulosti čelil silným soupeřkám, přesto jsme je dokázaly porazit.

Setkala jste se někdy s rydercupovým kapitánem Evropy Paulem McGinleym?

Zúčastnila jsem se posledního Ryder Cupu a samozřejmě jsem nahlédla za oponu. S Paulem jsem se tehdy krátce setkala a také jsme na jaře vyrazili na večeři, kde jsem zjišťovala všechno možné o chodu týmu. Dal mi dost užitečných rad.

Co všechno jste si ze setkání odnesla?

Nikdy předtím jsem na Ryder Cupu nebyla, ale během své návštěvy jsem zjistila, že spousta věcí je stejná jako na Solheim Cupu. Muži mají pochopitelně jiný rozpočet, nicméně zázemí nebo týmové pokoje jsou srovnatelné. Jsem ráda, že jsem do Gleneagles zavítala, abych nasála atmosféru soutěže. Tehdy jsem si uvědomila, že za rok budu řešit podobné úkoly a stejně jako muži ucítím podporu domácích fanoušků.

Američanky sice na zádech nesou břímě dvou posledních nezdarů, nebudete však v roli obhájkyň pod větším tlakem vy?

Spousta lidí se mě ptá, zda necítíme větší tlak, když za sebou máme dvě výhry v řadě, já to ale vidím jinak. Pod větším tlakem budou Američanky. Nikdo nechce prohrát třikrát v řadě a naposledy dostaly docela na frak. I když kdo ví, třeba je právě tohle posílí, možná to bude jejich hnací motor.

Jak se vidíte v roli kapitánky?

Snažím se zůstat uvolněná, být nad věcí a přenést to na hráčky tak, aby se mohly soustředit jen na hru, od všeho ostatního tu jsem já společně s asistentkami a dalšími členy týmu. Chci, aby si holky ze Solheim Cupu odvezly zážitky, na které nikdy nezapomenou, a snad nám to přinese ovoce. K tomu patří společně strávený čas, team building, který nás stmelí. Stejně jako Paul (McGinley) chci mít pocit, že jsem dokonale připravená na všechno.

Jak probíhala přípravná fáze? Dávala jste si třeba dohromady možné páry nebo jste chtěla, aby spolu hráčky trávily více času, jako to dělal Paul McGinley v souvislosti s Ryder Cupem?

Tohle jsme v minulosti nikdy nedělali, proto jsem nechala věci běžet obvyklým způsobem. Hráčky bojující na LPGA se neustále vídají, jsou dobré kamarádky a tráví spolu dost času, takže jsem nepociťovala potřebu dávat je víc dohromady. Začala jsem tím, že jsem si s nimi postupně sedla a zjišťovala, kdo by chtěl s kým hrát. Sledovala jsem také statistiky a dívala se, kdo a jak s kým hrál v minulosti. V březnu v Palm Springs jsme uspořádali společnou večeři, na pondělí před British Open jsem naplánovala cvičné kolo, kde se sešly už jisté účastnice a případné kandidátky týmu.

Z vlastní zkušenosti víte, co obnáší účast v Solheim Cupu, takže tušíte, co zažívají nováčci v týmu...

Je to fantastický zážitek. Je parádní být součástí týmu, ovšem zároveň je to mnohem větší nápor na nervovou soustavu než na běžných turnajích. Měla jsem to štěstí zahrát v roce 2000 pat, který rozhodl o naší výhře. Tehdy jsem skoro nevěděla, jak odtáhnout patr... Vnímáte, že stojíte na velkém jevišti a přichází vaše šance ukázat ženský golf v tom nejlepším světle, navíc v tak populárním formátu hry z pohledu hráček i z pohledu fanoušků. Pocit, kdy máte za zády celý váš tým, se jen těžko popisuje!

Lydii Ko si vybrat nemůžete, protože reprezentuje Nový Zéland. Zkuste přesto zhodnotit její dopad na současnou hru, jak důležité je mít na túře mladé a tak nadané hráčky?

Lydia nebo další mladé hráčky jako Charley Hull představují golfové vzory, podobně jako jimi jsou v mužském golfu Jordan Spieth nebo Rory. Role golfových vzorů se hodně změnila od dob, kdy jsem sama začínala. Tehdy jsem slýchala, že dobrým golfistou či golfistkou se stanete až po třicítce, protože potřebujete získat zkušenosti. A podívejte, dnes je na túře plno „dětí", které nemají z ničeho a z nikoho strach. Navíc jsou mladí zatraceně dobří!
Lydia je úžasná, ukazuje, jak dobrá může být hráčka v pouhých sedmnácti letech! V tomhle věku být světovou jedničkou... Podobně Charley, už v sedmnácti si zahrála Solheim Cup a předváděla výborné výkony. Navíc je to příjemná spoluhráčka, díky takovým je golf mnohem zábavnější. Umí se hrou bavit, ale samozřejmě také tvrdě trénuje. Tohle na nich oceňuju.

Co vaše hra v době, kdy působíte jako kapitánka?

Má hra není momentálně na prvním místě, protože veškeré dění kolem Solheimu mě pohlcuje. Začala jsem nicméně pracovat s novým trenérem a práce mě baví. Pokud trénuju, jsem schopná hrát slušný golf, ale zdá se, že jakmile jsem pod turnajovým tlakem, není to ono. Letos jsem odehrála jen pár turnajů, vloni jich bylo tak šest. Souvisí to se sebedůvěrou. Netěší mě to, protože vím, že je má hra stále na solidní úrovni, zároveň ale cítím, že jsem připravená věnovat se v životě i jiným věcem.
A nepřidá vám ani vědomí, že se každý den musíte dát do tréninku. Už se do toho někdy nechci nutit. Navíc jsem se vrátila domů, do Švédska, kde je to s tréninkem v průběhu celé sezony horší. Jaro bylo hodně chladné, v deseti stupních a za deště se vám na hřiště kolikrát moc nechce... Výmluvu, proč nejít na hřiště, najdu docela snadno.

Zdá se tedy, že svět soutěžního golfu postupně opouštíte. Co přijde pak? Do čeho se chcete pustit?

Vím jistě, že se světem golfu nechci ztratit kontakt. Určitě by mě bavila práce v televizi, komentování turnajů, ráda bych se víc angažovala v projektech souvisejících s větším zapojením žen do hry, chtěla bych ke golfu přilákat víc dětí, a to v celosvětovém měřítku.

Mladé hráče golf potřebuje. Máte nějaký návod na to, jak je účinně oslovit?

Pokud se nám podaří přilákat více žen, přibudou i dívky a děti obecně, neboť se z golfu stane rodinná záležitost. Znám to z vlastní zkušenosti. Na hřiště mě přivedl táta a chodili jsme hrát spolu, protože máma golf neměla zpočátku ráda. Jenže pak doma zůstávala sama, takže se k nám přidala a nakonec si hru zamilovala. To, že jako rodina můžete dělat něco dohromady, je velká přednost golfu. Kluby by proto měly podporovat zapojení dětí a hlavně děvčat, protože se na ně mají tendenci nabalit další hráčky. A když budou začínat společně s chlapci, třeba postupně ztratí zábrany a už je ani nebude tolik stresovat soutěžní hra. Ale to už jsme zase na začátku, že... (úsměv)

Převzato z časopisu GOLF 9/2015
Za rozhovor děkuje James Lovett
Foto: Globe Media/Action Images, Globe Media/Reuters

STRUČNÁ VIZITKA
CARIN KOCH
Datum narození: 23. únor 1971
Místo narození: Kungälv, Švédsko
Bydliště: Phoenix, USA
Pro od roku: 1992
Na LPGA Tour od roku: 1995
Na LET od roku: 1992
Počet výher: 4 (LPGA – 2, LET – 1, ostatní – 1)
Týmové soutěže: Solheim Cup (2000, 2002, 2003 a 2005), Lexus Cup (2005, 2006), World Cup (2005, 2007)

CARIN KOCH A SOLHEIM CUP
Celkový počet odehraných zápasů: 16 (10 výher, 3 půlené duely, 3 porážky)
Celkový počet získaných bodů: 11,5
Procentuální úspěšnost celkem: 71,9 %

Carin Koch zažila v Solheim Cupu skvělou premiéru. V roce 2000 nastoupila do tří utkání a ve všech zvítězila.
Porážku nezažila ani při svém druhém startu o dva roky později, kdy byla nominována do všech pěti soubojů. Čtyřikrát zvítězila a půlila singl proti Beth Daniel.
Během své solheimcupové kariéry nikdy neokusila porážku ve foursomu, ze sedmi utkání pět vyhrála a dvakrát utkání se svou spoluhráčkou půlila.
Kapitánkou solheimcupového výběru Evropy byla jmenována vloni v dubnu, už dříve si vyzkoušela vedení týmu v rámci juniorské podoby této soutěže.


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...