Spa Hotel Ulrika

Pettersen-Suzann-reuV roce 2015 se hrál 14. ročník golfové týmové soutěže zvané Solheimův pohár. Tato ženská obdoba mužského Ryder Cupu byla pojmenována na počest norsko-amerického výrobce golfových holí Karstena Solheima, zodpovědného mimo jiné za vznik slavné značky Ping. V roce 2015 se Solheim Cup hrál na hřišti Golf Club St. Leon-Rot v německém Bádensku-Württembersku, ale o tom všem tahle úvaha není. Zaujal mne jeden vypjatý okamžik během letošního klání, neboť ve mně vzbudil pocit ošklivosti a hanby, který bychom u golfu nikdy neměli zažívat. Ani když hraje někdo úplně jiný než my sami. Tím spíše, když se jedná o špičkové profesionály či profesionálky – o lidi, kteří svým počínáním nastavují standardy chování ostatním.

„Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně."
Immanuel Kant

Reprezentantky Evropy Charley Hull and Suzann Pettersen zvítězily v utkání nad Američankami Alison Lee and Brittany Lincicome pomocí fíglu, který nemohu chápat jinak než jako podlost. Alison Lee na 17. jamce těsně minula pat na birdie, po kterém míček zůstal velmi blízko za jamkou.
Ve formátu jamkové hry užívaném v týmových soutěžích, jako jsou Ryder Cup a Solheim Cup, je zcela obvyklé, že soupeř takový pat daruje ve prospěch plynulosti hry. V souladu s tímto prastarým golfovým zvykem se obě Evropanky otočily zády a odcházely (spolu s kedíky a rozhodčím) na odpaliště další jamky. V rituální řeči nepsaných pravidel golfu to neomylně znamená, že pat byl darován. Alison Lee následovala tento rituál a míček zvedla.

V rozporu s tímto nepsaným, avšak o to svatějším pravidlem se Suzann Pettersen náhle otočila a „napráskala" přítomnému rozhodčímu, že onen pat vlastně nebyl darován. Nechtěl bych být v kůži onoho rozhodčího jménem Dan Maselli. Dostal se do situace, kdy srdcem věděl, že se stalo cosi špatného, ale podle pravidel musel jamku „věnovat" hráčkám starého kontinentu.

Pro upřesnění dodávám, že jsem v této soutěži nikomu nefandil a je mi úplně jedno, kdo zvítězil. (Nakonec se z výhry radovaly Američanky, ale z pohledu tohoto článku je to zcela lhostejné.) Jediné, co mi z této příhody zůstává v paměti, je pocit znechucení. Říkal jsem si: „To by se nemělo v golfu dělat, takhle vítězit nemá hodnotu."
Určitě se najdou takoví „vlastenci" či apriorní nepřátelé USA, kteří při četbě tohoto článku ke mně pocítí nechuť a pomyslí si, že každá cesta by byla dobrá k vítězství naší „staré dobré Evropy". Já si myslím pravý opak. Že naše Evropa může zůstat dobrou a silnou, pouze pokud nezapomeneme na význam nepsaných pravidel a tradicí, dokud v nás bude onen Kantův „vyšší mravní zákon".

I proto mne rozesmutnila reakce kapitánky evropského týmu Carin Koch: „Cítíme všichni lítost nad pochybením Alison Lee. Dopustila se velmi nešťastné chyby. Provinila se proti pravidlům golfu. A pravidla jsou pravidla, je nutné je dodržovat."
Z tohoto alibistického prohlášení čpí špatné svědomí a při jeho četbě jsem zažil celou myriádu déjà vu z mého života. Je totiž prastarou a velmi účinnou metodou mnoha trubců, zupáků a správců různých režimů zneužívat pravidel a zákonů psaných a s jejich pomocí pošlapávat daleko důležitější nepsané normy: dobré mravy, tradice, slušnost a čest.

Pravidla golfu mají dosud jeden moudrý článek, který pamatuje na to, že skutečný život a skutečná hra mohou přinést situace, které nelze vtěsnat do litery jakékoliv psané normy. A proto pravidlo 1-4 říká: „Jestliže sporný případ nelze rozhodnout podle Pravidel, mělo by se rozhodnout podle práva slušnosti." Avšak kdy přesně nastává ta chvíle, abychom zodpovědně řekli, že nelze rozhodnout podle pravidel psaných a je nutno uplatnit cit pro nepsané tradice a slušnost?
Konečným a nejvyšším arbitrem při uplatnění pravidel a zákonů zůstane vždy člověk. Jsou to lidé, kteří stojí proti sobě v jakémsi utkání o cosi. Ať už je to zápis do historie, pytel peněz nebo jen souboj o šestákový pohár v klubové soutěži. Bez ohledu na výši ceny by si lidé měli uvědomit, že zdánlivé vstoupení do historie, peníze ani pohár nestojí za to, abychom ztratili slušnost, nadhled a mravní princip.

Jistý pan Hérostratos toužil tolik po zápisu do historie, že v roce 356 před Kristem zapálil chrám Artemidin v Efesu. Moudří vrstevníci zakázali, aby se o něm kdokoliv zmiňoval, ale jakýsi Theopompos neuposlechl – a tak se psychopatovi Hérostratovi splnil jeho sen.
Abychom se v budoucnu při golfu nestali obětmi nečestných manipulátorů či Hérostratů, zachovejme si odstup od konečného výsledku ve prospěch mravní čistoty cesty, kterou k němu jdeme. Stále si opakuji výrok mého oblíbeného golfisty Phila Mickelsona: „Cílem golfu není vyhrát, nýbrž chovat se jako džentlmen, a přesto vyhrát."

Snad to však s nepsanými morálními standardy Evropy není tak špatné, protože velmi vážená evropská golfistka Laura Davies z Velké Británie počínání Suzann Pettersen během Solheimova poháru nekompromisně odsoudila, když prohlásila: „Tento čin Pettersen z morálního hlediska nikdy neobhájí. V golfu jsme všichni úporně soutěživí, avšak její chování bylo prostě nefér."

Převzato z časopisu GOLF 12/2015
Text: Ondřej Kašina, foto: Globe Media / Reuters


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...