Spa Hotel Ulrika

Day-Jason-reuPGA Championship v srpnu 2015 byl v několika ohledech mimořádný. 27letý Jason Day z Austrálie na cestě k vítězství dokázal zahrát celkově 268 ran a s 20 ranami pod par hřiště stanovil nový rekord pro turnaje typu „major". Navíc tak skvělý výsledek dosáhl na hřišti Whistling Straits, jež patří k tomu nejtěžšímu, co lze na golfové mapě nalézt.

„Předúderová rutina je přinejmenším stejně důležitá jako mechanika švihu."
Ernie Els

Ještě než se budeme zabývat předúderovou rutinou vítěze, považuji za nutné dodat, proč se mi zdá natolik vhodná kopírování. Jason Day se před 97. ročníkem PGA Championship dostal do postavení, v němž byly mechanika jeho švihu i fyzická a mentální kondice podrobeny velmi těžkému testu. Před tímto majorem totiž stál na čele skupiny „nejlepších hráčů, kteří major dosud nevyhráli".
Z hlediska psychologického bych mohl na několika stránkách vyprávět o nebezpečích, jež se plíží okolo všech lidí, co mají talent, něco umějí a jsou dobře připraveni, avšak vlivem různých souběhů náhod se jim nedaří prorazit až na vrchol.
S každým dalším neúspěchem roste strašidlo v hlavě jedinců, kteří jsou lepší než naprostá většina ostatních, ale osud jim upírá potvrzení jejich talentu a tvrdé práce. Pokud tato situace ve sportu (i v zaměstnání – věřte mi...) trvá příliš dlouho, mohou i ti nejlepší podlehnout démonům vnitřních pochybností, vyhořet či propadnout sebedestruktivnímu chování.

Australan dokázal nad mocnými démony pochybností zvítězit na kolbišti, které jeho autor, americký architekt Pete Dye, navrhl spíše jako mučicí nástroj nežli jako prostor k užívání si golfu. Dye a jeho manželka Alice patří mezi kultovní golfové architekty v USA, avšak nezávislí golfoví publicisté konstatují, že jejich designy mají v sobě cosi exhibicionistického a sadistického.
Dějiště 97. PGA Championship ve Whistling Straits se vyznačovalo mimo jiné. většinou „slepých ran" z odpališť. Jsem přesvědčen (a nejsem v tomto ohledu ve světě sám), že „slepé horizonty" a „slepé rány" z odpališť patří k největším chybám golfových designérů.

V naší zemi to vidíme na mnoha hřištích a vždy to zvyšuje rizika zranění a komplikuje i kazí hru. Uznávanýarchitekt však ve Whistling Straits použil strategii, že když nějakou chybu známá osobnost přežene ad absurdum, svět se před tím skloní, a nakonec to považuje za originalitu.
Jason Day však překonal i tuto bestiální nástrahu slepých odpalů. Jsem přesvědčen, že významný podíl na tom měla jeho komplexní a důsledně dodržená předúderová rutina. Níže vysvětlím, proč ona byla tak vhodná k překonání slepých drajvů.

Co je obecně předúderová rutina
Daleko nejdůležitějším golfovým rituálem je předúderová rutina, což jsem již v minulosti v tomto časopise zmínil. V češtině se mi bohužel zdá, že slovo „rutina" má v porovnání s jinými jazyky poněkud horší konotaci. Nechci zabíhat do detailů, ale všichni víme, co znamená, když se o nějakém hudebníkovi po koncertu řekne, že „to byla jen rutina".
Já vám však radím, abyste se od toho oprostili a v golfu vnímali slovo rutina jako velmi pozitivní. Je to svého druhu rituál, který snižuje stress a pomáhá golfistům v soustředění i k oné vytoužené „cestě do zóny".

Rozsah tohoto článku nedovoluje pojmenovat velké množství zahraničních odborných zdrojů zdůrazňujících význam předúderové rutiny v golfu a radících, jak si osobní rutinu vypěstovat. Z hlediska psychologie a neuropsychologie jde o proces umožňující hráči postupně přepnout činnost mezi oblastmi mozku, které jsou: 1) nejvhodnější k souhrnné analýze podmínek, 2) nejvhodnější k uvolnění se a k provedení úderu.
V poslední fázi pak správná předúderová rutina aktivuje oblasti mozku, kde se nachází svalová paměť. To umožňuje golfistovi dosáhnout co největší možné míry opakovatelnosti naučených pohybů. Zjednodušeně bychom mohli říci, že se jedná o jakousi „spoušť", která hráče vymaní z rozptylujících vlivů a eventuálních pochyb a převede ho na žádoucího „autopilota".

Individuální předúderová rutina může probíhat různě. Nikdy se neposmívejte někomu, kdo při tomto rituálu dělá jakékoliv podivné či směšné úkony. Hlavní je, aby to fungovalo. Na různé podoby rutiny se můžete podívat třeba na odkazu www.golfchannel.com/media/golfing-world-top-10-pre-shot-routines. Ovšem v případě Jasona Daye se jedná o předúderovou rutinu vyšší kvality. Doporučuju ji jako „případovou studii".

Dayova rutina nevznikla náhodně
Jason Day se narodil ve velmi chudé rodině a v pouhých 11 letech ztratil otce. Lze si domyslet, kolik démonů a traumat si přinesl do světa špičkového sportu, celebrit a velkých peněz. Jedním z nejdůležitějších lidí, kteří ho navedli na správnou cestu, byl jeho kouč a kedík Colin Swatton. Ten ho orientoval nejen golfově, ale do určité míry se zasloužil o to, že Day nepodlehl nástrahám ulice, jako jsou drogy a alkohol.
Od počátku bylo jasné, že Australan má obrovský talent a stejně velký fyzický potenciál. Méně jasné bylo, nakolik to má dobře srovnáno v hlavě. Mentální stránka hry se pro něj – jako pro tolik nadějí v minulosti – mohla stát fatální překážkou při cestě na golfový Olymp.

Rozhodující moment v oblasti mentální přípravy nastal pro Daye na počátku spolupráce s americkým sportovním psychologem Dr. Pirozollou. Fran Pirozollo pracoval předtím s tak známými sportovci, jako byl například boxer Evander Holyfield nebo legendární baseballový nahazovač Roger Clemens. S Dayem pracoval na zvýšení koncentrace, mentální odolnosti a rovněž mu pomohl vytvořit předúderovou rutinu, kterou bych nazval „rutinou nové generace". (www.drfranpirozzolo.com/index.php?p=1_9_Books)
Spolupráce s psychologem začala přinášet výsledky. Po vítězství na WGC-Accenture Match Play Championship v roce 2014 Day zdůraznil, že hlavní oporou na cestě k výhře byla zvýšená míra koncentrace a uvědomění si vlastní identity.
„Naprosto nejdůležitější pro mne nyní je, abych si uvědomil, že nejsem Rory, nejsem Tiger, nejsem Adam Scott ani Justin Rose. Jsem Jason Day. Musím pokračovat v práci po svém a výsledek se dostaví. Jen to chce trpělivost," prohlásil po svém triumfu a nyní se zdá, že přesně věděl, co chce a že to přijde.

Jaké jsou hlavní rysy předúderové rutiny, kterou si vytvořil s pomocí Dr. Pirozolla? Běžná předúderová rutina je v podstatě jakýsi soubor rituálních tanečních pohybů. Dayova rutina, kterou jsem již výše označil za velmi pokročilou a efektivní, má navíc dvě důležité složky: 1) vizualizace, 2) dechové cvičení. Každý z vás, kdo v uplynulých letech sledoval hlavní golfové turnaje, si mohl této kombinace povšimnout.
Zjevně se mu tímto způsobem daří odpoutat se od rušivých vlivů okolí a maximalizovat spolupráci mezi mozkem a svaly při následném úderu. Povšimli si toho mj. i golfoví publicisté ze serveru Golf State of Mind.

Na zmíněné webové stránce zveřejnili článek s titulkem „Zařaďte dýchání do své předúderové rutiny". „Viděli jste v poslední době hrát Jasona Daye?" ptají se autoři ze serveru Golf State of Mind. „Před úderem zavírá oči, současně uskutečňuje dechová cvičení a u toho si detailně vizualizuje následující úder. Kdykoliv tohle uděláte, zvýšíte šanci, že vaše tělo provede potřebný úder správně."

Vizualizace
Je celkem jednoduché někomu říci, že by si měl ideální golfový úder pro nadcházející situaci představit ve své mysli, vizualizovat jej, vidět jej svým vnitřním zrakem. Ale je hodně golfistů, kterým tyto termíny nic neříkají. Zkuste to sami na sobě. Předpokládám, že schopnost vidět dopředu vnitřním zrakem pohyby, které se chystáme udělat, má jen menšina lidí.
Tento druh teoretické představivosti bezpochyby nepatří mezi vrozené vybavení většinové společnosti. Na druhou stranu jsem však přesvědčen, že většina lidí se tuto metodu může naučit, pokud o to bude mít vážný zájem.

Zkuste to třeba hned teď. Pokud například sedíte u stolu a u čtení tohoto článku upíjíte víno ze sklenice – zavřete oči a pokuste se vizualizovat před vnitřním zrakem přesnou sekvenci pohybů, které uděláte při dalším napití. Takhle můžete trénovat více méně při každé činnosti a bezpochyby zjistíte, že je to vzrušující a že to jaksi zvyšuje vaše soustředění a přesnost pohybů.
Pak to přeneste na driving range a na golfové hřiště. (À propos – driving range! Pokud si chcete vypěstovat konsistentní a efektivní předúderovou rutinu, musíte důsledně zachovávat při tréninku na driving range před každou ránou všechny rituály, které chcete pak uplatnit při opravdové hře. Pokud na cvičném odpališti jen mastíte jeden míček za druhým tupě před sebe bez předúderové rutiny, není to k ničemu.)

V americkém golfovém koučinku je technika vizualice nadcházející rány brána velmi vážně. Například Dr. Gregg Steinberg, sportovní psycholog z Austin Peay State University, studoval speciálně techniku vizualizace Jasona Daye jakožto příklad pro ostatní – včetně rekreačních golfistů. Došel k závěru, že prostřednictvím pokročilé vizualizace může golfista: zvýšit svoji motivaci, zvýšit úroveň sebedůvěry, zlepšit koncentraci a získat lepší cit pro úder.
Steinberg uvádí jako příklad přihrávky, kdy by si hráč měl přesně vizualizovat místo, kde má míček dopadnout, výšku jeho dráhy, jak moc má míček rolovat po dopadu. To vše zvyšuje naděje na provedení ideálního úderu. Samozřejmě to platí neméně při drajvu, kde odchylka milimetrů působí chyby desítek metrů.

Věřím, že Jason Day byl ve výhodě na bizarně těžkém hřišti Whistling Straits s mnoha naprosto slepými odpaly. Běžný způsob odhadu příští golfové rány je na takovém hřišti k ničemu. My, „normální golfisté", musíme vidět, kam hrajeme. Proto se nám tak špatně hraje na všech hřištích se slepými horizonty. Ale Jason, který má značně rozvinutou techniku vizualizace dráhy příští rány před vnitřním zrakem, byl ve výhodě. Neděsily ho slepé horizonty s vysokými rafy, on v duchu viděl fervej, na kterou hrál.
Problém je, že techniku, která je zcela intimně vnitřní, vás jen těžko naučí někdo cizí. Můžete spolupracovat s psychology a přečíst si o tom, ale opravdové pokroky udělají jen ti, kteří dokáží najít a využít svůj vnitřní zrak. (A to není v naší době, zcela soustředěné na povrchní záležitosti, nic snadného.).

Dýchání před golfovým úderem
Úvahy o nejvhodnějším dýchání před úderem jsou ještě starší než debaty o technikách vizualizace. Těší mne, že naše nejmladší akademická generace se teoreticky na univerzitách zabývá golfem i technikami dýchání při golfu. Na webu si snadno můžete najít diplomovou práci Bc. Jana Rambouska z Univerzity Palackého v Olomouci. Jmenuje se „Golf fitness – vliv dýchání a dechových cvičení na technickou úroveň švihu".

Autor mimo jiné došel k závěrům: „...dýchání může mít významný vliv na golf fitness úroveň, stejně tak jako na vaši hru. Podstatné pro švih je zejména naučit se dýchat a nadechovat nosem a vydechovat ústy v rytmu nádech při backswingu a výdech během odpalu."
Obdobnou úvahu nalézáme u Clydea (2005, 32): „Dýchání je jednou z nejúčinnějších věcí, jak zkvalitnit vaši hru. Protože dýchání je něco, co provádíme každý den, bereme jej jako samozřejmost. Lidé dýchají, aniž by si to významněji uvědomovali. Pokud člověk nedýchá aktivně během cvičení či neprovádí dechová cvičení, neví, jak velká energie se skrývá ve správném dýchání".

Golfisté mohou čerpat ohromné množství energie, pokud se nadechují při backswingu a vydechují při downsvingu a follow-through. Kontrolovaný výdech zvyšuje napětí svalů v oblasti středu těla a produkuje tak více energie ve švihu. Nejde však jen o energii, neboť správné dýchání také zvyšuje úroveň mentální připravenosti, uvolňuje svaly a celkově snižuje napětí. Pokud se tedy naučíme dýchat u švihu tímto způsobem, získáte tím vyrovnaný zdroj energie a síly ve vašem švihu (Clyde, 2005).
Dýchání v golfu není příliš diskutovanou věcí. Kdyby nic jiného, stejně tak jako v jiných sportech a aktivitách, se během downsvingu doporučuje výdech. Obdobně je tomu v jiných sportech (box, bojová umění), kdy správnému rytmu napomáhá výdech v momentě vydání největšího množství energie. Příliš intenzivní dýchání však může narušit rytmus našeho švihu. Avšak dýchání v přirozeném rytmu a intenzitě může významně pomoci vylepšit náš švih (Golf Digest, 2011).
Pro putting doporučuje Clyde (2005) nádech při nápřahu a výdech při poslání míče. Trochu jiný názor má Tom Watson, který doporučuje hlubší nádech a výdech, poté další nádech a poloviční výdech a teprve poté provést putt (Golf Digest, 2011) Vzhledem k tomu, že puttování je nejindividuálnější záležitost, nelze přesně doporučit, jak u puttování správně dýchat. Doporučil bych vyzkoušet více variant a dle vlastních pocitů si najít vlastní nejvhodnější variantu, jak u puttování dýchat. Pro švih je však doporučení a jeho význam zcela neoddiskutovatelný."

Já k tomu dodávám, že v podstatě existují dvě nejpoužívanější techniky dýchání během švihu. Ta nejčastější je ona připisovaná Tomu Watsonovi – neboli hlubší nádech a výdech, poté další hluboký nádech a poloviční výdech a backswing.
Japonský trenér Masaru Miyazato (otec skvělé současné profesionální golfistky Ai Miyazato) upozorňuje, že pro některé golfisty je nepohodlné uskutečňovat plný backswing spolu s nádechem, protože hrudník zcela naplněný vzduchem se může stát překážkou v dokončení plné rotace backswingu.
V případě předúderové rutiny Jasona Daye, která je naším hlavním tématem, jsem přesvědčen, že během downswingu agresivně vydechuje – podobně jako sportovci při úderu v bojových uměních. Tato kombinace výdechu a koncentrované a koordinované svalové akce vede k mocné synergii. Ale každý si musí vyzkoušet sám, jak velký nádech mu vyhovuje během backswingu.

Doporučuji vyzkoušet během předúderové rutiny dva, tři či maximálně čtyři hluboké nádechy a výdechy. Abyste se nestali postrachem spoluhráčů a brzdou tempa hry, nelze před každou ranou dýchat jako meditující adept zenového buddhismu.
Odborníci doporučují první jeden či dva výdechy (bez úderu) tak hluboké, abyste cítili, jak vnitřní orgány tlačí na páteř. To umožní následně hluboký nádech, který zvýší okysličení organismu. Při nácviku dýchací techniky před úderem každý z nás postupně najde okamžik, kdy se cítí připraven, kdy je čas pro to, co v americké terminologii nazývají „go-trigger" – neboli spouštěcí mechanismus švihu.

Ale možná nejdůležitější z dýchacích technik během předúderové rutiny je schopnost (tak známá adeptům východních meditačních technik) odpojit se od rušivých vlivů okolí, od frustrace minulosti a strachu z toho, co přijde.
Soustředění na fyziologii vlastního dechu a konsekventně na vlastní tělo má schopnost odpoutat nás od všech malérů minulosti a obav z budoucnosti a pocítit neobvykle silně sebe v přítomné chvíli. Jsem přesvědčen, že právě tohle dělá velmi dobře Jason Day.

Stručně vše pohromadě
Vizualizace rány sama o sobě během předúderové rutiny je velmi užitečná. Stejně tak dechová cvičení v rámci tohoto rituálu. Ale opravdu účinné je to až ve vzájemné kombinaci. Svým způsobem tato multiplikační synergie připomíná golfový švih, v němž se sčítá mnoho silových vektorů – a ti nejlepší jsou nejlepší právě proto, že je umějí využít ve vzájemném násobení, nikoliv v konfliktu, kde se síly vzájemně anulují.

Jason Day částečně díky sportovním psychologům, svému mentorovi Colinu Swattonovi a zčásti také vlastní zásluhou dokázal obě techniky propojit jako pravděpodobně žádný golfista před ním. Zkuste ho napodobit.
Fígl je právě v tom, jak to propojit. Zkoušejte během předúderové rutiny najít svůj optimální rituál dechu, který vás dovede k vyšší koncentraci a ve finále podpoří explozivní švih. A během celého dechového rituálu si představujte ideální parametry budoucí rány. Jak dlouho a jak moc u toho budete potřebovat zavřít oči, to už je na vás.

Důležité je, aby ta vaše rutina fungovala právě pro vás a aby její provedení nebylo natolik dlouhé, že by zdržovalo hru. A já sám nyní na závěr článku zavírám oči, nadechuji a vydechuji a u toho si přestavuji, jak příštím přesným pohybem připiji na úspěch všem adeptům, kteří se budou chtít naučit předúderovou techniku dle Jasona Daye.

Převzato z časopisu GOLF 11/2015
Text: Ondřej Kašina, foto: Globe Media/Reuters


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...