Kaskada-10-letStejně rychle jako vznikla, tak nezadržitelně vystoupala až do nejvyšších golfových pater. Žádné přešlapování, žádný čas na oddech. Dnes už golfový areál nedaleko Brna reprezentuje evropskou třídu a několikasetčlenná akademie dává tušit, že je o šiřitele slávy zdejšího resortu postaráno i pro budoucnost. Možná by vás ale zajímalo, jak to všechno začalo.

 

 

Kaskada-GalMilan Gál: Golf není sportem gentlemanů, golf je sportem lidí
Milán Gál byl výkonným prezidentem Par GC Brno v letech 2000 až 2004 a byl autorem projektu první podoby městského veřejného golfového hřiště, z něhož později vznikla Kaskáda.

Pamatujete si ještě na dobu, kdy vznikl záměr vystavět golfové hřiště u Jinačovic?

Docela přesně. Záměr výstavby Městského golfového hřiště v Jinačovicích jsme odprezentovali na Radě města Brna 19. 7. 1996 a díky podpoře Milana Šimonovského se nám podařilo ještě v tom samém roce výhodně pronajmout na padesát let potřebných sto sedm hektarů pozemků. Navíc jsme tehdy získali příslib Statutárního města Brna na dotaci ve výši deseti milionů Kč a příslib příspěvku tří významných městských firem s majetkovou účastí města (Brněnské vodárny a kanalizace, Brněnské plynárny a BVV), vždy po deseti milionech Kč. A tehdy, v roce 1996, by těch čtyřicet milionů korun na nízkonákladové hřiště určitě stačilo.

To zní přímo pohádkově. Co vám zabránilo v realizaci plánu?

Věci se téměř hned začaly komplikovat. Město Kuřim, kam územně pozemky patří, začalo zpracovávat změnu územního plánu a vyhlásilo na pozemcích stavební uzávěru, což nás stálo dva roky času. Pak přišel problém s vysokorychlostní železnicí, která měla vést prostředkem hřiště. I to se ale s pomocí ministerstva dopravy (a dalšího ztraceného času) vyřešilo. Největší ránu však zasadila změna vlastnických vztahů ve společnostech, které se měly podílet na výstavbě hřiště. Po prodeji městských akcií všechny od příslibu odstoupily a na polovinu se snížila i dotace z města Brna.

Kdy jste „kopli" do země a kolik peněz vám zbylo na výstavbu?

Územní rozhodnutí na Městské golfové hřiště Brno v Jinačovicích, 18 jamek, klubovnu, driving range, parkoviště a sítě se po dlouhých bojích a velkém úsilí mnoha účastníků zrodilo v únoru roku 2000. V červenci téhož roku pak následovalo povolení terénních úprav pro první jamky. Díky pětiletým průtahům jsme však přišli o většinu přislíbených peněz, a tak jsme v okamžiku zahájení výstavby disponovali pouhými pěti milióny a morálním závazkem vůči prezidentovi ČGF Hanuši Goldscheiderovi, díky němuž jsme měli na bankovním účtu dalších cca 30 000 liber ze smlouvy s Royal and Ancient Golf Club of St. Andrews ze dne 18. 10. 1999.

To přece bylo málo i na nízkonákladové veřejné hřiště.

Peníze na hřiště nestačily, to bylo jasné. Očekávání však byla obrovská, a to i vzhledem k příspěvku z R&A, který byl první podobného typu nejenom v ČR, ale v celé východní Evropě. Myslím, že se tehdy celá správní rada Par GC Brno ve složení I. Koch, J. Svoboda, D. Špačková, T. Večeřa, G. Kalandřík, M. Šifalda a já snažila něco vymyslet, někdy až moc. Nakonec ale nadšení a touha mít hřiště zvítězily a dohodlo se, že za ony peníze postavíme maximum, co stačíme, a během výstavby musíme najít nějakého investora, který by hřiště dostavěl.

A to se nakonec stalo...

Hned to sice nebylo a mezitím se odehrálo nemálo nehezkých věcí, vzpomínat by se ale mělo především na to dobré. My sice měli mezi sebou zkušené golfisty, golfovým projektantem a investorem ale nebyl nikdo. Když jsme dostali nabídku ze společnosti Arnold Palmer Design, zjistili jsme, že za tu cenu, co chtějí za projekt, bychom mohli postavit celé hřiště. A tak jsem se do projekce pustil sám. Na takovou úroveň, jakou má hřiště dnes, jsme tehdy nepomýšleli ani ve snech. Mělo jít především o hřiště městské, veřejné a nízkonákladové. No a teď je to „top class". Na něco takového musely přijít trochu jiné peníze a s nimi i jiný záměr. A také britský architekt.

Jak si britský architekt poradil s vaším původním projektem? A jsou nějaké jamky zahrnuty do současné podoby hřiště?

Myslím, že použití slova „redesign" by byla troufalost. Celý současný projekt od hracího plánu až po vybavenost je teď úplně jiný. I když jsou stále místa na Dřevěné, kde jsou naše první stopy ještě patrné! Tam se má nostalgie stále dostává na povrch, a tak není divu, že ji mám ze všech devítek nejraději.

Počítalo se s ekonomickou návratností?

Samozřejmě se počítalo a počítalo, ale dopočítat nemohlo. V tehdejších podmínkách to ani jinak nešlo. My jsme jen slibovali, že peníze budeme investovat co nejefektivněji – já vždy říkám – jako bych to platil ze svého. Město a městské firmy měly být honorovány časem na hřišti reklamními plochami a významným členstvím. Více slibovat jsme si netroufali.

Šel byste znovu osobně do další takové stavby a projektu?

Po zkušenostech z „let bojů" by si měl normální člověk dát pokoj, ale upřímně se přiznávám, že bych do toho znova šel. Litovat není čeho, litovat můžu jenom příležitostí, kterých jsem nevyužil, a těch naštěstí není moc.

Podělíte se s námi na závěr o nějakou svou životní golfovou zkušenost, nějaké moudro?

Zkusím to, ale jestli je to moudro, nevím. Říká se, že golf je sportem gentlemanů. Není! Golf je sportem lidí, kteří se s ním radují a golfem žijí, ale také podvádějí a vůbec dělají lidské věci. Jestli je to dobře, nevím, ale určitě to znamená, že i golfisté jsou normální lidé.

Převzato z časopisu GOLF 10/2016
Zdroj: Publikace 10 let Kaskáda Golf Resort


Související články:
Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz

Přihlášení Golf News


OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...