Spa Hotel Ulrika

ReidKdybych měla mulligan... „Ve Švýcarsku jsem jednou promarnila tři krátké paty a o jediný úder skončila druhá. Přitom stačilo míček jen doklepnout. Kdybych aspoň jednu ránu mohla vzít zpátky," zamyslela se kdysi v rozhovoru Melissa Reid, nejlepší anglická golfistka současnosti. Kéž by to šlo i v životě. Všechny mulligeny světa by pak vyměnila za jediný, aby vymazala osudovou květnovou noc...

Zkraje čtvrtého májového týdne se Mellisa jako obvykle tou dobou připravovala na další z podniků Ladies European Tour, mnichovský Ladies German Open. Zase hodlala útočit na nejvyšší příčky, posouvat se vzhůru finančním žebříčkem a očekávala podporu svých blízkých. Však je rodina Reidových pěkně rozvětvená, Mel je ze sedmi sourozenců, kteří jí, pokud to jde, často fandí přímo v dějišti turnajů.
Do Mnichova tentokrát vyrazili rodiče, Joy a Brian, kteří bývali na turnajích takřka pravidelnými a vítanými hosty. Ještě přes den s pýchou sledovali svou dceru na tréninku. Když se pak v noci 22. května vraceli na hotel, jejich automobil se čelně střetl s protijedoucím vozem. Zatímco otec vyvázl „jen" s několika zlomenými žebry, matku převezli do nemocnice, kde nad ránem podlehla vnitřním zraněním.
Zpráva o nehodě nezasáhla jen Melissu a její nejbližší, ale otřásla mnohými z hráček pohybujících se na LET, kde byla Joy nesmírně populární. V turnaji nastoupily s černými stužkami na rameni či na čepici, zatímco zdrcená golfistka odletěla s otcem domů.

Když se necelý měsíc po nenadálém odchodu matky vrátila na okruh, vyrovnávala se stále s vlastním smutkem, který se odrážel i ve tvářích a účasti všech, které Mel může nazývat „svou rodinou z túry". Neustále ji pronásledovaly vzpomínky a bylo otázkou, jaké bezprostřední následky táto ztráta zanechá.
Nemusíme přitom chodit daleko, abychom vystopovali jména těch, kteří podobnou zkouškou v minulosti museli projít. Zatímco Martin Kaymer se s úmrtím matky vypořádal brilantně a později vystoupal až na samý vrchol světového žebříčku, Nick Dogherty se přibližoval světové padesátce, sníval o Ryder Cupu a právě si odbyl debut na Masters, když během návratu z Augusty stihl jeho matku infarkt. Talentovaný Angličan byl očitým svědkem jejího marného oživování a od té doby to šlo s jeho kariérou z kopce. Dogherty se ale nemusí za své pocity a ústup z výsluní stydět, naopak těm, kdo v nelehké zkoušce obstáli, musíme jenom zatleskat.

Odpověď, na jakou stranu se zařadí Angličanka, kterou její kouč Dave Ridley utěšoval slovy „nevím, jak dlouho to bude trvat, ale určitě tě to posílí", jsme dostali na sklonku června. Možná jste i vy sami byli očitými svědky jejího triumfu na Prague Golf Masters.
„Asi jsem byla vždycky bojovnice, ale tentokrát jsem po výhře toužila ještě víc. Chtěla jsem vyhrát pro ni. Určitě by na mě dnes byla pyšná!" komentovala Reid emotivní vítězství a zároveň přiznala, že v průběhu turnaje se její myšlenky toulaly všude možně.

Až do teď to byl jen srdcebolný příběh, který by sice obstál i sám o sobě a na kterém by si možná s chutí smlsnul bulvár. Zanedlouho pětadvacetiletá golfistka však zasluhuje pozornost už mnohem delší dobu, neboť se zaskvěla dávno před onou osobní tragédií.

Reid fotbalMelissa měla odjakživa ke sportu blízký vztah, sice o sobě tvrdí, že docela dobře mohla být i akademický typ, ale učení šlo v jednu chvíli stranou, převážily sportovní ambice. Který teenager by se topil v učebnicích, když ho probíraná látka tak úplně nebere... V dětství snad nebyl sport, který by nevyzkoušela, tou první opravdu velkou láskou byl překvapivě fotbal. S ním však musela v jedenácti seknout, protože už nemohla nastupovat ve společném týmu s chlapci.
A tak přičiněním rodičů, kteří oba byli nadšenými golfisty, přičichla k zelenému sportu. A šlo jí to hodně dobře. „Laura (Davies) byla tím důvodem, proč jsem začala hrát, třebaže nemá ráda, když to říkám," odtajnila Reid, co ji ke golfu přilákalo. Tehdy mohla sotva tušit, že právě s Davies v jednom páru nastoupí i v Solheim Cupu.
Na poličku slávy přidávala jeden titul za druhým, včetně těch, jež mají v Británii velkou váhu (English Girls' Championship, Helen Holm Trophy, St. Rule Trophy, British Amateur Strokeplay Championship). V roce 2007 byla ve dvaceti nejlepší amatérkou v zemi a ve stejném roce vybojovala i prestižní ocenění Smyth Salver pro nejlepší amatérku Ricoh Women's British Open. Tehdy dělila 16. místo, které paradoxně zatím zůstává jejím maximem na turnajích kategorie major.

Z toho je zjevné, jak velkou porcí talentu byla obdařena. Jen ten však nestačí. Naštěstí Melissa není ten typ hráčky, která by na svůj talent hřešila. „Nezažil jsem hráče, který by na sobě pracoval tak tvrdě. Dokáže se vrátit z turnaje v neděli pozdě večer a v pondělí ráno ji v devět najdu na drajvinku," prozrazuje Ridley. A to považte, že jako trenér měl tu čest pracovat s hráči jako Greg Owen nebo nedávná světová jednička Lee Westwood!
„S pořádným tréninkem jsem začala někdy v šestnácti. Tehdy jsem dostala osobního trenéra. Odjakživa jsem ale tíhla ke sportu, takže všechnu tu námahu nepovažuju za nutné zlo. Nemám problém si jít zacvičit, na túře se někdy přidám k Vicki Laing, která je velký příznivec fitness," naznačuje Angličanka, co všechno příprava vrcholového sportovce obnáší.
Garáž dokonce proměnila na malou tělocvičnu, pravidelně běhá, často i se svým čtyřnohým domácím mazlíčkem, labradorem Freddiem. Díky tomu si může dopřávat drobné hříchy v podobě čokoládových tyčinek nebo si dát typicky anglické lahůdky ve stylu fish & chips. „Jsem taková „pub girl"," prozrazuje se smíchem jinak vyznavačka zdravého životního stylu.

Zdá se, jako by v přímočaré cestě Melissy Reid za úspěchy nemělo nic stát. Jednu překážku nicméně musela zdolat hned na začátku. To když neuspěla ve finální fázi kvalifikační školy na LET. V roce 2008 tak musela spoléhat na sponzorské pozvánky. A naložila s nimi nejlepším možných způsobem – na konci roku přebírala cenu pro Nováčka roku a na finančním žebříčku skončila dvanáctá!
Druhým oříškem k rozlousknutí v době, kdy už se na okruhu zabydlela, bylo zbořit zeď vystavěnou z vlastních očekávání. Na první titul čekala až do května 2010, kdy se po sérii druhých a třetích míst dočkala na Turkish Airlines Ladies Open. Mezitím musela oželet i svou premiérovou účast v Solheim Cupu, zčásti i vinou zranění z počátku sezony 2009.
„První vítězství pro mě bylo strašně důležité. Pokud mi v minulosti něco scházelo, pak to byl nedostatek trpělivosti, jindy jsem zase nebyla dost silná psychicky. Pořád jsem se sama sebe ptala, proč jsem ještě nevyhrála nebo jestli na to mám," rozpovídala se po zisku premiérového titulu a přiznala, že jejím cílem je přidat další výhry včetně majorů.

Reid pgmZatím splnila jen tu první část a do dnešního dne tak má na kontě čtyři výhry z LET. Dvě přidala vloni a tu (zatím) poslední a už zmiňovanou si odvezla z Albatrossu letos v červnu. Jak nezastavitelná dokáže být, ukázala i před dvěma lety v Číně, kde ji na hřišti v Suzhou během druhého kola uštknul had.
„Každý z toho dělal událost," připouštěla a jen tak na okraj dodala, že se v této oblasti vyskytuje i několik velmi jedovatých druhů. „Na šestnácté jamce jsem odehrála svou druhou ránu a procházela takovým zamokřeným místem, když jsem ucítila, jako by mě něco škráblo do levé nohy. Pomyslela jsem si něco vy smyslu, co to je, a utíkala pryč. Můj kedík Lee se tvářil stylem – utíkej, jde to po tobě."
Místní head keeper, který vše okamžitě zkonzultoval s odborníkem, ji naštěstí uklidnil slovy, že nešlo o smrtelně jedovatého hada. „Dostala jsem na místě asi dvacet prášků a chtěli mě odvézt do nemocnice, ale já se rozhodla kolo dohrát, vždyť zbývalo pár jamek." Docela vypovídající historka.

Vloni svou mozaiku úspěchů doplnila o další díl, když konečně nastoupila ve vysněném Solheim Cupu. Asistentkou kapitánky byla tehdy Annika Sörenstam, kterou Mel velmi obdivuje a jež bývala jejím vzorem. Nominaci měla tentokrát jistou, vždyť by bylo zvláštní, pokud by v týmu absentovala golfistka, jež neustále stoupala v evropském žebříčku a předloni a vloni na něm skončila třetí a druhá. Angličanka si sotva mohla přát lepší premiéru.
„Snila jsem o tom od roku 2000, kdy jsem viděla Carin Koch v Loch Lomond. Neumíte si představit, jak moc mě mrzelo, že jsem se v týmu před dvěma roky neobjevila," vzpomínala při té příležitosti. O to radostnější pocity musela v irském Kileen Castle zažívat.
Evropanky navíc po odmlce získaly slavnou trofej a Mel spolu s Davies deklasovaly 4&3 silné Američanky Brittany Lang a Michelle Wie. „Když vidíte, v jak hlučné a vypjaté atmosféře dokázala hrát tak dobře, znamená to, že jdeme správnou cestu," chválil svou svěřenkyni trenér Dave Ridley.

Zdá se, že evropský kontinent už začíná být Melisse malý. Ostatně je to tak trochu úděl LET, že ty nejlepší míří za oceán. Reid už v začátcích své profesionální kariéry zkoušela štěstí v kvalifikační škole, ale bez úspěchu. Tenkrát jí scházelo pár ran.
Letos je však LPGA jedním z jejích hlavních cílů. „Chtěla bych svou hru zase posunout o něco výš a získat kartu na LPGA Tour. Raději bych se ale vyhnula kvalifikační škole, protože pro Evropanky je těžké projít všemi jejími stupni. Zkoušela jsem to jen jednou, pak už to nešlo, protože jednou mě vyřadilo zranění, podruhé zase jiné turnaje," tvrdí sympatická Angličanka, která už přesvědčila všechny kolem, že dokáže zdolávat i ty nejnáročnější překážky.
Vstoupit mezi profesionálky, zahrát si Solheim Cup a posouvat se žebříčkem vzhůru. To všechno si už splnila, zbývají ještě dvě položky – vstoupit na LPGA a stát se světovou jedničkou. I takové mety si čtyřiadvacetiletá golfistka před sebe vytyčila. V záplavě asijských golfistek to zní jako science fiction, ale i kdyby se to Mel nakonec nepodařilo, její příběh o vůli, odhodlanosti i vnitřní síle je i tak inspirující.

Text: Petra Prouzová, foto: Globe Media/Action Images, Bethan Culter (LET)
Převzato z časopisu Golf 9/2012

MELLISA ROSE REID
Narozena: 19. září 1987
Místo narození: Derby, Anglie
Bydliště: Loughborough, Anglie
PRO od: 2007
Vstup na LET: 2008
Finanční žebříček LET: 15 (k 27. 8. 2012)
Světový žebříček: 54 (k 27. 8. 2012)
Turnajová vítězství: 4 (2012: Raiffeisenbank Prague Golf Masters, 2011: Deloitte Dutch Ladies Open, Open de España Femenino, 2010: Turkish Airlines Ladies Open 2010)
Individuální ocenění: 2008 – Ryder Cup Wales Rookie of the Year (Nováček roku) – LET

TÝMOVÉ SOUTĚŽE
Solheim Cup 2011


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...