Spa Hotel Ulrika

Belac Radek 250V pořadí šestý ředitel golfového resortu Kaskáda byl záhy po svém nástupu vystaven doposud největší výzvě, která českou golfovou komunitu totálním uzavřením hřišť kdy potkala. Věřím, že i vás bude zajímat nejenom jeho vnímání současné situace, ale především vize blízké budoucnosti, vize budoucnosti týkající se nejenom hřiště, na kterém právě působí..

Kdy jste na Kaskádu nastoupil a jaké byly vaše první priority?

Na Kaskádu jsem přešel koncem loňského léta a zpočátku bylo mým hlavním úkolem – kromě zajištění běžného provozu – naučit se korporátní procesy v nadnárodní společnosti. První dva měsíce nešlo o nic jednoduchého. Jak pro zaměstnance, tak i pro mě. I já byl zvyklý před nástupem na Kaskádu řešit problémy, a to i zásadní, v řádu minut, kdy stačil jeden telefonát s majitelem, a většinou bylo jasno. Procesy uvnitř velké společnosti jsou ale podstatně komplikovanější a vyžadují od všech zúčastněných striktní dodržování jasně definovaných postupů.

Pak přišla koronavirová pandemie a nouzový stav. Byl to blesk z čistého nebe?

Samozřejmě, že jsem, stejně jako ostatní, wuchanskou epidemii sledoval, a ani ve snu mě v té době nenapadlo, že by se mohla rozrůst do současných rozměrů. Vždyť ještě v první polovině února nebylo na golfovém veletrhu ve Vídni po nějaké panice či varovných signálech ani vidu, ani slechu. Vývoj byl ale dynamický a již za dva týdny později jsem svou cestu z vídeňského letiště raději zrušil. Jsem přesvědčen, že co se pak začalo dít a dosud děje v Itálii, si nedovedl představit nikdo z nás.

Jak se vám podařilo zvládnout na Kaskádě kritické dny, které v poměrně krátkém období začaly postupným omezováním a skončily totální uzávěrou?

Byly to hektické dny. Začalo to myslím v úterý 10. března omezením provozní doby v restauracích, všichni jsme však tušili, že situace dobrá není. V pátek jsme navíc otevřeli celé hřiště na letní greeny. Ten den však byly v osm večer vyhlášeny další restrikce v omezení maximálního množství lidí v jeden okamžik na celém sportovišti a úplném uzavření restauračního provozu.
Ještě v noci jsme překopali rezervační systém tak, aby rezonoval s vládními pokyny, rozeslali SMS členům a veškeré informace pověsili na web. Dopoledne jsme poslali domů všechny zaměstnance restaurace, co přišli na směnu, a operativně řešili přechod původních rezervací na nový systém. A mohu osobně potvrdit, že nešlo o nic jednoduchého. Zvláště když jsme chtěli zajistit co největší možnost hry pro členy a současně i pravidelnou údržbu hřiště. Když se nám nakonec podařilo nastavit pravidla a my začali brát během víkendu znovu rezervace i s výhledem na další týden, byla vyhlášením vlády v neděli 15. března půl hodiny před půlnocí všechna sportoviště od následujícího rána uzavřena. A s nimi současně i hotel.

Jak na dynamický vývoj reagovali zaměstnanci, jak ubytovaní hosté, jak členové golfového klubu?

Komunikace se členy nebyla lehká. První nápor odnesla recepce, která se přeměnila doslova v „call centrum" a která se musela během víkendu vyrovnat se spoustou nepříjemných situací. Za to, že situaci zvládli, jim patří velký dík.
Druhá vlna krizového jednání – tentokrát v rámci managementu – nastala vyhlášením totálního uzavření sportovišť. Co se zaměstnanci? U agenturních pracovníků to bylo jednoduché. Většina odjela v sobotu domů, neboť se obávali uzavření hranic. U stálých zaměstnanců nikdo netušil, co bude dál. Zda poslat zaměstnance na dovolenou, nebo jim uznat překážku v práci. Vše bylo nové a z vládních nařízení se nedalo mnoho vyčíst. Tato nejistota bohužel trvala mnoho dní.

A hoteloví hosté?

U nich byl problém nejmenší. Obecně nemáme na přelomu února a března příliš vysokou obsazenost. Navíc už několik dnů před vyhlášením nouzového režimu a uzavřením hotelů byly u lidí cítit obavy i nechuť k cestování. Výsledkem bylo rušení pobytů, v lepším případě jejich přesun na pozdější dobu.

Hřiště je sice uzavřeno, vy jste se však pustili do tak masivní údržby, že jeho hratelný stav není jen otázkou dnů...

Je pravda, že jsme se rozhodli využít situaci a provést hloubkovou aerifikaci a zapískování všech greenů současně, která není za běžných provozních podmínek, kdy už roste tráva, myslitelná. Rozhodnutí vzal na sebe hlavní greenkeeper Jiří Kapeš, který říká, že hřiště díky tomu bude ve špičkové kondici nejpozději začátkem května.

Jak se s investicemi do hřiště v této těžké době vyrovnává společnost TMR, která resort provozuje?

Společnost TMR je primárně založena na cestovním ruchu a provozu lyžařských areálů, takže ji současná krize zasáhla opravdu citelně. I když jsou ale veškeré investice ve společnosti zmraženy, vedení společnosti si uvědomuje, že tráva vyžaduje péči bez ohledu na epidemie. Ohrožena by navíc neměla být alespoň částečná investice do rozšíření závlah, kterou v době současného oteplování a sucha považuji za důležitější než původně plánovanou výměnu písku v bankrech.

Jedním z výsledků koronavirové krize je i rušení turnajů, včetně červnového Challenge. Ruší se i další turnaje, nebo se jen přesunují termíny?

Kromě zrušeného Challenge se ostatní turnaje plánované na březen a duben spíš přesunují, a to nejčastěji na srpen a září, kde ještě máme nějaké volné termíny. Tam bych takový problém neviděl. Co nás může citelně zasáhnout, to je rušení firemních akcí, které byly vázány například na konkrétní veletrhy a které se z důvodu jejich nekonání ruší bez náhrady.

Jak se připravujete na dobu uvolnění, která nastane, až koronavirová krize odezní?

Stejně jako na začátek sezony. Na přípravě sezony jsme pracovali celou zimu, máme připraveny ke spuštění vyladěné jednorázové akce i dlouhodobé projekty, nikdo ale netuší, co se stane s golfovým trhem po jeho probuzení ze současné klinické smrti. Jisté je asi jen jedno. Stejný nebude.

Čeho se v době „pokoronavirové" nejvíce obáváte?

Pokřivení trhu cenovou válkou! Všichni budeme potřebovat naplnit hotely, všichni budeme potřebovat naplnit hřiště, všichni budeme shánět firemní akce. Navíc na druhé straně budou lidé a firmy opatrnější a budou každý výdaj více zvažovat. Pokud se dostaneme na ceny, které nebudou umožňovat další investice a rozvoj, nečeká nás žádná růžová budoucnost. Život mě ale naučil, že s rozumem a pokorou dokážeme zvládnout cokoli.

Za rozhovor děkuje Josef Slezák
Převzato z Kaskáďana duben 2020 / číslo 1


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...