Spa Hotel Ulrika

Lisnice ilNecelých 15 minut od Prahy po Strakonické silnici, tam najdete golfový klub Líšnice. Je tam již 90 let. A bylo to napínavých 90 let... Přečtěte si něco o historii hřiště, které tvořilo významnou část golfových dějin Československa.

Dnes je jen v samotné České republice přibližně sto hřišť a dalších zhruba třicet na Slovensku. Před sto lety, po vzniku samostatného Československa v roce 1918, však byly na celém jeho území jen dva golfové kluby, které vznikly ještě za Rakouska-Uherska. Byly to kluby v Karlových Varech a v Mariánských Lázních. Tyto kluby, existující již od začátku 20. století, však byly národnostně německé, orientované výhradně na sportovní vyžití převážně anglo-americké lázeňské klientely.
Vlastní české golfové prostředí se začalo vytvářet až po vzniku republiky. Průkopnické začátky několika pozdějších zakladatelů budoucího Golfového klubu Líšnice (GKL) sahají do roku 1923, kdy čtyři kamarádi začali ve Strančicích u Prahy zkoušet golf na pozemcích strýce jednoho z nich, vybaveni starými golfovými holemi, přivezenými téhož roku z Anglie. Byli to Jaroslav Hilbert, Adolf Hoffmeister, Jiří Chvojka a Prokop Sedlák.

Lisnice-1969-KlubovnaVedle golfových aktivit barona Františka Ringhoffera na jeho pozemcích ve Volešovicích u Prahy, které vyústily později v založení Golf Clubu Praha a zřízení golfového hřiště v Praze-Motole, se stala zpočátku skromná strančická aktivita jedním ze základů pozdějšího českého golfu. Během pětiletého „strančického období" se ke čtyřem průkopníkům přidali další zájemci o golf a strančické prostředí se stalo pro další golfový rozvoj této skupiny malým. Proto se hledalo místo v okolí Prahy, kde by se dalo zřídit golfové hřiště.
Takové místo, pastvinu charakterem připomínající skotské náhorní planiny, šťastnou náhodou v srpnu 1928 objevil JUDr. Ladislav Haškovec v lokalitě na Korýtkách poblíž obce Líšnice. S tehdejším starostou obce Antonínem Macháčkem se dohodl na uzavření pachtovní smlouvy a „strančičtí" si mohli založit svůj golfový klub.
Ten byl založen pod názvem Golfový klub Líšnice dne 21. 11. 1928, jako druhý český golfový klub. Zakladateli klubu byli Jaroslav O. Franta, Richard Hampl, Ladislav Haškovec, Jaroslav Hilbert, Adolf Hoffmeister, Jiří Chvojka, Karel Mikšíček, Prokop Sedlák, Vladimír Sedlák, Karel Vaněk, Ludvík Vaněk a Karel Vávra. Prvním prezidentem klubu byl zvolen Karel Vávra.

V té době již existoval první český golfový klub, Golf Club Praha, založený v roce 1926. Golfový klub Líšnice a Golf Club Praha tvořily několik let českou golfovou rodinu, k níž poté přibyl i Ringhoffer Golf Club Volešovice, když soukromé golfové aktivity rodiny Ringhofferovy ve Volešovicích dostaly klubovou podobu.
Roku 1932 tyto tři české kluby spolu se slovenským GC Piešťany založily Golfový svaz ČSR a položily tím základy pro československý organizovaný golf. Během tří let do svazu vstoupily i dva západočeské, národnostně německé golfové kluby, z Karlových Varů a Mariánských Lázní.

Již v období před 2. světovou válkou se golfové hřiště na Líšnici stalo významným sportovním a společenským centrem. Přispěla k tomu i přitažlivá a útulná klubovna, postavená v roce 1933 (stojící dodnes), kterou si oblíbili všichni, kdo v ní kdy poseděli. Klubovna hostila i všechny přední české předválečné hráče, kteří se na líšnickém hřišti pokoušeli zdolat neporazitelného líšnického mistra Hanno Tondera.
Ten byl vskutku výjimečným zjevem mezi českými golfisty. V období předválečného rozkvětu českého golfu získal mezinárodní titul mistra republiky v letech 1933 a 1938, vždy proti kvalitní domácí i zahraniční konkurenci. V roce 1936 zazářil v postolympijské Velké soutěži národů v Baden Badenu mezi nejlepšími amatérskými hráči Evropy.

Nadějný předválečný rozvoj československého golfu násilně přerušilo odtržení Sudet v roce 1938 a pozdější válka. Odtržena byla západočeská golfová hřiště, oddělilo se slovenské hřiště v Piešťanech a během války zanikla hřiště u Třemšína a po smrti barona Ringhoffera v roce 1940 i ve Volešovicích. Protektorátnímu českému golfu zůstala pouze hřiště v Klánovicích a na Líšnici.
Ne však nadlouho. Tvrdou ránu zasadila golfistům heydrichiáda. V první vlně jejích represivních poprav skončil svůj život prezident GKL, JUDr. Ludvík Vaněk, který prezidentskou funkci vykonával od roku 1930. Ke konci války byly uzavřeny Klánovice a český golf přežíval několik měsíců již jen na Líšnici.

Nové členy a s nimi i nový elán přinesla do klubu až poválečná doba. Společenské prostředí klubu a sportovní aktivity významně ožily. V čele klubu nahradil popraveného Ludvíka Vaňka další zakládající člen JUDr. Prokop Sedlák. Tomu byl přiznán titul primátor, protože titul prezident byl i posmrtně ponechán Ludvíku Vaňkovi. Ani toto oživení však netrvalo dlouho.
Přišel únor roku 1948 se svým komunistickým pučem a GKL opět o své mladé hráče přišel. Většina z nich totiž odešla do zahraničí. V souvislosti s útěkem za hranice Ivo Tondera, válečného pilota, a jeho ženy Jiřiny, majorky československého letectva ve Velké Britanii, byl krátce nato uvězněn i Hanno Tonder.

Padesátá léta znamenala pro český golf období největšího nebezpečí. Vládnoucí garnitura, vedená třídní nenávistí, zařadila golf mezi své nepřátele. Důsledkem bylo vyloučení golfu ze sportů a následné rozorání klánovického hřiště a rozpuštění tamního klubu.
Stejný osud byl připraven i pro GKL. V roce 1952 byla zabrána klubovna a určena pro uskladnění obilí. Tento pokus se podařilo odrazit a budova byla opět klubu vrácena, jako objekt pro uskladnění obilí zcela nevyhovující. Likvidační 50. léta Líšnice jako jediný „pražský" golfový klub přežila a poskytla útočiště i hráčům ze zničených Klánovic. Líšnická klubovna se stala, obdobně jako ve válce, útočištěm před tíhou doby a místem regenerace, zvláště psychických sil.

Koncem 50. let byl učiněn druhý pokus o likvidaci GKL. Klub dostal výpověď z pozemku, na kterém měl hřiště. V této době se však již v Praze začaly formovat nové oddíly golfu při několika tělovýchovných jednotách, které byly ochotné golfové oddíly přijmout. GKL této situace využil a jako celek vstoupil v roce 1958 do TJ Slavoj PZO, jako její golfový oddíl. Pro pražskou tělovýchovnou jednotu nebylo těžké s místními líšnickými funkcionáři domluvit další nájem pozemku pod hřištěm a hřiště tak zachránit.
Šedesátá léta se nesla ve znamení boje za uznání golfu jako sportu, obnovy soutěžního golfu na celostátní úrovni a vymanění se z desetileté izolace navazováním mezinárodních kontaktů. Sloučením jednot se v roce 1960 stal líšnický klub oddílem golfu poměrně velké pražské jednoty Slavoj Praha.
V roce 1966 byl golf po dvanácti letech oficiálními místy uznán za sport a bylo vytvořeno jeho celostátní ústředí, nejdříve ve formě Ústřední sekce golfu ČSTV, v roce 1968 jako samostatný Československý golfový svaz. V té době byla Líšnice jediným „pražským" hřištěm. Hráči golfu všech pražských oddílů ji více či méně využívali. Kromě nich sem začali zajíždět i členové pražského diplomatického sboru.

V 70. letech se líšnický golfový klub, stále jako oddíl golfu Slavoje Praha, účastnil rozvíjejícího se sportovního celostátního dění, zejména celostátní golfové ligy. Na hřiště, jako na jediné lehce dostupné pro pražské hráče, přijížděli i nadále hráči z ostatních pražských golfových oddílů. Tak tomu bylo po celou dobu, než začal funkci alespoň tréninkového hřiště plnit „nový" pražský Motol.
Během 70. let byla z rozhodnutí státních orgánů část pozemku golfového hřiště vyjmuta a přidělena organizaci s názvem Správa služeb diplomatickému sboru (SSDS). Na této části vyrostla v nedalekém sousedství jiná nová klubovna, určená však pouze pro členy diplomatického sboru.
Tím se zájem diplomatů o hřiště výrazně zvýšil a dosavadní herní systém křižujících se jamek se začal stávat kapacitně neúnosným. Proto bylo přikročeno k zásadní přestavbě herního systému hřiště. Systém křižujících se devíti jamek byl nahrazen systémem sedmi jamek, které se nekřižovaly. Dvě jamky bylo nutno opakovat. Přestavba, která vyžadovala vybudování několika nových greenů a byla prováděná převážně brigádnickou prací členů, byla dokončena až v průběhu let osmdesátých.

V 80. letech byla úspěšně dokončena přestavba hřiště, klub se dále početně rozšiřoval příchodem nových, převážně mladých hráčů. V druhé polovině dekády byl však učiněn pokus o převzetí přestavěného hřiště všemocnou Správou služeb diplomatickému sboru. Do této akce se vložili i významní političtí činitelé z ministerstva zahraničních věcí.
Slavoj Praha a jeho golfový oddíl odešel v roce 1988 poražen a pozemek hřiště i hřiště samotné převzala SSDS. Golfovému oddílu se alespoň podařilo smluvně zajistit, že hřiště, i po změně vlastníka, zůstane nadále přístupné všem československým golfistům, nikoliv pouze diplomatům a hráčům místního golfového oddílu, jak to původně požadovala SSDS. Hřiště se tak nikdy nestalo „jen diplomatickým".

Osvobození i pro československý golf přinesla až 90. léta. Golf přestal být trpěným sportem na okraji společenského zájmu a začal dohánět to, o co jej připravilo čtyřicet let totality. Golfový oddíl Slavoje Praha se v polovině 90. let přátelsky odloučil od této jednoty, která mu po dobu více než 35 let poskytovala útočiště, a stal se opět samostatným občanským sdružením, Golfovým klubem Líšnice.
Slavoj Praha vrátil GKL klubovnu. Vlastnický vztah k hřišti se však v nových politických poměrech nezměnil, protože státní organizace SSDS se transformovala na státní organizaci Diplomatický servis, která si však pozemek i hřiště nadále ponechala. Pomohla šťastná náhoda. Ukázalo se, že převod pozemku hřiště v roce 1988 byl proveden v rozporu s tehdy platnými zákony, tudíž byl neplatný od samého počátku. Diplomatický servis proto musel vrátit pozemek hřiště zpět obci Líšnice a s ním i golfové hřiště.

Lisnice klubovna ovceTřetí tisíciletí golfu na Líšnici přineslo nové výzvy spočívající především v narůstajícím konkurenčním tlaku desítek nově vznikajících hřišť. Klub musel investovat do zlepšení kvality hřiště, pořízení závlah a rozšíření tréninkového zázemí.
Dnes je Líšnice známa především svojí přátelskou komorní atmosférou, díky níž poskytuje jiný druh zážitku než moderní golfové areály. Pobyt na hřišti, vedle požitku ze hry, poskytuje krásné výhledy do malebného okolí. Hřiště nabízí devět mírně zvlněných jamek, každá z nich má odlišný charakter, který prověří jiné dovednosti.
O výsledku hry zde nerozhoduje prostá délka ran, ale především přesnost a promyšlená strategie hry. Díky tomu Líšnice, navzdory kratší délce, poskytuje herní výzvy i zkušeným hráčům a současně zůstává přátelským hřištěm pro začínající hráče, seniory a celé rodiny. Golf zde vydržel devadesát let i pro vás. Zajděte se podívat.

Převzato z časopisu Golf 4/2018
Text: Prokop Sedlák a Marek Babšický, foto: archiv GKL

Dlouho nebo nikdy jste na Líšnici nebyli?
Poznejte Líšnici za 50 %
Pokud jste na Líšnici dlouho nebo nikdy nebyli, pak máte první hru za 50 % (245 Kč na 9 jamek, 395 Kč na 18 jamek). Nabídka platí nejen pro hráče, kteří u nás nikdy nebyli, ale pro všechny, kteří u nás nehráli v roce 2013.

Roční karty
Dospělý 10 000 Kč
Senior 7 000 Kč
Manželé 18 000 Kč
Rodina (2+2 do 18 let) 23 000 Kč
Mládež do 13 let 3 500 Kč
Mládež 14–18 let 5 000 Kč

Roční členská karta ČGF vč. 1 000 míčů na driving range za 1 300 Kč

Výhody pro rodiny a skupiny
Rodinný flight pro max. 4 hráče na 9 jamek 1 500 Kč
Narozeninový flight pro max. 4 hráče na 9 jamek 1 000 Kč (Platí týden před a týden po datu narozenin.)
4 za cenu 3 Při obsazení celého flightu hrajete za cenu 3 fee.

UŽITEČNÉ INFORMACE
LÍŠNICE
Adresa: Líšnice 94, 252 10 Mníšek pod Brdy
Tel.: +420 318 599 151, +420 603 383 238
Web: www.gkl.cz
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
GPS: 49°53'41,23'' N |14°19'34,99'' E
Rok otevření: 1928
Počet jamek: 9 | Par: 35/34 (muži/ženy)
Délka (m): 2 485 (žlutá) | 2 170 (červená)
Green fee (9/18 jamek): 490 Kč/790 Kč (po–pá) | 690 Kč/950 Kč (so–ne, sv.)
Služby: driving range | chipping & putting green | výuka golfu | půjčovna vybavení | klubovna
Akceptace voucherů 1=2: pondělí a úterý


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...