Český golf v pohybu. I tak by se dalo v kostce shrnout úsilí prezidenta České golfové federace Zdeňka Kodejše a jeho spolupracovníků. „První muž" tuzemského golfu nám totiž nastínil cesty, jak rozproudit golfovou scénu nebo přilákat nové hráče. Zamyslel se však i nad dalšími problémy, jež bývají častým námětem „salónních debat" na 19. jamce.

Statistiky z evropských zemí dokumentují, že golfový průmysl strádá. Konkrétně v Česku za loňský rok přibylo 393 hráčů. Tolik jedno číslo, prozrazující, že dynamika růstu opět zpomalila. Podívejme se však na statistiky detailněji. Co napovídají? Je skutečně nutné bít na poplach?

Máte pravdu, statistiky něco takového napovídají, ale víte, jak je to se statistikami... V zemích, které prošly dramatickým růstem golfového prostředí před 10 až 20 lety, k poklesu dochází. Týká se to především Švédska a zčásti Německa. Jsou ale země, jako Francie nebo Dánsko, kde se podařilo růst nastartovat a golfu se daří dobře.
Ale zpět k nám domů – vloni bylo saldo počtu hráčů +393, přičemž 4 800 hráčů s golfem skončilo. Hrát tedy začalo 5 193 nových golfistů. Za předpokladu, že „ztráty" jsou normální při jakékoliv lidské činnosti, je dobré, že saldo zůstává v plusu. Za poslední tři roky se zaregistrovalo 17 tisíc nových hráčů, což hodnotím velmi pozitivně. K tomu jen v loňském roce byla znormována čtyři nová hřiště, takže se dnes jejich celkový počet vyšplhal na 104.
Pokud byste někomu v 90. letech řekli, že v roce 2015 bude v Česku přes 50 tisíc organizovaných golfistů na více než 100 hřištích, sotva by tomu uvěřil. Přesto musíme dál vyvíjet maximální energii při hledání dalších cest, jak oslovit nové hráče, protože pak bude golf díky silnější ekonomické situaci hřišť ještě dostupnější.

Golfová média primárně oslovují už podchycené golfisty, jakým způsobem lze oslovit zájemce z řad negolfistů?

Připravujeme trochu modifikované pokračování projektu „Hraj golf, změň život", který poslední roky sice pokračoval, ale nebyl moc propagován. Během léta plánujeme oživit mediální kampaň, abychom přesvědčili naši populaci, že golf není o nic dražší či náročnější než velká část sportů nebo rekreačních aktivit, kterým se lidé normálně věnují. Budeme se snažit sejmout z golfu nálepku elitářského sportu a umožnit lidem vyzkoušet si ho za zcela akceptovatelných podmínek. Nyní projekt finalizujeme a věřím, že bude úspěšný.
Na druhou stranu nejjednodušší cestou, jak se rozrůst, je snaha nás všech o rozšiřování dobrého jména golfu mezi našimi přáteli. Pokud každý z nás rok co rok přesvědčí jednoho jediného kamaráda, tak se během několika let na golfová hřiště nevejdeme... A že to jde, to mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. V posledních letech jen můj osobní příspěvek činil něco mezi 5 až 10 novými „pacienty" ročně.

ČGF přišla s programem Se školou na golf, který se obecně setkává s pozitivní odezvou. Jaké jsou konkrétní výsledky za rok 2014? Na jaké hlavní bariéry jste narazili?

Na tuto akci můžeme být už dnes velmi hrdí. Za přibližně rok a půl, kdy tento projekt běží, mělo golfovou hůl v ruce přes osm a půl tisíce dětí na téměř 200 školách. To je neuvěřitelné číslo! V tomto případě se jedná o investici do budoucna, protože musíme počítat s tím, že mnoho dětí si golf sice vyzkouší, možná ho i začne hrát, ale pak budou třeba bojovat na studiích, zakládat rodinu, vychovávat své děti, takže na golf na chvíli zapomenou.
Podstatná je nicméně zkušenost z rozvinutých golfových zemí, která říká, že citelná část těchto lidí si vzpomene, že golf někdy zkusili a že to bylo moc pěkné. A máme je zpátky. Vedlejším a časově významně rychlejším efektem je skutečnost, že touto cestou lákáme i rodiče a prarodiče. Pokud se alespoň trochu sportovně ambiciózní člověk přijde podívat na dětský trénink, vidí, jak to jde dětem snadno, a rychle dojde k přesvědčení, že to zvládne také, a chce to zkusit. Pak už stačí, když se mu poprvé zadaří a míček letí.

Data sebraná v Evropě ukazují, že golfisté stárnou, hráči seniorského věku budou postupně vypadávat. Z tohoto pohledu se sázka na mládež zdá být prozíravá, zvlášť v dlouhodobém horizontu. Co střední generace, nakolik je pro vás důležitá? Hledáte nebo již máte řešení, jak přilákat ke golfu tuto věkovou skupinu?

Máte pravdu, a proto chceme výše uvedenou kampaň směřovat právě na kategorii středního věku. Cílem je poskytnout lidem informaci, doloženou lékařskými studiemi, že chůze je nejzdravější pohyb. A pokud je doplněna krásně upravenou přírodou hřišť a naplněním sportovních ambicí, těžko budete hledat lepší formu aktivní relaxace. A to nemluvím o bezpečnosti.
Z vlastní zkušenosti dlouholetého závodního cyklisty vám musím říci, že opravdu nemám chuť se pohybovat po silnicích v jejich dnešním stavu a při dnešním provozu. Nehledě na objektivní neschopnost něco si na kole dokazovat.
Na golfu se můžete zlepšovat prakticky neustále a ještě můžete díky hendikepu srovnatelně soutěžit s kýmkoliv. Já už bych se dnes s profíkem na kole opravdu nesvezl, a on se mnou už vůbec ne... V golfu to možné je. Demografie nových hráčů za poslední roky ukazuje nárůst zájemců právě ve středním věku a u dětí, což nás pochopitelně těší.

Co seniorský golf? Připravujete nějaký projekt, který by se soustředil na začátečníky-seniory?

Již jsem říkal, že chceme zdůrazňovat pozitivní vliv golfu na zdraví, takže mediální prezentací nemohou být pouze „mladí a krásní" lidé. Jsou to objektivní informace, takže budeme zdůrazňovat golf jako součást aktivního seniorského věku, ale jinak naše prezentace nebudeme kategorizovat.

Podle průzkumů představují zajímavou skupinu ženy. Má smysl na ně v českých podmínkách zvlášť cílit?

Kategorie žen je velmi zajímavý golfový fenomén všude na světě. Přestože je golf historicky především pánským sportem, v posledních letech zaznamenáváme snahu přivést na hřiště co nejvíce žen. Většina zemí vymýšlí všechno možné, ne vždy se to ale daří. My bychom chtěli golf prezentovat jako rodinný sport, protože je pro ženu snazší do nového prostředí přijít se svou rodinou, nové kamarádky a spoluhráčky si později najde sama.

Často se hovoří o sportovních vzorech. Opravdu je český golf, zejména ten na rekreační bázi, potřebuje?

Diskuse na toto téma je také velmi široká. Všichni jsme přesvědčeni, že příklady táhnou, ale pak hovoříte s představiteli britského golfu a oni vám říkají: „Co se v posledních letech stalo, když vyhrával Justin Rose, když začal zářit Rory McIlroy? Nic. Vůbec nic." Možná i proto je důležité představovat golf jako rodinný, přátelský sport.
Na druhou stranu když vidíte malé děti, jak na různých prezentacích visí na Klárce Spilkové, jak ji obdivují a chtějí ji napodobit, uvědomíte si, že je důležité ukazovat vzory a úspěšné hráče, aby děti měly motivaci dosáhnout alespoň něčeho podobného, případně svůj vzor překonat.

Po mnohaleté odmlce se golf vrátil na olympiádu. Co tento fakt může přinést českému golfu?

Především je to důkaz, že golf je seriózní sport a že je opět tam, kde byl a kam patří. A nejen to, golf je daleko starší než většina olympijských disciplín. Jsem také velmi rád, že jsme ze strany vedení českého olympijského hnutí bráni vážně a rychle jsme se zařadili mezi aktivně spolupracující členy ČOV. Jsem zvědavý na reakci veřejnosti po OH v Riu a doufám, že to bude motivace pro další začátečníky, aby golf zkusili.

Jedna věc je přilákat nové hráče, na druhé straně můžeme debatovat o tom, nakolik jsou již registrovaní hráči aktivní. Z bezmála 60 tisíc jich je aktivní zhruba polovina. Jakým způsobem rozhýbat tuto část? Co dělat, abychom o tyto členy nepřišli?

Je otázka, co je dobře. Golf má dnes téměř 60 tisíc registrovaných členů a mezi sporty je z hlediska počtu registrací třetím nejpočetnějším členem ČUS. Na druhou stranu na kole jezdí téměř každý, ale registrovaných cyklistů je něco přes 8 200. Registrováni nejsou ani „hobíci", kteří jezdí Kolo pro život a podobné závody, což je obdoba klubových turnajů, které hrají především víkendoví hráči.
Vždycky bude existovat část členů, která z nějakého důvodu aktivitu neprovozuje. Ale jestliže přibude členů, bude celý sport silnější, dosáhne na státní peníze, bude zajímavější pro partnery jako prezentace, což je zase cesta, jak jej zpřístupnit širší veřejnosti a dětem. Čímž ovšem nechci říci, že bychom rezignovali na neaktivní členy. Pokud jednou někdo s golfem začal, musíme se snažit mu připravovat atraktivní nabídky, aby ho provozoval i nadále.

Jaké jsou hlavní příčiny toho, že golf už lidi tolik netáhne? Je za tím cena vstupních poplatků, časová náročnost, nutnost mít oprávnění ke hře, „nepřátelské prostředí" kluboven...?

Nejsem si jist, jaký důvod je ten pravý a jestli vůbec nějaký takový důvod existuje, pominu-li klišé, která jsou s golfem stále spojována. Je nutné pracovat na zpřístupňování golfu, například podporou vzniku takzvaných municipálních hřišť, kde se začátečník bude cítit příjemně a nebude mít pocit, že tam nepatří. Chápu, že pokud přijde nový zájemce o golf na „velké", nadýchané hřiště, kde třeba ještě musí projít kolem ochranky, tak ho to odradí. Proto takový kandidát musí začít na hřišti, kde se rozkouká, a postupně k těm velkým hřištím doroste.
Projekt municipálních hřišť byl velmi úspěšný ve Francii, kde znásobil členskou základnu. Jedná se o nízkonákladová hřiště nacházející se většinou na pozemcích poskytnutých obcí, vybavená secondhandovou technikou a sestávající z drivingu, tří- až devítijamkové akademie a jednoduchého zázemí. Tedy maximálně dostupné zařízení, kde získáte základy, pochopíte filozofii golfu a můžete se rozvíjet dále.
Ale abych odpověděl na vše, nemyslím si, že poplatky jsou dnes překážkou. Srovnejte golf s hokejem, tenisem nebo s cenou skipasů – golf vám rázem vyjde jako dostupný sport. A komplikací už vůbec není oprávnění ke hře. Záleží jen na resortu, koho si na své hřiště pustí a za jakých podmínek. Do toho federace nemá co mluvit a nemá ani ambice s tím začít.

Častým argumentem „proti" je vysoká cena green fee, mnohdy údajně navýšená proto, aby bylo možné poskytovat nejrůznější slevy. Není to kontraproduktivní?

Cena green fee je věcí hřiště. Někdo tím chce selektovat své potenciální návštěvníky, někdo se snaží být maximálně vstřícný. Je to jako v jakékoliv jiné lidské činnosti, která začne být obchodem. Neodpustím si staré obchodnické pořekadlo: „Řekni mi, jakou chceš slevu, a já ti řeknu, kolik to stojí..."
Sám za sebe naprosto nerozumím spojování golfových hřišť s různými slevomaty a podobným podbízením. Jsem pevně přesvědčen, že je to cesta do pekla, a to především pro hřiště, které do takové politiky jde. Z mého pohledu by hřiště měla být pro zákazníka jasně diferencována a cena by měla odrážet kvalitu resortu i poskytovaných služeb. Příkladem může být třeba hotelová klasifikace v podobě počtu hvězd. Takový systém má například německá norma BVGA, kterou má dnes již řada evropských hřišť a první se objevují i v ČR.

Podle nemalé části golfistů ceny na tuzemských hřištích neodpovídají realitě. Souhlasíte?

To je otázka, která mi tak docela nepřísluší. Každý musí znát svoji hodnotu a najít správnou cenu. Pokud se netrefíte, máte smůlu. Vlivů, které na to působí, je mnoho. V jaké lokalitě jste, jakou máte cílovou skupinu návštěvníků, jak dokážete udržovat kvalitu, kterou jste si představoval, jak váš personál jedná s návštěvníky a další a další.

Spolupracuje v tomto ČGF s golfovými kluby, provozovateli a majiteli hřišť? Pokud ano, jak konkrétně tato spolupráce vypadá?

Neděláme žádné cílené akce, ale s každým, kdo má zájem, se snažíme komunikovat. Skutečnost je však taková, že v převážné většině jsou hřiště v majetku obchodních společností, které mají svoji vizi a politiku. Do toho zasahovat nelze.

Ekonomika se jako celek oživila, jak se to podle vás promítne v golfu? Jaký vývoj očekáváte v krátkodobém i dlouhodobém horizontu?

Jsem zvyklý myslet pozitivně a v případě této otázky si myslím, že je to oprávněné. Zmiňoval jsem počty dětí, které prošly projektem Se školou na golf, k tomu se opravdu zdá, že se ekonomická situace stabilizuje, tedy že se i lidé uklidňují a mohou více myslet na zábavu a své koníčky. V té chvíli golf představuje ideální možnost a jsem si jistý, že je také připraven přijímat další hráče a rozšiřovat se. Golf je krásný sport a na planetě ho hraje 60 milionů lidí. Na tom už něco bude, co říkáte?

Převzato z časopisu GOLF 6/2015
Za rozhovor děkují Tom Charvát a Petra Prouzová
Foto: Zdeněk Sluka, archiv Zdeňka Kodejše

Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript