Spa Hotel Ulrika

ManaseroDočkáme se dalšího ze srdceryvných příběhů? Dost možná. Na shakespearovskou tragédii to ale určitě (zatím) nevypadá. Osmnáctiletý rodák z Verony, kam slavný Angličan zasadil příběh o nešťastné lásce Romea a Julie, totiž píše zcela jinou romanci. Své srdce zasvětil golfu a s mladickou vervou i vášní pomalu vyhání Shakespeara z města…

Jaká je šance, že se vítěz British Amateur Championship prosadí také ve světě mužského profesionálního golfu? Tuto otázku si každoročně po skončení bojů kladou odborníci i fanoušci. Odpověď není jednoznačná. Ve výčtu vítězů i finalistů najdeme jak jména známá (García, Olazábal, Montgomerie, Immelman), tak i ta, na něž postupem času usedal prach a upadala v zapomnění.

Na předloňském triumfu Mattea Manassera by tak možná nebylo nic pozoruhodného, kdyby se tehdy šestnáctiletý Ital do historie šampionátu nezapsal jako vůbec nejmladší vítěz, a to považte, že vyjma válečného běsnění se o tuto trofej hraje pravidelně od roku 1885!
Pokud i nadále trváte na odpovědi nastolené v úvodu tohoto článku, pak čtěte pozorně následující řádky.

Matteova kariéra připomíná pohádku, jen s tím rozdílem, že si za výhru v amatérském šampionátu nevysloužil princeznu, ale start v nejstarším majoru – Open Championship, jediném ze čtyř grandslamových klání hraném v Evropě, i start na Masters, úvodním majoru roku, kam se kvalifikují jen vyvolení.
Skoro necítím potřebu zdůrazňovat, že se do dějin vzpomínaného British Amateur Championship zapsal jako první vítěz italské národnosti. Ve finále na 36 jamek zdolal Angličana Sama Hutsbyho, který se držel jen do 15. jamky.

Jen pro srovnání – Hutsby ještě v té sezoně přešel k profesionálům a prostřednictvím kvalifikační školy se probil na EPGA, kde mu však vloni patřilo v konečném účtování až 118. místo, takže ztratil plnou kartu, a tak letos souběžně působí i na nižší Challenge Tour. V tuto chvíli mu patří 532. místo na světě (k 20. 8. 2011), na EPGA Tour je 217. a na Challenge Tour uzavírá čtvrtou desítku pořadí… Na turnajový vavřín zatím čeká. To jen dokládá, že úspěšná amatérská kariéra zdaleka negarantuje úspěch mezi profesionály.
To Matteo, mladík stále školou povinný, mezi profíky tolik nepospíchal. I díky tomu mohl 30. prosince 2009 vystoupat na pozici amatérské světové jedničky, kde setrval přesně tolik týdnů, co má hřiště jamek – 18. A mezitím lámal rekordy.

Chlapec, co pobláznil Turnberry
Když se 16. července 2009 postavil na první odpaliště Ailsa Course v Turnberry po bok legendárního Toma Watsona, sotva si představoval, že se spolu sejdou za tři dny na osmnáctce. Nejen Watson, jenž zde nakonec svedl neúspěšný souboj o rekordní šestý titul, potvrdil, že mistrovství v golfu není jen otázkou věku. Matteo přebíral stříbrnou medaili pro nejlepšího amatéra a děleným 13. místem výrazně předčil nejen svá vlastní očekávání. A to jednu chvíli ve finále dokonce po birdie na patnáctce flirtoval s vedením. Žel naděje zhasly hned na následující jamce.

V 16 letech a 61 dnech se stal nejmladším držitelem této trofeje a zároveň také nejmladším hráčem, který se v moderní éře na Open představil. „Hrát s Tomem byla velká škola a zase jsem trochu vyrostl. Nemusí vám nic říkat nebo radit, stačí ho sledovat,“ ohlížel se zpět za svým vystoupení mladičký Ital, který v Turnberry pobláznil davy.

Ačkoliv jeho velkým vzorem odjakživa býval Seve, Watsona po této zkušenosti řadil hned vedle legendárního Španěla. „Seve byl skutečným idolem, už jen proto, že byl úplně jiný než ostatní hráči. Nemohu teď říct, že by si s Tomem byli podobní, ale dobří hráči prostě předvádějí skvělý golf a proměňují paty,“ rozjímal Manassero a přitom v sobě nezapřel obyčejného kluka, kterého za chvíli čeká návrat do školy, kde má nejraději dějepis a matematiku, a ve fotbale fandí milánskému AC.

Tím největším testem v jeho dosavadní kariéře ale nemělo být Open, nýbrž odolat vábení sponzorů mávajících před Matteem tučnými šeky a ponechat si amatérský status. Do konce studia mu tou dobou zbývaly tři roky. „Možná to bude těžké, školu chci ovšem dokončit a jsem si jistý, že to zvládnu. Na univerzitu se už ale nechystám, chci se stát profíkem,“ dodával po úspěšném vystoupením na britském majoru mladík hodlající vyslyšet přání rodičů nejprve dokončit středoškolská studia a poté se věnovat profesionálně golfu.

Třebaže k potěše rodičů i nadále vozí po turnajích učebnice a studijní plány, rozhodnutí přestoupit amatérský práh nakonec učinil dříve než před složením zkoušky dospělosti. „Golfovou maturitu“ totiž složil na výbornou už dříve, a tak nebyl důvod otálet.

Augusta jako prubířský kámen
První drajv Tigera Woodse na Masters 2010 v 1:42 místního času určitě patřil k významným momentům, ale historie loňského ročníku úvodního majoru roku se začala psát již dopoledne od 9:40, kdy se k odpališti dostavil šestnáctiletý Matteo Manassero, jdoucí ve flajtu s šampiónem z roku 2003 Mikem Weirem a premiérovým vítězem Race to Dubai Lee Westwoodem.

Pro Mattea nastal okamžik, o kterém snil snad od chvíle, kdy ve čtyřech letech vyměnil lyže za golfové hole a pod vedením svého otce Roberta začal pronikat do tajů golfové abecedy. Nebýt turnajového návratu skandalizovaného Woodse, byl by to nejspíš opěvovaný Ital, kdo si po dobu Masters pronajme stránky tisku.

„Masters jsem vždycky sledoval a snil o tom, že si tu jednou zahraji. Určitě chci dopadnout co nejlépe, rád bych prošel cutem, ale žádné zvláštní cíle si nedávám,“ tvrdil před svým debutem v turnaji a přiznával, že bude jistě nervózní.

Pokud si s ním atmosféra přeci jen pohrávala, pak to na výsledku úvodní rundy rozhodně nebylo znát. Zakončil ji 71 ranami a všechny přítomné udivoval nejen svou hrou, ale bravurou, s jakou zvládal vše kolem, včetně ošemetných dotazů zvídavých novinářů, kterým k jejich údivu odpovídal plynulou angličtinou. 

Okouzlující, společenský, talenotvaný – tak o něm referovala média, a také nádherný, jak o něm napsala jedna z novinářek. Manassero je skutečně pohledný – zvlášť pokud se vám líbí hráči, kteří jako by právě přijeli z Monaka 60. let. Nicméně v Augustě to byla jeho hra, nikoliv vzhled filmové hvězdy, co ho poslalo do finálových bojů.

Dokonalý švih a kvalitní krátká hra kombinující imaginaci i odvahu a k tomu cosi nepostřehnutelného, pověstný „faktor X“, který velké hráče odděluje od těch „jen“ dobrých. To všechno na Masters nabízel, přesto byl třeba po třetí rundě sám se sebou nespokojený. „Druhá devítka mi moc nevyšla,“ kritizoval se poté, co zapisoval tři bogey a celkově byl ten den úder nad par. Navzdory tomu dokázal udržet nervy na uzdě a proměnit pár důležitých patů. Ostatně velikost hráče se neukazuje v momentě, kdy vám vychází vše, ale ve chvílích, kdy se vám nedaří, a přesto dokážete zahrát velké rány.

Závěrečný hrací den obešel hřiště v paru, když se s diváky loučil berdíkem na poslední jamce a spokojeně si mohl plácnout se svým trenérem a při té příležitosti i kedíkem Albertem Binaghim, někdejším účastníkem EPGA Tour a trenérem italského národního týmu, který stál také u vzestupu bratří Molinariových. Se svou zámořskou misí mohl být Matteo spokojený – stal se nejmladším hráčem, který kdy v turnaji prošel cutem a dělené 36. místo bylo nejlepším výsledkem evropského amatéra za uplynulých 73 let!

Domácí profesionální debut
Po nadmíru úspěšném vystoupení na Masters bylo zřejmé, že vody amatérského golfu začínají být Manasserovi mělké, přestup mezi profesionály tak byl logickým krokem. Kromě toho měl v téže sezoně za sebou další dva starty na evropské sérii.

Své rozhodnutí oznámil vloni 3. května s tím, že jeho profesionálním debutem bude domácí BMW Italian Open, do něhož o šest dní později vstupoval jako druhý nejmladší účastník EPGA Tour. Mladší byl při své profesionální premiéře už jen legendární Seve, ke kterému je mnohými tento Ital přirovnávám.

A i když to Matteovi lichotí, vždyť vášnivý Španěl byl jeho velkým vzorem, když jej chtěl před rokem jeden prestižní britský golfový magazín stylizovat do podoby Ballesterose, Manassero vše skromně odmítal.

„Seve byl ten nejcharismatičtější a nejtalentovanější hráč. Když jsem byl malý, hltal jsem jsem jeho hru. Můj trenér proti němu navíc hrál v době, kdy byl Seve na vrcholu, takže toho o něm vím dost. Vyhrál pět majorů a bezmála dvacet let vítězil po celé Evropě. Podle mě byl nejlepším hráčem světa. Nechci, a ani nemůžu se s ním srovnávat. Lidé to tak možná vidí, ale já jsem teprve na začátku své kariéry. A přede mnou už pohořela řada nadějných hráčů,“ zamýšlí se Matteo a z jeho slov je zřejmé, jak je na svůj věk vyspělý.

Po úvodní rundě na BMW Italian Open přiznal mírné lechtání v žaludku, známku trémy, debut to nicméně nebyl špatný. Po celých osmnáct jamek předváděl vyrovnaný golf. Dvě rány pod par zopakoval i na druhý den a v žádném ze čtyř kol neskončil v plusových číslech. Za výsledek 283/-5 uzavíral třetí desítku výsledkové listiny (T29).

Jedním z hráčů ve sportovním poli, který Manassera ocenil, byl také rydercupový kapitán Colin Montgomerie, potřebující úvodní den na zdolání hřiště o šest úderů více než Ital: „Bylo to z jeho strany velmi působivé představení, zvlášť když uvážíme, že je mu teprve sedmnáct. Má před sebou dobré vyhlídky a přeji mu vše nejlepší.“

A aby osminásobný vítěz evropského Order of Merit dal svým slovům váhu, povolal později Mattea do týmu na Royal Trophy 2011, kde Montyho svěřenci předvedli závěrečný hrací den skvělý obrat a ponechali si pohár ve svém držení. O jeden důležitý bod se v singlu zasloužil i talentovaný rodák z Verony.

A karta je v kapse
Přestože vloni naskočil do rozjetého vlaku, byl jeho cílem zisk karty na EPGA pro další sezonu. A to měl zprvu k dispozici pouze omezený počet sponzorských pozvánek. Proto chtěl souběžně bojovat i na nižší Challenge Tour, aby zvýšil svou šanci, že následující rok nebude mezi smetánkou chybět. „Pochopitelně pomýšlím na vítězství, ale nijak se tím nechci stresovat. Pokud ta šance přijde a já ji chytnu za pačesy, fajn, když ne, svět se nezboří,“ ujišťoval okolí.

Poprvé se dotýkal výsostných sfér výsledkových listin čtyři měsíce po svém profesionálním debutu, na Omega European Masters se blýskl nejlepší úvodní rundou (64/-8), aby ho nakonec předstihli jen krajan Edoardo Molinari a vítězný Miguel Angel Jiménez. Šest týdnů nato už ale mohl slavit. Svědky historického momentu byli diváci na Castelló Masters v Portugalsku, kde Ital triumfoval s pohodlným náskokem čtyř ran a stal nejmladším vítězem v historii EPGA Tour. Bylo mu přesně 17 let a 188 dní.

Díky tomu měl kartu pro další sezonu v kapse. Na závěr roku přidal druhé místo na Hong Kong Open a po zásluze se podíval do Dubaje, kde ve finále celé série obsadil solidní 32. pozici.

Díky vítězství v Portugalsku byl vyhlášen golfistou měsíce října na EPGA Tour, svým triumfem také usnadnil volbu všem, kteří rozhodují o Sir Henry Cotton Rookie of the Year, tedy o ceně pro nejlepšího debutanta roku na evropském okruhu.

„Nikdy bych si nepomyslel, že se první výhry dočkám tak brzo. Cena Henryho Cottona je tou nejlepší tečkou za mou první profesionální sezonou. Velmi si tohoto ocenění vážím, protože ho člověk může získat jen jednou v životě. A když si vybavím tu spoustu hráčů přede mnou, kterým se to podařilo… Martin Kaymer se jí dočkal před třemi lety a nyní je světovou jedničkou. Doufám, že bych se jednou mohl vydat v jeho stopách,“ zasnil se mladý bojovník při přebírání prestižní ceny.

Nová sezona, stejný apetit
Z hladu po výhrách Manassero nic neztratil ani v letošním roce, kdy se už třikrát objevil i na PGA Tour a startoval také v jamkovce ze seriálu WGC, v níž podlehl až ve čtvrtfinále pozdějšímu vítězi a aktuální světové jedničce Luku Donaldovi (3&2).

V dobrém rozmaru se pak představil v Malajsii, kde na hřišti Kuala Lumpur Golf & Country Club slavil druhý titul na EPGA, který uhájil o jedinou ránu před Francouzem Bourdym a o dva údery před další nadějí, s níž bývá srovnáván, Rorym McIlroyem ze Severního Irska. I touto výhrou by se zapsal do dějin túry jako její nejmladší vítěz.

Škoda jen, že triumf nepřišl o měsíc dřív, neboť takto se nevešel mezi padesátku nejlepších hráčů světa, která si zajistí start na Masters. Nemusím snad ani zdůrazňovat, že kdyby se v Augustě bojovalo nyní, Matteo byl měl účast jistou. 

To však Manassera mrzet nemusí, neboť nemáme příliš mnoho důvodů se domnívat, že by se na Masters již nikdy nepodíval. Evropě v něm možná roste další velký šampion, třebaže ho zatím ještě sráží délka drajvů. S 273 yardy v průměru se krčí téměř u dna pořadí, ale vzhledem k jeho věku je to vcelku pochopitelné. Tento hendikep navíc dokáže kompenzovat přesností z odpaliště a pevnou rukou při patování. A při jeho záchranných ranách jako by občas pobýval na hřiště Seveho duch.

O teenagerovi z Verony by se dala popsat ještě spousta stránek, ale věřím, že už máte dost indicií na to, abyste si sami odpověděli na otázku, zda se prosadí ve světě profesionálního golfu, nebo bude jen kometou, co krátce zazářila.

ZÁPIS DO HISTORIE EPGA
Výhrou na Castelló Masters:

  • získal první titul v profesionální kariéře
  • ve věku 17 let a 188 dnů se stal nejmladším vítězem EPGA Tour
  • vylepšil své výsledkové maximum
  • posunul se mezi 100 nejlepších hráčů světa
  • získal do té doby svou nejvyšší odměnu (333 330 €)
  • stal se osmým vítězem italské národnosti
  • přidal čtrnáctý italský triumf na EPGA
  • zajistil si účast v závěrečném finále série
  • vybojoval si start na WGC – HSBC Champions
  • získal právo startu na túře do roku 2012
STRUČNÁ VIZITKA
MATTEO MANASSERO
Narozen: 19. dubna 1993
Místo narození: Verona, Itálie
Bydliště: Verona, Itálie
PRO od: 2010
Vstup na EPGA: 2009 (startoval na základě pozvánek a amatérských úspěchů)
Turnajová vítězství: 2 (EPGA – 2010: Castelló Masters, 2011: Maybank Malaysian Open) 

Publikováno v časopise Golf, text: Petra Prouzová, foto: Globe Media/Action Images


Poslat na email Tisk Přidat mezi oblíbené TwitterFacebook googleLinkujGoogle Buzz Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

Přihlášení Golf News



Poradna

Může být profík kedíkem amatéra?

Pekne pozdravujem pán Slezák. Prosím Vás môže mi na komerčnom dospeláckom turnaji robiť caddyho môj golfový tréner. N ...

Poradna

Žena, začátečník - nákup holí

Dobrý den, jsem úplný začátečník a ráda bych si pořídila své první vybavení. Na výběr je mnoho možností a nevím jaké. ...

OMEZENÝ POČET ZA SUPER CENY
6000 Kč,-

Set želez Exotics EXi (5–PW), shaft UST Mamiya 40 F3 (flex R). Tradiční tvar, menší offset, maximální kontrola i délka. Skvělý poměr cena/výkon! ...